Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zavedení individuálních očkovacích plánů pro děti se do zákona nedostane. Stát nepřevezme ani odpovědnost za škody na zdraví způsobených očkováním. Rozhodla o tom Sněmovna při schvalování novely zákona o ochraně veřejného zdraví.
Poslanci do normy ale nevložili ani sporný návrh zdravotnického výboru, který by podle některých právních výkladů umožnil očkování dětí i bez souhlasu rodičů. Předloha, jež upravuje taky například ochranu před hlukem, míří k posouzení do Senátu.
Původní vládní novela se očkováním v podstatě vůbec nezabývala. Debata vznikla až ve Sněmovně. Poslanci ve vládní normě jen snížili navrhované pokuty za prohřešky vůči povinnému očkování dětí. Při ministerstvu zdravotnictví se už ustavila komise, která bude o očkování debatovat.
Se zavedením individuálních očkovacích plánů, zakotvení možnosti výběru alternativní vakcíny a odpovědnosti státu neuspěla Nina Nováková (TOP 09 a Starostové), ač zdůrazňovala, že se nejedná o rušení povinného očkování. Proti se postavil i bývalý ministr zdravotnictví a její stranický kolega Leoš Heger, který mluvil o nahlodávání systému povinného očkování. Do předlohy se nedostal ani návrh Jana Farského (TOP 09 a Starostové), podle kterého by zdravotní způsobilost dítěte pro zotavovací akce, například tábory nebo školy v přírodě, potvrzoval rodič, nikoli lékař.
Novela změní i ochranu obyvatel před hlukem. Největší debatu vyvolal návrh, aby zdroje hluku mohly získat trvalou výjimku, pokud jejich provozovatelé prokážou, že už nemůžou provést další protihluková opatření a hluk nepřekračuje limity aspoň uvnitř okolních budov.
Proti se postavili někteří poslanci TOP 09 a Starostů, KDU-ČSL a ODS, podle nichž by vzal lidem ochranu. „Pro občany vytváříme situaci, kdy proti tvorbě hluku žádnou ochranu nemají,“ uvedl Bohuslav Svoboda (ODS). Věra Kovářová (TOP 09 a Starostové) dokonce pohrozila, že zváží možnost přezkumu ústavnosti. Sněmovna nakonec návrh neschválila, ač jeho podporovatelé zdůrazňovali, že má vyplnit právní vakuum a hygienici by mohli trvalou výjimku zase kdykoli zrušit.
Obce budou mít podle novely právo udělovat hlukové výjimky pořadatelům venkovních hudebních produkcí. Vyhlašování hlukových pásem kolem letišť bude dál vyžadovat dohodu s hygieniky. Ti by podle schváleného návrhu zdravotnického výboru taky neměli dát souhlas ke stavbě obytného domu, pokud by měl vzniknout například u plánované silnice nebo železnice, kde by hluk patrně překračoval limity.
Sněmovna podpořila taky úpravu, podle níž investor nebude moci žádat protihluková opatření po provozovateli zdroje hluku, pokud neprovedl dostatečnou ochranu sám. Nebude to platit, pokud hluk vzroste. Vládní novela už předpokládá, že pokud nebudou hlukové limity z provozu na silnicích a drahách překročeny vně budov, automaticky to bude platit i pro vnitřní prostory.
Předloha, která přináší řadu dalších úprav, je celkovou revizí zákona. Úředníci by například mohli podle vládního znění vstupovat do bytů kvůli kontrole zdroje hluku, kterým byly překročeny hygienické předpisy. Pokud by lidé vstup do bytu neumožnili, hrozila by jim až půlmilionová pokuta. Novela taky zavede pravomoc omezení nebo zákazu dodávek vody, pokud přestane splňovat i mírnější hygienické limity. Cílem normy je podle autorů sladit ji se správním řádem. Omezí podle nich také administrativu.