Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dítě chodí do školky, jeho imunitní systém nezvládá kontakt s bacily, je často nemocné, musí dostávat antibiotika, imunita místo toho, aby posilovala, ochabuje. Lékař radí: V tomto období dítě do školky nedávejte, ať je doma. Jenže když maminka nebude chodit do práce a přinášet pravidelný příjem, bude rodina jen těžko splácet hypotéku, nájem a další nutné výdaje. Prioritou rodiny je zachovat existenci i na úkor zdraví dítěte. Nemoc to však vůbec nezajímá.
Dítě začne chodit do školy, zdravotní problémy pokračují, má za sebou vytržení nosní mandle, nyní jej trápí kašel a objevila se alergie, na posílení imunity používá imunomodulátor. Rádo sladkosti, ke svačině si kupuje ve škole kolu. Lékař radí: Musíte omezit sladkosti. Dané tělo zápasí neustále s nějakými záněty, je překyseleno, sladkosti jsou totiž kyselinotvorné. Tím vlastně podporujete ložiska zánětlivých procesů v těle.
Ale vždyť sladkosti jedí všichni, ve škole je přímo automat na kolu. A proč to ostatním nevadí? Ostatní děti nejsou tak často nemocné? Ano, určitě mají také nějaké problémy, jen se buď neprojevují viditelně, nebo o nich jen nehovoří. Dítě pijící denně kolu se špatně soustředí, je neklidné a reaguje až podrážděně. To, že ostatní děti také jedí sladkosti, není ještě dobrý argument. Teď jde přece o Vás, hledáme důvody, proč je dítě tak často nemocné. Nemoc vůbec nezajímá, že ostatní jedí sladkosti. Ty Vám prostě škodí.
Naše sledované dítě se dostává do puberty, zde je nadmíru důležitý řád a pravidelný rytmus biologického života. Dostatečná doba spánku, pravidelné stravování, dodržování hygienických zásad atd. Jenže okolní svět přináší množství podnětů a pokušení. Diskotéku, decibely, ponocování, kouření, alkohol, moderní hamburgery, sladké a chemické nápoje. Varování rodičů a pediatra je v jejich očích předpotopní, on nebo ona mají přece tolik energie… a ten pravidelný rytmus biologického života „tolik zdržuje“.
Jenže to budoucí nemoc vůbec nezajímá. Ona pokušení jsou důvodem pro poruchy trávení, chybného růstu, bouřlivého akné, nepravidelné menstruace dívek, pokles fyzického výkonu, ochabování svalů, nadváha, nedoslýchavost, zhoršení zraku či migrény. Zvláště když sedí několik hodin denně u počítače, má mobil přiložený takřka neustále k uchu a zapomíná na pohyb a pobyt v lese.
V televizní reklamě říkají, že to nevadí, potíže, které se objevují, lze maskovat, na akné přijde mast, na lupy existuje šampón, kvůli nepravidelné menstruaci se předepíše hormonální antikoncepce, na migrénu existuje lék, zhoršený zrak zlepší brýle, hlavní je, že lze moderně žít dále. Rychlá auta, společenský život v herně, experimenty s drogami, promiskuitní sexuální hrátky. Co naplat, že na každém kroku visí hrozba AIDS, papilomaviru vyvolávajícího rakovinu děložního čípku, závislost na drogách a gamblerství… Rodiče své děti „chrání“, zaplatí jim očkování proti rakovině děložního čípku, gynekolog předepíše hormonální antikoncepci, lékař provádí „preventivní vyšetření“. Všechno je tzv. OK.
Není. Přírodní zákony se nedají obcházet, nádoba lidských jedů – homotoxinů se plní. Co nevidět se dostaví zdravotní problémy, jakmile nádoba začne přetékat. Kdy to bude? Ve dvaceti, ve třiceti? Lze očekávat cysty na vaječníku, myom, nádor v prsu, vysoký tlak, zvýšený cholesterol, deprese.
A náš člověk v tomto věku zakládá rodinu, vezme si hypotéku, koupí byt, auto, jeho zájmy se mění, přestává období radovánek, nyní je na řadě starost o existenci, zaměstnání. Existuje pojem sociální zralost.
Pro založení rodiny je třeba fyzická zralost – to je snadné, ta přichází sama, dítě lze počít i ve velmi mladém věku. Dále je nutná psychická zralost, ta přichází ve věku 18 – 25 let, ale nejpodstatnější je sociální zralost a ta závisí na vzdělání, zaměstnání, výdělku, hmotném zajištění rodiny. A tato sociální zralost se uskuteční v období přibližně od 27 do 35 let. Pokud tedy náš mladý člověk plně nedozrál ve všech popsaných úrovních a přitom rodinu založil a dítě počal, dostane se do problému. Nemoc ale vůbec nezajímá, jestli musí pracovat na dvě směny, aby splácel hypotéku, zaplatil vždy včas pronájem, benzín do auta. Nemoc nezajímá, že je ve stresu, nemá čas na dovolenou a že má z období nezralosti chybně vytvořené návyky, kouří, nesportuje, má nadváhu, maskuje své problémy užíváním léků, žena bere hormonální antikoncepci. Nemoc se prohlubuje, nádoba se plní, logicky se projevují závažnější zdravotní problémy. A co to narozené dítě, které musí do jeslí, do školky. Podívejte se na začátek tohoto článku. Situace se opakuje, tentokrát v pozici rodiče, který musí své dítě do kolektivu dát. Budoucí nemoc onoho dítěte to ale vůbec nezajímá. Rozjede se popsaný kolotoč i u něj?
Určitě ano, pokud to jeho rodiče nezvládnou a rozvedou se, pokud se jim nepodaří včas sociálně a ekonomicky dozrát, uklidnit se a vytvořit si správný biologický rytmus a konečně – dát si šanci, aby se popelnice těla začala vyprazdňovat, aby nemuseli užívat maskovací léky a mohli se věnovat rodině, dětem, sportu, přírodě, mohli pravidelně a lépe pečovat o své zdraví. Jestli se jim to nepodaří, je to chyba, ale nemoc to nezajímá. Ba naopak, zvýší se pravděpodobnost vážnějšího onemocnění.
Náš člověk přichází do věku padesátky. Jak se dokázal vypořádat se svým životním zadáním, jak se postaral o svou rodinu, děti, o své zdraví? Je na čase bilancovat. Každý člověk je od přírody přesně naprogramovaný, tělo produkuje potřebné hormony, enzymy, antioxidanty, obranné látky – právě podle potřeb. Například hormonální aktivita začíná cca v 6 letech věku, vrchol je kolem sedmadvaceti a s přibývajícím věkem klesá na původní, dětskou úroveň. To je dáno, tuto pomyslnou křivku musí jedinec respektovat. Pokud tak nečiní a žije v padesáti stejným tempem jako ve třiceti, pak se mu otevírají nůžky nesrovnalostí. Potřebný hormon samozřejmě chybí, enzymy se přestávají tvořit, antioxidantů a ochrany buněk je méně a méně.
Moderní doba nabízí náhradní díly, všechno jmenované lze uměle doplňovat, v televizi je na to každý den reklama, a tak si náš člověk řekne, proč ne? Plyn ubírat nemusím, jedeme dále. Svou firmu vede k ještě většímu tempu, neboť to okolnosti vyžadují, potřebuje podporovat děti na studiích, chce jim pomoci s bydlením a sám by rád ještě cestoval po světě, potřebuje nové auto a jiné věci… Dělá to každý, proč by to neměl dělat on? Jenže nemoc to nezajímá, rozevřené nůžky se projeví, přijde kritická situace, náš člověk se ocitne na JIP v nemocnici. Proč? Co jsem udělal špatně? Nedělal jsem nic jiného, než co dělají jiní. Jak to, že oni nejsou nemocní?
Ne, tak to není. Přírodní zákony se nedají obcházet. Každý, kdo si myslí, že je obejde, je na omylu. Dříve nebo později se u něho nemoc projeví. Oni ostatní Vám jen neříkají o svém trápení, ale také už svou nemoc mají, možná ještě svízelnější, někteří již dokonce zemřeli.