Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Dejte do díže čtvero muk, tedy mouky z různých druhů pšenice, například 150 g špaldy, 150 g pšenice jednozrnky nebo české červené pšenice, přidejte vlastnoručně na hladko namletou mouku žitnou 150 g a amarantovou 150 g nebo quinoovou, případně z ječmene či dalších obilovin, a nejen z obilovin, ale i z banánu, z manioky tapioku, kukuřice, topinambur, kokosu, rýže a vůbec kde čeho, co se ve světě na chleba používá.
Nyní lze přidat také drcené byliny, například ostropestřec, mletý len a další, jako cukr, sůl, mleté oříšky, mandle, sušené ovoce atd. Potom to za sucha zamíchejte a přidejte nesuché substance – rozkvašené kvasnice nebo kvásek, vodu, ve vodě naložené ingredience, jako například lněné semeno, kousky křížal či lyofilizovaného ovoce, pracharandu, trochu medu a prostě kde co, případně 1-4 vejce jako náhradu lepku, který chléb drží jako lepidlo pohromadě, aby se nerozpadal a nedrobil, a který je hlavně v pšenicích.
Lněné semínko lze pomlet za sucha nebo ho 3-4 hodiny máčet ve sklenici vody v množství hrst na bochník. I s vodou. Podobně s křížalkami. Vody musíte dát asi dvojnásobek objemu násady, protože se do materiálu vcucne a nabude.
2-5 lžic semene ostropestřce melte až opravdu na poslední chvíli, jinak za několik minut začíná žluknout. Tříštivý kávomlýnek nesmí prskat nárazy drcených semen, když je nakloněn. Teprve potom je rozemlet dostatečně.
Vlašské a další ořechy, co dům dal, v množství 1-3 lžíce na bochník melte také až na poslední chvíli. Bylinky vlastně také. Jako základ doporučuji: Lopuchového kořene snižujícího cukr můžete dát asi 2-3 lžíce a po jedné lžíci drceného listu kopřivy, borůvky, nati violky trojbarevné (macešky) nebo rolní možno i trošku víc, na imunitu nasládlou nať třapatky nachové, na nerv kořen nebo plod (semeno) anděliky, proti prdům a virům půl lžíce fenyklu nebo anýzu. Aby to chutnalo zvláštností, přidejte půl hrsti sušených plodů goji a také rozinky; vyzkoušejte i trochu plodů jeřábu, schizandry nebo arónie. Nakonec i půl hrsti sušených plodů borůvky, brusinky, jahody, maliny, rybízu, černého rybízu aj. by to rozhodně nezkazilo… V příští várce si dejte sušené plody řezané do velikosti 8-10 mm máčené hodinu až tři ve vodě: jablko, hruška, višeň, meruňka atd. v přesně odměřeném množství asi jedna hrst…
Zajímavá chuť vznikne přídavkem čerstvé cibule a česneku, což se ale tluče s plody, takže to upečte zvlášť samostatně a také netřeba šetřit. Cibule do žluta osmažená také nemá chybu.
Další bylinky sušené a čerstvě drcené až celkem 10 lžic dle libosti:
sušený list nebo nať borůvky, květ lípy, list jitrocele, řepíku, máty, maliny, dobromysle, pískavice, plod nebo květ hlohu, kořen slézu, nať majoránky, list jahody, chudobky, lusk fazolu a zajímavé je použití i dalších, jako například sušené cibule, česneku, kopru a co zahrada dá. A také lze přidat 1 lžíci mladého ječmene, vojtěšky a 2 lžíce listu amarantu – ten sice není chuťově nic moc, ale rostou po něm svaly a hubne se.
Erotičtí nadšenci uvítají nať kotvičníku a leuzeu kořen nebo nať (maral). Parkinsonici a drogově závislí si přidají svou oblíbenou drogu nebo nějakou svou trávu v množství menším než malém, patrnějším než nepatrném a rozhodně konzultovaném s lékaři.
Dále dáme 2 lžičky soli, 1-2 polévkové lžíce cukru a další lžičku cukru do droždí v 1-1,5 dcl vody včas rozkvašeného, pokud převažuje pšenice. Do kvásku netřeba, když je dostatek žitné mouky nebo spíš nedostatek pšeničného lepku, takže se víc uplatní u exotických směsí s nejméně čtvrtinou žitné mouky.
Vody se tam na jeden bochník vejde ještě asi 400-450 ml. A tady je jedna zvláštnost – může to být i masový vývar s libečkovým listem nebo kořenem. Řídký čistý masový vývar by si měli přidávat hlavně starci pro obnovu vaziv a těhotné ženy pro tvorbu plodové vody. Nakonec počítejte s trochou další některé mouky, abyste se od hněteného bochníku odlepili. Po odlepení se a vytvarování bochníku necháme tento kynout s použitím droždí 1/2-1 hodinu a s použitím kvásku 1-6 hodin na asi dvojnásobný objem, poprášíme opět moukou a dotvarujeme. Droždí kyne rychleji, kvásek výrazně pomaleji. Kontrolujeme opticky. Když ho necháme kynout kratší dobu, bude chléb tužší a k podávání nejlépe třetí den po upečení a výdrží déle než týden. O kvásek je vhodné se starat a krmit ho žitnou moukou nebo si ho vysušit do zásoby.
Když necháme chléb z kvásku kynout déle, bude více bublinkovatý, křehký a k jídlu už hned po vychladnutí. Kdo ho ale bude jíst ještě týž den a zapíjet, může mít euforické pocity, řídkou stolici a značnou flatulenci (plyny, prdy). Lze také očekávat, že bude ožralý – tedy přejedený teplým chlebem (na rozdíl od opilosti po požití zkvašeného nápoje), který bude v kvašení kvásku a nejzvláště kvasnic ve střevech nadšeně pokračovat a nakvasí tolik alkoholu, že dotyčný nebude moci legálně řídit. Proto se vojákům dával vždy chléb alespoň 3 dny odleželý, kde už jsou kvasinky neaktivní.
Chléb se peče v troubě teplé 180-240 °C 3/4-1 hodinu. Musíte to vysledovat. Tento typ chleba s přítomností vonných bylin je ideální péci v keramické nádobě s pokličkou, aby silice zůstaly v chlebu a nevoněly zbytečně odvětrány kdesi kolem. Viděl jsem velmi povedené chleby i v běžném širokém hrnci s pokličkou.
Pro automatickou pekárnu doporučuji spíše použít kvasnice (droždí) a o lžičku cukru víc. Pro ruční práci je vhodnější kvásek. A je i lahodnější.
Můj chleba vám bude vonět, podporovat vaše tělesné funkce, imunitu, výkonnost a nebudete po něm mít za chvíli zase hlad či na něco chuť, jak tomu bývá u chleba bílého.