Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
České děti do tří let věku mají ve stravě příliš mnoho cukru, soli i nevhodných tuků a málo zeleniny. Ukázal to průzkum Iniciativy 1000 dní do života, do něhož bylo zařazeno 800 dětí od šesti měsíců do tří let věku.
Průzkum odhalil také nedostatek vápníku, železa a vitamínu D ve stravě dětí, řekl novinářům předseda Společnosti pro výživu Petr Tláskal. Připomněl, že vlivem nevhodné stravy jsou Češi náchylnější k civilizačním onemocněním, zvrátit to podle něj může tzv. nutriční programování.
„Výživa dítěte v prvních 1000 dnech života hraje klíčovou roli pro jeho zdraví v dospělosti. V raném dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči negativním stravovacím návykům, které přispívají k rozvoji civilizačních chorob,“ řekla k nutričnímu programování předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
Zdraví v dospělosti předurčují geny z 20 procent, celých 80 procent je výsledkem vlivu životního prostředí a stravy v raném věku. „Nastartujeme-li organismus dítěte v prvních třech letech, připravíme ho na okolní prostředí. Díky nutričnímu programování bude odolnější a bude se lépe vyrovnávat s riziky,“ uvedl k novým doporučením pro výživu kojenců a batolat Tláskal.
Nutriční programování klade důraz na vhodné zdroje energie, pestrost stravy a včasné odhalení alergií. Iniciativa 1000 dní do života ho prosazuje jako základní přístup k výživě dětí do tří let věku.
Podle aktuálního průzkumu odpovídá příjem energie dětí v tomto věku doporučením, ale skladba stravy je nevyvážená. V jídelníčku mají oproti doporučením víc živočišných bílkovin a tuků a také soli. Do budoucna to zvyšuje u nich riziko metabolických změn, jako obezita či postižení cév.
Ke změnám metabolismu přispívá i nižší podíl rostlinných tuků a ryb ve stravě dětí. Děti je potřebují, mastné kyseliny v nich obsažené příznivě ovlivňují jejich psychomotorické schopnosti a imunitu.
„Výsledky studie by měly být podnětem pro rodiče k pečlivějšímu výběru z nabídky výrobců potravin. Měli by věnovat zvýšenou pozornost kvalitě výrobků, jejich nutričnímu složení a měli by jídelníček svých dětí sestavovat co nejpestřeji,“ shrnul Tláskal.