Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Cítíte, že nejste pány svého času? Nemůžete se věnovat věcem, kterým byste chtěli? Často se přistihnete ve spěchu? Pak možná trpíte tzv. časovou chudobou. A bohužel patříte k většině. To má za následek zvýšený stres, deprese a vyčerpání. Podle psycholožky Cassie Holmes, autorky knihy ŠŤASTNĚJŠÍ, však na psychiku nepůsobí dobře ani opak: když máme času příliš mnoho. V tomto článku si ukážeme, jak můžeme s časem kouzlit tak, abychom navzdory všem povinnostem zvýšili svůj časový blahobyt a cítili se lépe.
Jak říká zmiňovaná psycholožka Cassie Holmes:
Na čase záleží. Na štěstí záleží.
Co nám tedy konkrétně – podle výzkumů a na základě praxe – k subjektivně většímu množství času a pocitům štěstí dopomůže?
1: Najděte si ve své práci smysl. A kamarádku
Ve skvělé knize ŠŤASTNĚJŠÍ C. Holmes píše: „Nenechte se semlít nezáživnou rutinou. Netravte pracovní dobu čekáním, až skončí. Ony hodiny tvoří váš život – nedopusťte, aby přišly nazmar.“ (s. 103)
Ohromil mě příběh jedné účastnice výzkumu – Candice, která na onkologickém oddělení uklízí na toaletách po pacientech zvratky. Možná byste řekli, že horší práce snad být nemůže. Do toho stále vidí, jak pacienti umírají. Jenže Candice se rozhodla pacientům a jejich rodinám zpříjemňovat jejich dny. Pomáhá jim, žertuje s nimi a dělá více, než by musela. Šíří kolem sebe světlo a optimismus.
A o to jde: najít si v práci smysl sami (nepřijímat ho pouze zvenčí). Podle dalšího výzkumu jsou v práci šťastnější lidé, kteří tam mají alespoň jednoho dobrého kamaráda. Paradoxně to totiž vede i k pocitu, že nám čas neubíhá mezí prsty, protože trávit čas s blízkým člověkem je velká hodnota sama o sobě. Proto: „Investovat času do přátelských vztahů v práci se vyplatí!“ (s. 97)
2. Dojíždění do práce proměňte v nejlepší část dne
Tohle je výzva! Dojíždění do práce je totiž pro většinu lidí ještě otravnější záležitost než samotná práce. Každý by si přál mít práci hned u domu. Na druhou stranu se nevyužitém času skrývá i příležitost: poslouchejte cestou do práce podcasty, audioknihy nebo, pokud jedete veřejnou dopravou, tak si pište, čtěte… Vytvoříte si tak další časový úsek, který máte pod kontrolou a ze kterého se můžete těšit.
3. Spojte povinnosti s příjemným. Zaveďte rituály
Velký časový stres nám působí, když nestíháme, a kvůli tomu zanedbáváme i své přátele. Máte-li tu možnost, tak například spojte jídlo (které stejně „musíte“ jíst) se společenským setkáním. Pozvěte někoho na oběd nebo spolu jděte na večeři. Dlouhodobě může kvalitu života zvýšit, když si z toho navíc uděláte i pravidelný rituál.
4. Vnímejte víkend jako dovolenou
Poslední dobou se takto snažím vnímat každý svůj volný den. Cassie Holmes doporučuje jako dovolenou vnímat dokonce i každé volné odpoledne během pracovního týdne. Dovolenou všichni milujeme – výzkum Gallupova ústavu dokládá, že po dovolené se cítíme šťastnější. Dopřávejme si ji tedy co nejčastěji, a to i tehdy, když ji ve skutečnosti nemáme 😊 Je to vážně výborný zvyk, těšit se na víkend jako na dovolenou.
5. Outsourcujte domácí práce
Tohle mi vždy přišlo příliš snobské. Někomu cizímu platit za úklid. Nicméně jsem tuto radu vyzkoušel a je to zážitek! Holmes doporučuje si za více času někdy i zaplatit: „Kterou z nepříjemných domácích povinností byste si mohli zajistit externě?“ (s. 86). Čas je totiž cennější než peníze. Čas na sebe, čas na rodinu, čas na zábavu…
6. Bohatší den: pohyb a projevení laskavosti
Lidé, kteří zažívají stres a časovou chudobu 1.) méně cvičí, 2.) méně druhým pomáhají, 3.) méně si věří. Pomáhá spočívat v úžasu, praktikovat vděčnost, umění, trávit čas v přírodě.
Jeden z nejpozoruhodnějších poznatků z knihy ŠŤASTNĚJŠÍ (z výzkumů) je, že když někomu uděláme laskavost – třeba se mu půlhodinu věnujeme -, tak subjektivně cítíme, že máme větší množství času, než když bychom stejnou půlhodinku věnovali sobě. 99 % lidí by přitom řeklo, že je to přesně naopak: že více času získáme, když ho věnujeme sobě. Platí to samozřejmě u drobnějších laskavostí, nemůžeme se obětovat nebo rozdávat v momentě, kdy nemáme čas žádný. Udělat ale pro druhého něco hezkého nebo překvapivého, může nás život každopádně obohatit. A skvělé je i cvičení: i ono zvyšuje náš časový blahobyt, a dokonce i sebevědomí (máme ze sebe dobrý pocit, že něco pro sebe děláme).
7. Vytvořte si časový prostor. A dopřejte si nicnedělání
„Chcete-li si vyšetřit čas na přítomnost, možná byste si ve svém rozvrhu měli naplánovat čas, který zůstane nenaplánovaný,“ píše Holmes (s. 193). Zkuste alespoň chvíli nikam nepospíchat. A záměrně si vyhradit určitý čas bez jakýchkoliv plánů. I tohle může zvýšit celkové subjektivní množství vnímaného času. Protože dovolit si mít čas „jen tak na nic“, to už je v dnešní uspěchané době vyšší level. A pozor, Holmes v knize dokonce i radí, jak to mají udělat rodiče malých dětí, na které dopadá časová chudoba ze všech nejvíc – jak na chvíli vypnout i za těchto nelehkých podmínek, domluvit se s partnerem atd. A nemít za to výčitky (s. 190 – 191).
8. Po nepříjemné činnosti si hned naplánujte něco hezkého
Všichni se potřebujeme na něco pěkného těšit. Zároveň můžeme ušetřit spoustu času tím, když nedovolíme, aby v nás dlouhou dobu neproduktivně doznívaly negativní myšlenky nebo pocity z něčeho hodně stresového. Dnes naposledy dávám slovo Cassie Holmes: „Například víte, že po nějaké činnosti býváte bez nálady. Negativní pocity (stres, zlost, smutek) bohužel hned tak nevyprchají a mohou nepříjemně ovlivnit celý zbytek dne. Naplánujte si po nepříjemné činnosti takovou, která vám spolehlivě zvedne náladu. Rychleji se ze špatné nálady oklepete, a navíc vás vidina něčeho příjemného povzbudí, abyste s nepříjemnou činností začali a prokousali se jí.“ (s. 199). (pozn. redakce, mimochodem, už jste četli knihu Štěstí? Je o lehkosti, životním štěstí v buňkách našeho těla – doslova!)
Jiří Hamerský
Literatura: Cassie Holmes (2023): Šťastnější. Brno: Jan Melvil.