Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Trpíte doma či v práci nadměrnou únavou, poruchami soustředění nebo zrakovými obtížemi? Pak vám může značnou úlevu přinést výměna běžných světelných zdrojů za tzv. plno-spektrální. Co to znamená? Jaké jsou výsledky aktuálního výzkumu v České a Slovenské republice? Světlo tu není jen proto, abychom viděli, ale je základním atributem životního prostředí. Bez něj, stejně jako bez kyslíku či bez vody, by na zemi nebyl život.
Také naše tělo se během evoluce přizpůsobilo každodennímu působení slunečního záření, které, jak dokazuje řada vědeckých prací, ovlivňuje řadu fyziologických procesů v těle. Vývoj civilizace nás však uzavřel v místnostech, kde nám na práci či studium svítí namísto slunce žárovky a zářivky. Jejich světlo se však od toho slunečního liší svým spektrálním, neboli barevným složením. Některé barvy (zejména modrá a fialová) v nich prakticky chybějí, zatímco žluté, oranžové a červené je v nich nadbytek.
Slunce jako vzor
Problém je ale v tom, že právě barvy s delší vlnovou délkou (tedy žlutá, oranžová a červená), mají výrazné stimulační účinky. Při dlouhodobém působení tak udržují organismus v permanentním stresu a mají i negativní vliv na zrak. V 80. letech prokázal Dr. Fritz Hollwich, že lidé, kteří tráví většinu pracovní pod silným zářivkovým světlem, mají v těle výrazně zvýšenou hladinu stresových hormonů ACTH a kortizolu. Ta přitom může negativně ovlivňovat nejen psychickou pohodu a celkovou vitalitu. To negativně ovlivňuje jejich psychickou pohodu i celkovou vitalitu. Proto se vědci zaměřili na to, aby vyvinuli umělé světlo, které bude co nejvíce podobné slunečnímu svitu. Denní světlo v sobě totiž zahrnuje všech sedm barev duhy, a tak prospívá lidskému zdraví. O tom, z kolika procent se mu světlo podobá, vypovídá index podání barev Ra. Běžné zářivky obvykle mají Ra v rozmezí 60 až 80. Pokud Ra překročí hodnotu 90 a barva světla je denní bílá, mluvíme o plno-spektrálním osvětlení, které oproti běžnému velmi prospívá lidskému zdraví. Každé umělé osvětlení, jsme-li zdrávi, je pro nás totiž vždy horší než slunce. Nedávný výzkum vliv běžného a plno-spektrálního osvětlení porovnal. V České i Slovenské republice jej uskutečnila společnost Blue Step spol. s.r.o a bude pokračovat ještě nejméně rok. Už déle je také známá studie Dr. Johna Otta, který srovnával studijní výsledky dětí v učebnách s běžným a plno-spektrálním osvětlení. Zjistil, že studenti ze tříd s plno-spektrálním světlem vykazovali už po měsíci viditelné zlepšení chování (byli méně neklidní a nepozorní) a také studijních výsledků. Nejvýraznějších pokroků přitom dosahovaly děti trpící hyperaktivitou a poruchami učení.
Co potvrdily studie
Více než 300 firmám, školám a dalším institucím byly zdarma zapůjčeny plno-spektrální zdroje a jejich zaměstnanci — celkem tisíc respondentů — hodnotili jejich působení po dvou měsících. Výsledky jsou velmi pozitivní:
- Více než 70 % zúčastněných uvedlo, že jim plno-spektrální světlo výrazně zpříjemňuje pobyt na pracovišti, splňuje jejich představy o ideálním osvětlení a návrat k původnímu osvětlení by vnímali jako nepříjemné. Vyskytly se však i negativní reakce způsobené hlavně odmítáním jakékoliv změny. V případech, kdy stěny byly vymalovány příliš křiklavým odstínem (např. žlutě), při plno-spektrálním osvětlení však barva stěn vynikla ještě víc a působila rušivě.
- Ukázalo se, že záleží také na věku. Osmdesát procent lidé mladších 30 let, kteří jen málokdy trpěli, zdravotními potížemi, neuváděli v rámci výzkumu žádné výraznější změny zdravotního stavu. Ženy přitom byly v porovnání s muži citlivější.
- Nejdůležitější je, že 62 % dotázaných zaznamenalo menší únavu zraku a pálení očí. Řada z nich dokonce vyměnila své brýle pro práci na blízko za slabší, někdy až o jednu dioptrii. U dalších se upravila světloplachost.
- 58 % lidí zaznamenalo, že díky plno-spektrálnímu osvětlení lépe vnímá barvy a barevné odstíny.
- Dále řada účastníků výzkumu uvedla výrazně pozitivní vliv na schopnost soustředění, náladu, zmírnění podrážděnosti a únavy.
- Učitelé základních a mateřských škol potvrdili, že změna osvětlení vedla ke značnému zklidnění dětí (zvláště těch hyperaktivních) a zlepšení jejich soustředění. Nejvíce se tyto změny projevily u žáků na 1. stupni ZŠ, po nástupu puberty se citlivost dětí v tomto směru snižuje.
Další studie prokázaly, že plno-spektrální osvětlení ve srovnání s běžným osvětlením snižuje únavu zraku a zlepšuje zrakovou ostrost, podporuje zdraví srdečního a pohybového aparátu, pomáhá zmírnit chronické bolesti hlavy a krční páteře a pozitivně ovlivňuje náladu, celkovou vitalitu a pracovní výkonnost. Výzkum ovšem ještě zdaleka není u konce. Pokud byste se do něj chtěli zapojit i v rámci vaší firmy, máte stále možnost (viz www.zdravesvetlo.cz). A pokud se chcete dozvědět více o účincích světla na lidský organismus, doporučujeme knihu Dr. Jacoba Libermana Světlo – lék budoucnosti.