Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Působením vzorů a vliv druhých lidí zkoumá zejména sociální psychologie a klade si např. otázku, jak si vůbec jedinec své vzory vybírá? Dá se tento postup generalizovat? Určitě můžeme říct, že v celém procesu hraje významnou roli socializace. Člověk je tvor společenský a od svého narození a útlého dětství je ovlivňován rodinou, blízkými a svým okolím.
Významným mechanismem socializace je tzv. sociální učení jakožto osvojování si sociálních norem příslušné společnosti, osvojování si sociálních dovedností a návyků, postojů a dispozic k sociálním rolím i dotváření osobnostních rysů a učení se sociálním rolím. Lidé se učí, jaký druh jednání vede k jakému výsledku a to přímo anebo zástupně – nepřímo z literatury, televize; z pozorování jiných.
Člověk se učí mnoha věcem ztotožňováním se se vzory, má tendenci napodobovat chování ostatních – a tedy, tento typ patří do skupiny zástupného učení, protože probíhá na základě toho, co je pouze pozorováno a ne samo prožito. Je to pak už jen otázkou toho, jestli je vzor, který člověk imituje, pozitivní nebo negativní, jestli je pro žáka vzorem a modelem vzorný jedničkář nebo neposedný potížista. Druhé osoby pro jedince mohou vystupovat jako pozitivní i negativní modely pro vlastní chování jedince, kterému se tak chování pozorovaných osob stává pozitivním příkladem pro dosažení určitých odměn, nebo negativním příkladem pro vyhnutí se určitým trestům, pokud po těchto odměnách sám touží a pokud se těchto trestů sám obává.
Teorie sociálního učení a nápodoby říkají, že v procesu nápodoby rozhodují mnohé činitele jako jsou např. charakteristiky modelu – jeho přitažlivost pro nás, zajímavost, jestli je daný vzor obecně přijímaný, uznávaný ostatními, zda nám záleží na jeho názoru, zda mu závidíme, obdivujeme jej apod. K nápodobě může model stimulovat celkovým svým vzhledem, tím, kým je, přesněji řečeno tím, jakého jej imitátor vidí a za koho jej považuje. Jako model může sloužit fyzicky aktuální přítomná osoba; model však může působit i zprostředkovaně, imitátor s ním není v bezprostředním kontaktu, ale dozvídá se o něm z vyprávění či z masmédií.
A to je široká oblast, kde sehrává ohromný vliv zejména na mladé lidi. Dítě potřebuje dosáhnout společenského uznání, potřebuje být druhými akceptováno a oceňováno. Uspokojení v této oblasti, tj. ocenění a z toho vyplývající akceptace, znamená zároveň saturaci v potřebě jistoty a bezpečí.
Důležitost vrstevníků jako činitelů socializace vzrůstá v adolescenci. Způsob, jak adolescent hodnotí sám sebe, závisí výrazně na tom, zda je akceptován specifickou skupinou, nikoliv však školou jako širším společenským celkem. Ačkoliv jsou mladí lidé v adolescenci značně orientováni na vrstevníky, neznamená to, že jsou vždy zcela odcizeni rodině. Nicméně starší žák už automaticky nepřijímá všechny názory a hodnoty dospělých. V tomto období pro něj mají mnohem větší význam normy třídy – jde o posun hodnot a větší kritičnost k názorům dospělých. Mnoho výzkumů se zabývalo právě vlivem vzorů, modelů a imitačního učení na mladé lidi, např. co se týká alimentárních poruch, zejména mentální anorexie a mentální bulimie u preadolescentních a adolescentních dívek. Výzkumy pak potvrzují v různých číslech tendence k používání kontroly váhy a vliv médií na sebe; upozorňují na zvýšené riziko kontroly váhy a frekvence pokusu o získání vzhledu žen z televize, médií, filmů či časopisů, a tedy podtrhují vliv médií na alimentární chování mladých lidí. Podobné studie se zabývali vlivem sociálního prostředí (kouření ve vrstevnických skupinách nebo u rodičů) na kouření adolescentů.
Problematikou sociálního učení, imitace a vůbec vzorů a observačního učení se v průběhu let věnovalo mnoho prací a autorů zejména v oblasti psychologie učení, pedagogické psychologie a jiných odvětví. Člověk jako bio-psycho-sociální bytost je neustále obklopován různými stimuly ve svém sociálním prostředí, které jej ovlivňují a naopak, i on sám ovlivňuje subjekty ve svém okolí. Vliv vzorů a modelů hraje významnou roli právě u adolescentů a dospívajících, kdy v tomto období dochází ke konsolidaci postojů, hodnot, orientací a zvyšování vlivu vrstevníku, referenčních skupin apod.