Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Bílkoviny spolu s tuky a sacharidy (cukry) patří mezi základní složky naší potravy. Podle zásad zdravé výživa a vyvážené stravy je jejich poměrové energetické zastoupení ve stravě dospělého člověka, vzhledem k tukům a sacharidům, nejnižší (10 – 15 %). Přesto se nedoporučuje zanedbávat jejich pravidelný denní přísun. Mohli bychom si tím zadělávat na vážné zdravotní problémy. A je zcela jedno, kolik je nám let, protože kvalitní bílkoviny jsou nezbytné pro každého – potřebné pro zdravý vývoj dětí, nepostradatelné pro sportovce (rekreační i vrcholové) a důležité pro stárnoucí organismus.
Pro pochopení problematiky související s bílkovinami (proteiny) a výživou, potřebujeme porozumět jejich základním rolím, funkcím a procesům přeměny přijatých bílkovin na bílkoviny tělu vlastní.
Role bílkovin v organismu
S bílkovinami je spojena řada dalších výrazů – aminokyseliny, peptidy, oligopeptidy, proteiny aj. Všechny zahrnujeme pod pojem bílkoviny. Tato bohatě rozvětvená rodina organických sloučenin, která je součástí všech buněk organismu a podílí se na řadě biologických procesů, musí být neustále stravou obnovována.
Bílkoviny jsou jediným zdrojem dusíku a síry. Tyto biogenní prvky – potřebné pro činnost organismus – si tělo neumí vytvořit z jiných živin. Atmosférický dusík organismus nedokáže využít, přestože se rozpouští v krvi a tuku. Proto jej musí přijímat vázaný v organické podobě, tedy v bílkovinách. Rostliny získávají dusík z dusičnanů z půdy činností baktérií.
Bílkoviny – vysokomolekulární látky (makromolekuly) – jsou hlavní stavební složkou nezbytnou pro růst, vývoj a zachování tělesných struktur organismu. Příkladem mohou být jednoduché bílkoviny jako kolagen, elastin, kreatin, které nalezneme v kůži, vlasech, cévách, kostech aj.
Ve spojení s nukleovými kyselinami (DNA) hrají bílkoviny podstatnou roli v dědičnosti, jsou obsažené v buněčných jádrech, chromozomech. Jsou důležité pro opravu či tvorbu nových tkání (histidin), pro zajištění pohybů (ve formě bílkovin svalových vláken).
Bílkoviny plní řadu fyziologických funkcí. Zúčastňují se tvorby hormonů, enzymů, krevního barviva, trávicích šťáv, podílejí se na zvýšení látkové výměny (metabolismu), pomáhají udržovat stálý osmotický tlak buněk (správný tlak ve vnitřním prostředí a tím i rovnovážný stav tekutin v těle). Jsou důležité pro přepravu (transport) tuků, cukrů, kyslíku na místo určení. Umožňují prostup mezi buněčnými membránami.
Bílkoviny dokáží mobilizovat obranné buňky (imunitní systém) k aktivitě. Jako zdroj imunoglobulinů (protilátek) brání organismus před napadením infekcemi. Plní funkci ochrannou – zamezují krvácení při poranění (prostřednictvím produktu srážení krve fibrinu, fibrinogenu).
Při stresu, např. z nedostatku kyslíku, při nadměrném pití, nervovém vypětí, se v těle vytváří tzv. stresové bílkoviny, které pomáhají tělu přizpůsobit se stresové situaci.
Bílkoviny mohou být za mimořádných (patologických) situací i zdrojem energie.