Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V článcích o léčivých rostlinách (a nejen o nich) se někdy můžeme setkat s tím, že v jejich složení mezi ostatními přírodními látkami jsou uvedeny také terpeny.
Po chemické stránce se jedná o látky, které jsou složené z tzv. isoprenových jednotek (pětiuhlíkaté fragmenty izoprenu). Jak jsem již naznačil, vyskytují se nejen v rostlinách, ale také u živočichů. Nás ale zajímají ty, co se vyskytují v rostlinách. Zatímco chemik je zná jako terpeny, běžný uživatel spíše jako éterické oleje, pryskyřice nebo balzámy. Terpeny jsou právě ty látky, které dávají některým rostlinám charakteristickou vůni, chuť nebo barvu.
Získávají se z jednotlivých částí rostlin (nebo dřevin) jako jsou listy, květy nebo dřevo stromů. Připravují se destilací s vodní parou, extrakcí, lisováním a dalšími technologickými postupy. Lidstvo je takto získává už zhruba 4000 let.
Pojďme si je rozdělit do skupin a povědět si o nejzajímavějších z nich.
Monoterpeny
Asi největší skupinou, pro nás z hlediska obsažených látek, jsou monoterpeny, kam patří dobře známé látky jako mentol nebo kafr, ale také geraniol, karvon, humulen nebo farnesol.
Geraniol
Z chemické stránky je to acyklický terpenický alkohol. Má typicky světle žlutou barvu a je například součástí růžového oleje. Jeho vůně je označována jako geraniová. Takovou vůni má například pelargonie vonná (Pelargonium graveolens). Má největší využití při výrobě parfémů, ale také v aromaterapii pro své relaxační a uklidňující působení.
Kromě pelargonie se geraniol vyskytuje také v rostlinách, jako je citronová tráva (Voňatka citronová, Cymbopogon citratus), aloisie trojlistá (Aloysia triphylla), žlutodřev peprný (Zanthoxylum piperitum) nebo kardamovník obecný (Elettaria cardamomum).
Mentol
Mentol je pro chemika monocyklický terpenický alkohol bílé nebo čiré barvy, vyskytující se u rostlin rodu Mentha. Je součástí silice všem dobře známé máty peprné (Mentha piperita), která má díky němu svou typickou a nezaměnitelnou chuť a vůni. Mentolová silice (též lidově označovaná jako peprmintová) působí lokálně antisepticky, má místní znecitlivující účinky a tlumí bolest. Dále chladí a přináší úlevu u zánětlivých onemocnění kloubů a měkkých tkání akutního nebo chronického charakteru. Rovněž má účinky protisvědivé. Proto se také například přidává do tekutého pudru jako chladivá a znecitlivující přísada.
Mentol je také důležitý tím, že uvolňuje stahy hladkého svalstva a tím umožňuje odchod střevních plynů, ale také potlačuje vývoj kvasných bakterií. Užívá se při křečových stavech gastrointestinálního traktu. Proto se mátový čaj doporučuje při nadýmání.
Kafr
Tato, další velmi známá přírodní látka, se řadí mezi cyklické monoterpeny. Získává se z dřeva kafrovníku (Cinnamomum camphora). Vyrábí se odstředěním a následnou sublimací vyčištěného destilátu dřeva. V minulosti byl v Indii oblíbený jako vykuřovadlo při obřadech. V současné době se už ale vyrábí synteticky. Je hlavní součástí mastí a gelů, kde funguje také jako tzv. derivans, protože zvyšuje prokrvení pokožky a urychluje průběh zánětu nebo vstřebání otoku; vyvolává pocit tepla, což vede k tlumení pocitu bolesti. Rovněž působí antisepticky a jako mírné lokální anestetikum. Používá se při revmatických bolestech a masáži svalů, kdy se vmasíruje na postižené místo. Tradičně se používá jako stimulans při dýchacích potížích.
Limonen
Je cyklický, bezbarvý terpenický alkohol hořké chuti. Můžeme ho nalézt v silicích rostlin z rodu miříkovitých (Apiaceae), jako je kmín nebo kopr.
Objevuje se ale také v terpentýnu a citrusových plodech (citrón, pomeranč, mandarínka, limetka nebo grapefruit). Vzniká z něho další terpen, karvon, který se rovněž vyskytuje v kmínové a koprové silici. Používá se hojně při výrobě parfémů (a kosmetice vůbec), ale také v potravinářství nebo farmaceutickém průmyslu.
Pinen
Je organický terpen, který se v přírodě vyskytuje ve formě dvou optických izomerů, pravého a levého. Je součástí pryskyřic jehličnanů. Pryskyřice je odborníky popsána jako lepivá kapalina s vysokou viskozitou, což může potvrdit každý, kdo s ní přišel do styku. Stromy chrání před škodlivými vnějšími vlivy. Její destilací se získává terpentýn, který se používá k výrobě laků, barviv a leštidel. Dříve se hlavně získával ze stromu zvaného řečík terebintový (Pistacia terebinthus), v dnešní době jsou však jeho hlavním zdrojem borovice přímořská (Pinus pinaster) a borovice lesní (Pinus sylvestris), ale také ostatní druhy rodu Pinus.
Našel uplatnění v medicíně. Používá se k prevenci vzniku močových a ledvinových kamenů, má dezinfekční, močopudné a antirevmatické vlastnosti. V různých formách se užívá při onemocněních dýchacích cest. Z různých druhů borovice se také získává terpentýnová silice (oleum terebinthinae). Vyrábí se destilací terpentýnového balzámu z různých druhů borovice. Hlavními složkami této silice jsou nejen alfa a beta-pinen, limonen, felandren a další. Terpentýnová silice používá se do přípravků prokrvujících kůži a také k inhalacím při bronchitidách. Působí také, stejně jako kafr nebo mentol, jako derivans.
Seskviterpeny
Seskviterpeny jsou terpeny, skládající se ze tří isoprenových jednotek.
Azuleny
Asi nejznámější seskviterpeny jsou azuleny vyskytující se v heřmánku pravém (Matricaria chamomilla). Mají typicky modrou barvu. Kromě heřmánku jsou také obsaženy v silicích čekanky obecné (Cichorium intybus) nebo chrpy luční (Centaurea jacea).
Všechny patří do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). V rostlinách se vyskytují ve formě tzv. proazulenů, z nichž se azuleny vyrábějí pomocí destilace vodní parou. Jsou součástí éterického oleje z heřmánku pravého (oleum chamomillae), který je pro svou tmavě modrou barvu nazýván modrý heřmánkový olej. Heřmánkový olej se nesmí užívat v těhotenství. U citlivých osob může rostoucí bylina způsobit dotykovou kožní vyrážku. Popisují se alergické reakce po heřmánku; převážně jsou způsobeny příměsí – falšováním drogy podobnými květenstvími některých jiných zástupců čeledí hvězdnicovitých, obsahujícími dráždivé terpeny (antekotulid). Je součástí různých mastí k lokální léčbě různých zánětlivých onemocnění kůže nebo ke zklidnění podrážděné pokožky.
Humulen
Humulen patří mezi cyklické seskviterpeny. Můžeme ho najít v chmelu otáčivém, jedli bělokoré, konopí, šalvěji nebo ženšenu.
Pivaři by měli vědět, že humulin je právě ta složka, která dává jejich oblíbené značce piva její hořkost. Jako některé další terpeny působí protizánětlivě, antibakteriálně a analgeticky.
Bisabolen
Bisabolen je cyklický seskviterpen, který se vyskytuje v silici jehličí smrku ztepilého (Picea abies) nebo v zázvoru lékařském (Zingiber officinale).
Kadinen
Kadinen se řadí svou strukturou mezi cyklické seskviterpeny. Jedná se o terpen, který je obsažen např. v jalovcové silici (jalovec obecný, Juniperus communis). Pro své antiseptické působení se používá při onemocnění močových cest jako doplněk celkové léčby.
Diterpeny
Diterpeny jsou terpeny, skládající se ze čtyř isoprenových jednotek. Do této skupiny patří velmi známý terpen, retinol čili vitamín A (nebo také axeroftol).
Retinol je alkohol řadící se svou strukturou mezi diterpeny. Je jednou ze dvou přirozených forem vitaminu A, která je fyziologicky účinná.
Vitamín A, odborně nazývaný axeroftol, se v přírodě vyskytuje ve dvou formách. Známější z nich je retinol (vitamin A1), méně známá forma je 3dehydroretinol (vitamin A2). V širším slova smyslu se k nim přiřazují tzv. karotenoidy, ze kterých se vitamin A v našem organismu vytváří, především v tenkém střevě a v játrech.
Retinol neboli vitamin A1 se řadí mezi vitamíny rozpustné v tucích. Pro lidské tělo je stejně jako ostatní vitaminy esenciální, a proto je třeba jej přijímat v potravě. Přímo se vyskytuje pouze v živočišných potravinách. Hlavním zdrojem vitaminu A jsou vnitřnosti, vaječný žloutek, máslo, sýry a rybí tuk. Ve formě provitaminu (β-karoten) se vyskytuje převážně v rostlinných materiálech.
Důležitý význam má vitamin A pro naše oči. Pomáhá nám při vidění za šera a správně rozeznává barvy. Dále pozitivně působí na sliznice, rovněž podporuje růst, vývoj, kvalitu a funkčnost kostí a hraje roli i při krvetvorbě. Kladně ovlivňuje spermie a vajíčka, je potřebný pro správný vývoj plodu. Vitamin A je obvykle užíván v dávce 6000 mezinárodních jednotek denně.
Triterpeny
Triterpeny jsou terpeny, které se skládají z šesti isoprenových jednotek. Jako příklad je možné uvést skvalen. Skvalen (též psán někdy jako squalene) je organická sloučenina řadící se mezi triterpeny. Z chemického hlediska se jedná o nenasycený uhlovodík. Nachází se v rostlinných olejích a ve velkém množství v játrech žraloka. Běžně se vyskytuje také v lidském těle. Skvalen byl poprvé průmyslově získán z jater žraloka řádu ostrouni, latinsky Squaliformes, odkud získal svůj název. V současné době se získává i z jiných zdrojů, jako je olivový olej nebo laskavcová seménka.
Je výchozí látkou pro vznik triterpenů, steroidů a koenzymu Q10. Koenzym Q10 je součástí mitochondriálních lipidů a svou strukturou se podobá vitaminu K. Skvalen má několik důležitých funkcí pro lidský organismus. Nachází se v ušním mazu, je využíván při látkové výměně, má antioxidační účinky, zvyšuje odolnost organismu proti negativním vlivům vnějšího prostředí a zvyšuje odolnost proti infekcím. Z tohoto důvodu má velké uplatnění ve farmacii. Je součástí také oleje z amarantu neboli laskavce.
Amarantový olej obsahuje jeho vysoké procento a má výrazné regenerační účinky. Vzhledem ke svému složení je vhodný i pro ošetření pokožky poškozené slunečním zářením a radioterapií. Je vhodný pro ošetření suché a citlivé pokožky celé rodiny včetně dětí a pro prevenci tvorby strií.
Tetraterpeny
Tetraterpeny jsou terpeny, skládající se z osmi isoprenových jednotek. K známým terpenům z této skupiny patří karoteny, lutein nebo lykopen.
Lykopen
Lykopen je řazen mezi karotenoidy. Skupina karotenoidů patří mezi významné antioxidanty, které chrání organismu před negativním vlivem volných radikálů. Uvádí se, že je podstatně silnější antioxidant než například vitamin E. Jeho největším zdrojem je rajčatová šťáva. Je to rostlinný pigment, který dodává ovoci a zelenině jejich červenou barvu. Lykopen se právě proto také přidává do potravin jako povolené barvivo.
Lykopen je také vhodný jako antioxidant při srdečně cévních onemocněních, kdy se podílí na ochraně endotelu. Pomáhá také zlepšovat funkci prostaty. Je ovšem důležité vědět, že vědci zjistili, že u kuřáků pozitivní vliv konzumace lykopenu mizí.
Lutein
Lutein je terpen typicky žluté barvy. Kromě rostlin se vyskytuje také ve vaječném žloutku nebo jako barvivo peří kanárů.
Při výzkumu luteinu se zjistilo, že se zvláštním způsobem váže na oči. Po vstupu do organismu a po vstřebávání se lutein hromadí ve dvou oblastech očí: v tzv. žlutém bodě (macula lutea) na sítnici (retina) a v oční čočce. Ve žlutém bodě oční sítnice mohou nastat cévní změny v důsledku působení volných radikálů, které mohou vést k degeneraci žlutého bodu.
Žlutá skvrna hraje důležitou roli v centrálním vidění. To je druh vidění toho, co máme v centru zorného pole (jinak řečeno, na co je zrak zaostřen). Odborníci předpokládají, že lutein se svým optickým izomerem zeaxanthinem chrání toto citlivé místo našeho zraku před negativním vlivem škodlivých volných radikálů (ale také proti vysokoenergetickým fotonům).
Karoteny
Karoteny se řadí mezi cyklické tetraterpeny, jejichž molekuly obsahují pouze atomy vodíku a uhlíku. Jedná se o žlutá až červená lipofilní barviva. Nejznámější z nich je β-karoten. β-karoten je nejrozšířenější formou karotenu a v přírodě se obvykle nachází společně s α-karotenem a γ-karotenem. V organismu se mění na vitamín A (na vitamin A se může přeměnit i alfa karoten i kryptoxantin, ale ne v takovém množství). Někteří odborníci uvádějí, že karotenoidy mohou působit preventivně proti rakovině tím, že omezí růst abnormálních buněk, ale to je ještě ve stádiu klinického zkoumání