Světový den astmatu – 3.května

astma

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

(Zamyšlení)

Je hodně důvodů věnovat se tomuto tématu. Světový den astmatu byl vyhlášen proto, aby byly vyvíjeny aktivity, které mají za cíl seznámit širokou veřejnost s problematikou alergie a astmatu jako závažných onemocnění.

Nárust

V době před dvaceti lety byl hlásán výskyt alergií u 15-20 % populace. Dnes vede Státní zdravotní ústav statistiky, z nichž vyplývá, že alergie postihuje 25 procent populace a její výskyt stále narůstá. Projevy alergie jsou chápány jako rizikové pro vznik astmatu. Lékaři odhadují, že letos bude astma trápit v České republice na 600 tisíc dětí a dospělých a k tomu je třeba připočítat případy, které nejsou ještě diagnostikovány.

Přesto, že se snažíme tento narůstající trend zastavit, evidentně se to nedaří. Proč?

Živná půda

Příčinou nárůstu alergie je vzájemné působení genetických vlivů, psychosomatických okolností a vlivy prostředí.

Vznikají velké aglomerace průmyslu a dopravy, zvýšilo se znečištění prostředí, nefunguje osvěta, která by zabránila rozvoji kuřáctví u mládeže i školních dětí nižších ročníků. U nás jsou 2 miliony kuřáků, jinými slovy lidí závislých na nikotinu. Svůj vliv má nesprávný způsob stravování s použitím potravin, které jsou průmyslově zpracované a chemicky upravované. Průměrný občan má ve svém těle nastaveno tzv. pro-zánětlivé prostředí, je narušena homeostáza, biochemické hodnoty vykazují změny, poměr mastných kyselin omega 6 a omega 3 je až několikanásobně zhoršen ve prospěch omega 6 pro-zánětlivých kyselin, v jídelníčku chybí ryby. Hodně se konzumují sladká jídla, nápoje, která „mají křídla“, jak je propaguje komerční reklama. Seznam negativních faktorů je dlouhý.

Postoj

Podle mé zkušenosti existuje ještě jeden moment, léčba je totiž zaměřena převážně k potlačení projevů, tedy následků alergie, zánětu apod.

Například léky pro léčbu astmatu se rozdělují na léky úlevové, záchranné, používané pro potlačení příznaků a na léky podávané dlouhodobě, pravidelně, které mají účinek protizánětlivý, hojící zánět a působící preventivně.

Existuje tedy základ nemoci a spouštěč nemoci. V učebnicích jsou uváděny coby příčiny astmatu alergie na různé ingredience, na pyl, roztoče, srsti, infekce, viry ad. Myslím si však, že uvedené faktory nejsou skutečnými příčinnými faktory, nýbrž jsou pouze spouštěči. To pak znamená, že pozornost soustředěná na spouštěče není pozornost soustředěná na příčinu.

Imunitní systém reaguje předrážděnou reakcí, při níž vzniká zánět nebo alergická reakce např. histaminového typu, a proto se poskytuje tzv. záchranný medikament, který takové reakce zastavuje. To je jistě v pořádku. Člověk nemá trpět. Jenže platí to samé, co jsem uvedl výše. Je to pozornost soustředěná až na ten následek, přičemž skutečná podstata existuje stále a čeká nebo v budoucnu bude čekat na další spouštěč.

Možnosti ke změně

Připomenutí tohoto dne má naši pozornost více soustředit na řešení faktorů vytvářejících základ pro nemoc, a má začít ještě dříve, než se narodí jedinec atopickým rodičům.

S genem a dispozicemi k nemoci nic neuděláme, ale jistým dílem lze působit na okolnosti, kdy se gen pomyslně ´zapíná pro nemoc´. Pokud se už nemoc projevila, znamená to, že je gen pro nemoc zapnut. Tehdy má nastat hloubkový rozbor, pojmenování faktorů, které nemoci vyhovují, a soustředit se na totální změnu života obvykle celé rodiny, aby ony kritické faktory přestaly působit. Bez tohoto kroku se jakákoliv léčba neposune ke zlepšení nemoci.

Je otázka, do jaké míry budou tuto tématiku skutečně převádět do praxe organizace typu:

GINA – Globální iniciativa pro astma

EFA – Evropské sdružení astmatiků a alergiků

ČIPA – Česká iniciativa pro astma

a další sdružení.

Anebo to zůstane jen u vědecky vyzkoumaných poznatků o prevenci?

MUDr. P. Šácha