Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pšenice špalda (Tricitum spelta L.) je prastarý kulturní druh pšenice. Klas špaldy se od běžné pšenice trochu liší (je protáhlejší), zrno špaldy je obaleno na klasu pluchou a je větší než pšeničné. V dávných dobách znali špaldu v Egyptě, pěstovali ji také Keltové a staří Germáni. V Německu byla špalda kuchyňsky využívána po celé minulé století. Do Čech se dostala na trh až po sametové revoluci, zejména spolu s výživářskou osvětou a s příchodem zahraničních potravinářských firem. Dnes je špaldové zrno a mouky k dostání jak v prodejnách se zdravou výživou, tak i v supermarketech a pomalu se dostává i do povědomí zdravě se stravující české populace.
Čím je špalda prospěšnější než obyčejná pšenice?
Špalda obsahuje lepek a její zrno má vysoký obsah tzv. „pomalých“ sacharidů, z nichž převážnou část tvoří škrobové látky a vláknina. Ceněna je však především pro vysoký obsah kvalitních rostlinných bílkovin. Zrno špaldy obsahuje 16 až 17% bílkovinných složek, zatímco pšenice jen asi 12%. Klíček špaldy je významným zdrojem nenasycených tuků, rostlinných enzymů a řady vitaminů a minerálních látek. Obecně ji lze s hlediska zdravé výživy považovat za zdravější a cennější druh pšenice, neprojevují se na ní znaky přešlechtění jako u běžných obilovin a rovněž alergenní účinky špaldy jsou obvykle menší než u pšenice. Další výhodou je, že špalda a špaldové výrobky jsou u nás k dostání téměř výhradně v kvalitě BIO. A tak, máte-li možnost a fandíte-li zdravému životnímu stylu, jistě dejte špaldě a špaldovému pečivu přednost před pšenicí a pšeničným pečivem. Špalda jako prastará obilnina je také podle Dr. D’Adama vhodnější (neutrální) pro vyznavače výživy podle krevních skupin.
Jak se špaldou pracujeme v moderní kuchyni?
O zpracování špaldy ve zdravé kuchyni platí prakticky vše, co jsme si řekli o celozrnné pšenici. Zrno můžete podobně vařit, klíčit, pěstovat osení a upravovat v kuchyni stejně jako zrno pšenice. Na trhu jsou k dostání špaldové vločky, šrot, kroupy (kernoto), pukance, bulgur a špaldová káva – vše v kvalitě BIO. Špaldovou mouku dostanete celozrnnou BIO, v několika hrubostech mletí, dokonce hladkou špaldovou mouku bílou.
Špaldové zrno BIO si můžete pomlet před kuchyňskou úpravou na domácím mlýnku na obilí stejně jako zrno pšenice.
Špaldová mouka celozrnná se zpracovává podobně jako mouka pšeničná. Ze zkušeností ale vím, že hlavně při domácím pečení špaldového chleba nemůžeme očekávat, že bochník tak pěkně vyskočí, jako bochník pšeničný. Vyplatí se tedy do kynutých špaldových těst přidat tabletu nešumivého celaskonu jako prostředek zlepšující kynutí, nebo chléb zadělat podmáslím. Špaldová těsta třená, litá, sladká kynutá, linecká a tuková se chovají podstatně stejně jako těsta z mouky pšeničné.
Pro zdravé vaření můžete využít všechny recepty, uvedené v kapitole PŠENICE, místo mouky pšeničné dejte mouku špaldovou, místo pšeničného zrna, šrotu, vloček dejte špaldové. Špaldové zrno můžete také stejně naklíčit, i osení si můžete vypěstovat ze špaldy. Stejně tak níže uvedené recepty se špaldou a špaldovou moukou můžete využít i při zpracování pšenice a mouky pšeničné.
O nové recepty vás neošidím a dále uvedu několik výborných receptů pro inspiraci. Ochutnejte a všimněte si, jak u špaldového celozrnného pečiva ještě více vyniká nádherné „oříškové“ aroma.
Ukázka z knihy Stručná Celozrnná BIO kuchařka.