Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Změna termínu
Termín mikrobiota nahradil v minulosti užívaný termín mikroflóra. Je vhodné ještě objasnit pojem mikrobiom, který hovoří o tom, že mikrob v sobě nese genetickou informaci. Takže máme mikroby, které nesou genetickou informaci, proto mikrobiota. V lidském těle jsou bakterie, viry, parazity, jednobuněčná archea – ty všechny tvoří mikrobiotu.
Souvislosti s nemocemi
O tom, že porucha rovnováhy mikrobioty vede k rozličným poruchám, není pochyby a víme, že tvoří základnu pro mnohé chronické nemoci. V dnešní domě již máme za sebou výsměchy, že mezi situací ve střevu a chronickou nemocí není souvislost. Svědčí o tom stále se zvětšující počet vědeckých prací, jež tuto souvislost prokazují. A nejde jen o nemoci, které se typicky dotýkají zažívacího traktu, ať jsou to různé zánětlivé stavy či poruchy spojené s trávením, nemoc Crohnova nebo ulcerózní kolitida anebo nemoci, které jsou klasifikovány jako idiopatické, bez zjištěné příčiny.
Jsou popisovány i souvislosti s nemocemi, jež se trávicího traktu netýkají: bolesti kloubů, kožní exantémy, migréna, poruchy neurologické.
Dokonce se hodně pracuje na tom, že tzv. funkční potíže, které jsou z pohledu somatické medicíny těžko uchopitelné, a tedy se je nedaří léčit, mají právě souvislost s nerovnováhou mikrobioty.
Při rozboru životní situace jedince lze přijít na to, že kromě různých stresových událostí prodělával jedinec různé infekty, které byly považovány za banální, na které dostával antibiotika. Po každém antibiotickém léčení třeba angíny došlo k nabourání mikrobioty, a než se ona stačila konsolidovat a vrátit se do rovnováhy, přišel další infekt, který možná jedince přivedl na jiné zdravotnické pracoviště, třeba na urologii, protože se tam projevil zánět močového měchýře, a léčba se opakovala, situace opět nabourala mikrobiotu a další a další příhody. A tuto situaci provázely průjmy, nekomfort v dutině břišní, zhoršená pleť, únava, bolesti hlavy, dokonce i deprese. Objektivní vyšetření jsou normální, zobrazovací technika nic nenajde, po prodělaných infektech a trvalé dysmikrobii se rozvine postinfekční syndrom dráždivého tračníku. Pacient dostane známku psychosomatické nemoci.
Souvislost s depresí
Bylo zjištěno, že se některé střevní bakterie podílejí na tvorbě serotoninu, a mají tedy antidepresivní vliv.
Při existenci chronické dysmikrobie jsou deprese zřejmější. Zde ale chci upozornit, že to není jediná příčina depresí a nelze deprese svádět jen na porušenou rovnováhu mikrobioty, protože deprese má více příčinných řetězců. A podobně jiné bakterie jsou spojeny s rozvojem obezity a také to nelze svádět jen na nerovnováhu mikrobioty. Máme rovněž diabetogenní konfiguraci mikrobioty a další.
Jak psychosomatiku ovlivňujeme
Pokud z rozboru vyplyne souvislost psychosomatické nemoci s existencí porušené rovnováhymikronioty, pak lze předpokládat, že zásahem do změny jídelníčku, pohybovou aktivitou a změnou postupu léčení infektů, s cílem obnovit rovnováhu mikrobioty třeba dlouhodobým používání synbiotik (probiotika s prebiotiky) bude učiněn první krok k tomu, aby se i ony funkční potíže upravily.
Samozřejmostí ovšem je, že musí přestat působit ty hlavní stresové situace. Pokud by stále působily, ani úprava střevní mikrobioty nebude mít zásadní vliv.
V dnešní covidové době si můžete přičíst nový stresový faktor např. v souvislosti s karanténou, lockdowny, home office, kdy se lidé málo pohybují, mění své stravovací návyky, sledují negativně působící televizní relace vyvolávající pocit strachu. To se promítá do trávicího traktu, který lze z pohledu psychosomatiky vnímat jako lidský druhý mozek. Nemají se komu svěřit, anebo se v obavě z koronavirové nákazy zdráhají navštěvovat ambulance.
MUDr. P. Šácha