Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Přišel podzim a s ním doba nemocí z prochlazení. K těm nejrozšířenějším patří „obyčejná“ rýma, která nám ovšem může hodně zkomplikovat život. Proč?
Nosní dutina je pokryta sliznicí, která má na povrchu řasinky, jejichž funkcí je posun vzniklého hlenu či cizorodých částic z dýchacích cest, toto je její obranný mechanismus. To, co označujeme jako rýma, je odborně řečeno zánětlivé onemocnění nosní dutiny.
Infekcí napadená sliznice zduří a tím dochází k tomu, že se omezí průchodnost nosu (ucpaný nos) a nám se špatně dýchá. K tomu přispívá i zvýšený obsah hlenu v nose. Díky tomu dochází k výtoku z nosu, který je zpočátku vodnatelný a řídký, ale posléze přechází v hlenovitý a zahušťuje se, což signalizuje ukončení onemocnění. Infekce bývá způsobena viry (například adenoviry či coronaviry). Na druhou stranou mohou viry oslabenou sliznici napadnout i bakterie, například Staphylococcus aureus. Svoji roli hraje i řada faktorů, které oslabují odolnost nosní sliznice čelit infekci. Může se pak objevit také výtok hnisavého charakteru. Jaké jsou okolnosti, které nahrávají vzniku rýmy? Patří k nim samozřejmě nachlazení a oslabená imunita vůbec, nebo stres či náhlé změny teplot.
Jaké jsou příznaky akutní rýmy?
K prvním patří zvýšená teplota či pocit svědění v nose. Toto je následováno vodnatým, řídkým výtokem z nosu, který se postupně mění v hlenovitý. Nosní sliznice je díky zduření překrvená, cévy jsou roztažené, nosní skořepy pokrývá již zmíněný hlen. V důsledku toho se pacientovi špatně dýchá, objevuje se kašel v noci, někdy nemocný i chrápe. Pokud jsou původci infekce adenoviry, nemocný má zarudlé spojivky a nadměrně slzí.
Jedná se o „obyčejnou“ rýmu, ale je třeba si uvědomit, že může dojít k řadě komplikací. Když se například infekce rozšíří do vedlejších nosních dutin, dojde k jejich zánětu, odborný název zní rhinosinusitida, kterou doprovází bolest hlavy a také zvýšená teplota. Infekce se může šířit i dále, pokud se dostane do středoušní dutiny či mohou být zasaženy i průdušky při sestupu dolů (aryngotracheobronchitida).
Rýma – léčba
Lék na rýmu neexistuje, přes veškerý postup medicíny. Teoreticky by se mohly nasadit antivirotika, ale vzhledem k tomu, že nekomplikovaná rýma není tolik ohrožující, jen nepříjemná, bylo by to, jak praví přísloví, jako jít s kanónem na vrabce. Jen v případě prokázané bakteriální infekce lékaři nasadí antibiotika.
Jinak se užívají na zmírnění příznaků léky na snížení teploty a bolesti a klasické nosní spreje či kapky, které pomáhají stahovat zduřelé cévy v nose, a pacientovi se lépe dýchá. Je ale třeba si uvědomit, že tyto léky se nesmí používat dlouhodobě (na nosní kapky Sanorin dokonce existuje popsaný návyk, tzv. nafazolinismus, podle účinné látky).
Rýma u kojenců, novorozenců či malých dětí
Na rozdíl od starších dětí dýchá novorozenec především nosem, protože dýchání ústy vzhledem k anatomickým poměrům je pro něj obtížnější. Proto každé zhoršení průchodnosti nosu okamžitě způsobí zvýšené dechové úsilí. Ke komplikacím akutní rýmy u předškolních dětí dochází v důsledku otoku sliznice a následného ucpání vývodů vedlejších dutin nosních.
Při nemožnosti ventilace nosních dutin zde vzniká podtlak, který vede k akutnímu zánětu vedlejších dutin nosních. Zkomplikovat rýmu může i otok a zduření sliznice v Eustachově trubici, což může být příčinou přechodné nedoslýchavosti a zánětu středního ucha, občas s chronickými následky. Často dochází i k tzv. „sestupné infekci“, tedy k postupnému zánětu hrtanu, průdušnice až zánětu dolních cest dýchacích. Důležité je zabránit kontaktu dítěte s jinými nemocnými dětmi, hlavně ve školce. U novorozenců má velmi důležitou roli při posílení imunity pravidelné kojení. U větších dětí, v předškolním věku, je nezbytné naučit smrkat, dále by měly posilovat imunitu, jak postupným otužováním, tak i přírodními přípravky. Nadbytečný sekret se u malých dětí musí z nosu odsát. Je ovšem důležité si uvědomit, že nosní sliznice reaguje na mechanické podněty úplně stejně jako na jiné podněty (tedy i rýmu způsobenou viry) zduřením a tvorbou hlenu.
Může dojít k tomu, že pokud jsou rodiče zbytečně horliví při odsávání hlenu či vytírání nosu vatovou tyčinkou, mohu situaci ještě zhoršit. Proto u malých dětí je doporučeno používat odsávačku obezřetně, hlavně u hustého či hnisavého sekretu. Kromě klasické, obyčejné odsávačky je dnes ještě populární speciální odsávačka, která se připojuje na vysavač. Jde o velmi šetrnou metodu, ale rozhodně se nemůže vysavač připojit na běžný typ odsávačky. Odsávání je skutečně velmi šetrné, nástavec na vysavač je konstruován tak, že se nemusí zavést hluboko do nosu, má samoregulaci, takže přebytečnou sílu odsávače upustí. Dále se z přírodních přípravků podávají vitamíny pro děti nebo se používají, jakmile akutní fáze odeznívá, nosní spreje s obsahem mořské vody určené k výplachu nosu.
Další nebezpečí je, že akutní rýma se může rozšířit v rýmu chronickou. Jako chronickou rýmu označujeme déletrvající nebo vracející se onemocnění dutiny nosní. Oproti akutní rýmě převažuje ucpaný noc (zduřelá sliznice) a místo vodnatého výtoku z nosu převažuje hustá rýma. Chronická rýma může vyústit v hypertrofickou rýmu, kdy dochází ke zduření (zvětšení = hypertrofie) sliznice. Následek toho je nos výrazně ucpaný a postižený člověk musí dýchat hlavně ústy.
Občas se můžeme setkat s termínem zadní rýma
Termín zadní rýma, přesně post nasal drip syndrom (PNDS), označuje těžko vysmrkatelný zánět nosohltanu, nebo zánět vedlejších dutin nosních. Nosohltan je horní část hltanu, ve kterém jsou přítomny krční mandle. Vede odsud Eustachova trubice vedoucí do středního ucha. V hltanu se potkávají zažívací a dýchací systém. Zánět nosohltanu je časté onemocnění způsobené nachlazením, viry, bakteriemi, popřípadě může nemoc začít virovým zánětem a bakterie využijí oslabené sliznice. Přenos infekce probíhá kapénkově (mikroorganizmy jsou přenášeny námi vydechovanými kapénkami), infekce se může šířit především díky kýchání, kašli a rýmě.
Alergická rýma je přehnaná reakce našeho organizmu, konkrétně imunitního systému, na nějakou látku (alergen), která je často běžně přítomná v našich životech. Nejčastějšími alergeny jsou prach, pyly rostlin, srst (chlupy) zvířat, plísně, spory (výtrusy hub, zapouzdřené bakterie), roztoči.
Projevy alergické rýmy mohou být u každého jiné s dominancí nosního výtoku a zúžením dýchacích cest. Alergická rýma může být rovněž spojena s dalšími projevy alergie: alergický zánět spojivek, kopřivka (svědění kůže), průduškové astma. Nejčastějším řešením je snížení styku s alergenem. Další cestou je odborné vyšetření a léčba. Alergickou reakci lze tlumit antihistaminiky. |
Při rýmě se také setkáme s pocitem zalehnutí uší. Zalehnutí uší způsobují nestejné tlaky. Pocit tlaku a nepříjemného utlumení slyšitelnosti, případně šelesty – projevy zalehnutí v uších, způsobuje nerovnováha mezi tlakem v ušní dutině a tlakem okolního prostředí, tedy tlakem atmosférickým. Tyto tlaky za normálních okolností reguluje Eustachova trubice, což je jakási trubička spojující středoušní dutinu s nosohltanem a prostřednictvím nosu potom s okolním prostředím. Eustachova trubice musí být dobře průchodná a její ústí se musí správně otevírat, k čemuž dochází právě při polknutí. Polknutí proto snadno vyrovnává tlaky mezi oběma prostředími a zbavuje člověka krátkodobého zalehnutí uší, se kterým se například setkáme, když cestujeme letadlem nebo pokud se potápíme do větších hloubek. Příčina je v tom, že rýma je v podstatě také zánětem a je tudíž také provázena zduřením nosní sliznice; zalehnutí uší je při rýmě normální a většinou jej vyřeší vyléčení samotné rýmy.
Rýma – domácí léčba
Při domácí léčbě rýmy je dobré si hlavně odpočinout, hodně spát, aby tělo nabralo obranné síly. Důležité je hodně pít a to vhodné tekutiny (voda, vlažný čaj, voda s citronovou šťávou). Rovněž je vhodné pít zázvorový čaj. Vhodný přírodním prostředkem je i česnek. Důležité je také se hodně vypotit – vypít horký čaj (nebo podstoupit horkou sprchu) zalehnout pod peřiny a vypotit se. Důležité je i inhalovat pomocí inhalací s obsahem obyčejné kuchyňské soli. Jedná se o tzv. osmotickou léčbu, kdy obsažená sůl do sebe „nasává“ mezi-buněčnou tekutinu z opuchlé nosní sliznice a dochází tak k uvolnění nosních průduchů.
Rýma v těhotenství
Dlouhodobě používat nosní spreje, které sníží otok nosní sliznice a lépe se nám tudíž dýchá, by ženy neměly v těhotenství používat, maximálně jen krátkodobě. Preventivně (brání vniku a usazování virů a bakterií a tedy nákaze jako takové) i jako součást léčby je dobré používat spreje s mořskou či minerální vodou. Tyto přípravky pomohou nos uvolnit a pročistí ho.
Jako prevence chřipky se doporučuje každodenní proplachování nosu solným roztokem, který si snadno připravíme i doma rozpuštěním čajové lžičky soli v půl litru vody. Důležité je též vlhčení místnosti během spánku buď zvlhčovačem, či mokrou plenou položenou na topení, vhodné je každodenní dobré vyvětrání místnosti (nesmí být venku smog). V těhotenství je také možné užívat homeopatické léky.
Homeopatika na rýmu
Jak při samotné rýmě, tak i při nachlazení můžeme volit jako alternativu homeopatickou léčbu, která je mnohdy velmi účinná (musíme jí však věřit) a je dobrá také jako prevence onemocnění (v dávkování jednou týdně). Bez obav můžeme homeopatika užívat po celou dobu těhotenství. Zvláště významná je homeopatická léčba pro ty, kteří trpí opakovanou rýmou, obvykle dlouhou, ale s lehkými příznaky na začátku. Pokud dojde ke kýchání, výtoku z nosu a pocitu nachlazení, pak se doporučuje Allium Cepa 5 CH a Aconitum 9 CH. Pokud se navíc přidruží ucpaný nos, pak Kalium Carbonicum 5 CH k dvěma zmíněným lékům nebo Sticta Pulmonaria 9 CH v případě drobného suchého kašle. Pokud to nepomůže, v případě že se výtok z nosu stává nazelenalým, tvoří se krusty (až dochází k mírnému krvácení), přestanou se brát výše uvedené léky a užívá se Kalium Bichromicum 9 CH. Pokud je výtok ještě hustší, žlutavý, ale netvoří se krusty, doporučuje se Pulsatilla 9 CH. Pokud nedojde k úplnému uzdravení do 48 hodin, podává se Sulfur Iodatum 9 CH.
Jaká je možnost prevence před vznikem rýmy?
Rozhodně je dobré se otužovat, zvyšovat imunitu, nepodléhat stresu (oslabuje imunitu) a užívat dostatek vitamínů. Důležité je mýt si často ruce a měnit kapesníky (pokud používáme látkové), protože vědci uvádějí, že 50 % infekcí se děje přes nakažené prsty.
K podpoře imunity se dají doporučit přípravky echinacea, ženšen či vitamin C. K uvolnění ucpaného nosu v případě suché sliznice se dá použít Aloe vera nosní sprej. Pro čištění vzduchu, například u alergiků, se dá použít přístroj Salin S2.