Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V současnosti se můžeme velmi často setkávat v přípravcích na úpravu střevní mikroflóry s různými druhy laktobacilů, v kterých je někdy se obtížné orientovat. Proto bych se v tomto článku trochu podrobněji zabýval některými jejich druhy.
Laktobacily jsou asi nejčastěji využívanou skupinou probiotik. Jedná se o baktérie, populárně označované jako probiotika. Probiotika jsou látky, obvykle obsažené v potravinách či dostupné v doplňcích stravy (v některých případech i volně prodejných lécích), které podporují selektivně růst jedné bakterie nebo omezeného počtu střevních bakterií a tím příznivě ovlivňují složení střevní mikroflóry tlustého střeva a tím celkově pozitivně působí na naše zdraví.
Podporují celkové zvýšení nespecifické imunity a tím i obranyschopnosti organismu a jsou doporučovány jako prevence nebo pro zmírnění alergických a atopických projevů u dětí.
Pomáhají i během průjmu, kdy zkracují celkovou délku nemoci. Některé z nich mohou vytvářet i vitamin K a B12. Odborně řečeno, Lactobacillus je rod grampozitivních, fakultativně anaerobních či mikroaerofilních bakterií z kmene Firmicutes. Název dostaly od toho, že rozkládají mléčný cukr, laktózu, na kyselinu mléčnou. Vyskytují se v různých prostředích a obvykle nejsou (existují výjimky) patogenní, tj. nebezpečné u člověka. Naopak u člověka je nacházíme v již zmíněné střevní mikroflóře a u žen také ve vaginální mikroflóře.
Lactobacillus acidophilus
Tento probiotický kmen byl izolován poprvé v osmdesátých letech 20. století. Je odolný proti nízkému pH v žaludku a také proti žlučovým kyselinám. Produkuje antibakteriální látky. Pomáhá snížení výskytu průjmů po antibakteriální léčbě.
Kromě obvyklých případů užívání (obnovení střevní mikroflóry po antibiotikách nebo průjmech, obecné posílení imunity) se také v kombinaci s Lactobacillus plantarum anebo Bifidobacterium breve podává u dráždivého tračníku. Dráždivý tračník je funkční střevní porucha, způsobená poruchou motility, trávení a střevního chemismu. Projevuje se tlakem a bolestmi v břiše, kručením a přeléváním, pocitem nadmutí, plynatostí, nutkáním ke stolici.
Odborníci také předpokládají, že v kombinaci s Bifidobacterium infantis může snížit riziko vzniku nekrotizující enterokolitidy u nedonošených novorozenců. Zde je ale zapotřebí ještě potvrzení z dalších studií. U dětí také přispívá (i v kombinaci s dalšími probiotiky) ke snížení doby akutního průjmu (zejména rotavirového původu).
Lactobacillus bulgaricus
Lactobacillus Bulgaricus byl pojmenován po bulharském lékaři Stamenu Grigorovi, který tuto bakterii poprvé v roce 1905 identifikoval. Nicméně pojmenování se dá vztáhnout i k výskytu těchto bakterií v některých druzích bulharských jogurtů. Rovněž je ale i obsahují některé druhy švýcarského sýra.
Je řazena mezi symbiotické bakterie (rozmnožuje se v symbióze s jinou bakterií, Streptococcus thermophilus). Pomáhá s příjmem potřebných živin a brání působení tělu nepřátelských mikrobů či bakterií. Je součástí mikroflóry (pokud je dobře udržovaná) a tím právě pomáhá zabraňovat vstupu nežádoucích zdrojů infekce. L. Bulgaricus produkuje látku, kyselinu D-mléčnou, která má podle některých odborníků antimikrobní, antialergické, antioxidační a další příznivé účinky.
Rovněž se uvádí, že brání přilnutí bakterií na stěnu střeva a tím pomáhá snižovat pravděpodobnost rozvoje infekce.
Tento druh pomáhá i při laktózové intoleranci. Při ní dochází k tomu, že se sníží množství střevní laktázy (enzym), což má za následek to, že laktóza je metabolizována bakteriemi. Výsledkem jsou zažívací obtíže (flatulence, průjem, nauzea, bolesti břicha). Lactobacillus bulgaricus (v jogurtu) obsahuje laktázu a pomáhá štěpit laktózu v tlustém střevě a tím zlepšuje její toleranci.
Lactobacillus (casei) rhamnosus
Bakterie Lactobacillus rhamnosus jsou někdy používány při výrobě jogurtů a mléčných výrobků, jako jsou pasterizovaná (a fermentovaná) mléka nebo některé druhy sýrů. Tato bakterie je odolná vůči působení žaludečních kyselin a žluče v trávicím traktu (bez toho by nemohla doputovat na místo určení či do střevní mikroflóry).
Kromě tohoto základního využití odborníci zkoumají možnost uplatnění některých kmenů z druhu L. rhamnosus v oblastech, jako je možnost snížení alergické reakce dětí na burské oříšky, rotavirové infekce dýchacích cest u dětí, atopická dermatitida, doplněk léčby infekcí močových cest – zabraňují bakteriím usazovat se na sliznici urogenitálního traktu. Během pokusů u myší bylo zjištěno, že mohou pomáhat snižovat hladinu stresových hormonů v mozku.
Společně s Bifidobacterium bifidum snižuje množství enzymů, které ve střevě mění tzv. prokarcinogeny na karcinogeny. Tím přispívá k prevenci a snížení rizika rozvoje a vzniku rakoviny. Podle jedné odborné studie podávání Lactobacillus rhamnosus dětem do 3 let věku významně snížilo výskyt nozokomiálních (tj. vyskytujících se v nemocnicích apod.) průjmů.
Na závěr ještě upozornění – někteří odborníci doporučují tento druh nepodávat lidem s oslabenou imunitou a kojencům. Bylo zaznamenáno, velmi vzácně (to zdůrazňuji! – na základě jedné studie indických lékařů), že podpoří vznik sepsí (lidově “otravy krve”).
Lactobacillus fermenti
Lactobacillus fermentum je ve velké míře zastoupený v mikrobiotě mateřského mléka. Tento kmen je také schopen kolonizovat mléčné žlázy při jeho podávání kojícím matkám v kapsli. Má protizánětlivý účinek, což se dá léčebně využít k prevenci a léčbě mastitidy u kojící ženy. Princip antibakteriálního působení Lactobacillus fermentum spočívá ve vysoké schopnosti adheze k epiteliálním buňkám a inhibici adheze patogenních bakterií, v produkci antimikrobiálních sloučenin (kyselina mléčná, peroxid vodíku) a vlivu na zvýšení produkce mucinů (označení pro velkou skupinu glykoproteinů produkovaných epitelovou tkání). Působení tohoto probiotika je imunostimulační.
Lactobacillus fermentum v dávce ve specifikované dávce podle některých studií po dobu 4 měsíců zlepšuje středně těžkou až těžkou dermatitidu u dětí ve věku 6 až 18 měsíců.
Lactobacillus helveticus
Tento probiotický kmen je přidáván do sušených mlék v kojenecké mléčné výživě u dětí do 4 až 6 měsíců života. Některé studie ukazují, že kojenecká mléčná výživa obohacená o Lactobacillus helveticus (v kombinaci s Bifidobacterium lactis) snižuje riziko nespecifických gastrointestinálních infekcí u dětí.
Někteří odborníci uvádějí, že probiotické kmeny Lactobacillus helveticus (a Bifidobacterium longum) zmírňují projevy úzkosti a deprese u lidí s klinicky potvrzenou depresí. Je obsažen jako jedna ze složek i ve volně prodejných lécích obsahujících probiotika. Patří mezi probiotické mikroorganismy účinné u střevní dysmikrobie.
Tyto kmeny vytvářejí ve střevě antimikrobiálně působící látky, navazují se na receptory na povrchu epiteliálních buněk střeva, brání tím vazbě patogenních bakterií, které jsou pak ze střeva vyloučeny.
Tento laktobacil se také používá v potravinářství pro výrobu švýcarských a italských sýrů typu ementál, parmazán, pecorino a tažených sýrů. Zrajícím sýrům dodává oříškovou chuť a zabraňuje hořkosti.
Lactobacillus paracasei
Lactobacillus paracasei je grampozitivní druh bakterií mléčného kvašení, které se běžně používá při fermentaci mléčných výrobků a probiotik. Lactobacillus paracasei je bakterie, která působí pomocí komensalismu. Komensalismus je typ biologické interakce mezi dvěma organismy, kdy jeden má ze vztahu prospěch, zatímco druhý není ovlivněn.
Právě střevní bakterie jsou typickými komenzály. Lactobacillus paracasei se vyskytuje ve střevním traktu a v ústech u lidí. Může se také vyskytovat v odpadních vodách, silážích a mléčných výrobcích.
Lactobacillus paracasei byl identifikován jako bakterie, která má probiotické vlastnosti. Je součástí normální lidské střevní mikrobioty. Tato bakterie byla testována jako možné nové probiotikum, na vývoj střevního zánětu u experimentálního modelu akutní kolitidy. V některých případech se nasazuje jako součást celkové léčby ulcerózní kolitidy.