Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Riboflavin neboli vitamín B2 patří do velké skupiny vitamínů B (někdy označovaných jako B-komplex). Byl izolován již v roce 1879 v mléce jako fluoreskující žlutozelená látka. Proto je také řazen mezi přírodní barviva.
Identifikován byl ale až v roce 1933. Můžeme se také setkat s názvy vitamín G, ovoflavin nebo laktoflavin.
Jeho úloha
Byť možná nepatří k nejznámějším vitamínům, hraje důležitou roli v procesech látkové přeměny a je součástí přibližně 200 nejrůznějších enzymů. Je například součástí enzymů v dýchacím řetězci, a proto je nezbytný pro základní buněčný metabolismus.
Významnou úlohu má při tvorbě hormonu štítné žlázy. Tento vitamín je také důležitý pro optimální stav očí, kůže, srdeční funkce a některých dalších orgánů. Má svoji nezaměnitelnou úlohu v celkové energetické přeměně, protože ovlivňuje metabolismus cukrů, tuků a bílkovin. Má klíčovou úlohu v oxidačním metabolismu.
Rovněž se významně podílí na léčbě některých kožních onemocnění. Společně s dalšími vitamíny B pomáhá při léčbě nervových onemocnění včetně Alzheimerovy choroby či epilepsie. Je užitečný také pro náš imunitní systém, kde přispívá ke vzniku imunitních buněk. Ve „spolupráci“ se železem se podílí na vzniku erytrocytů. Hraje důležitou roli při změně aminokyseliny tryptofanu na niacin. Působí synergicky (vzájemně zvyšuje účinek) s vitamínem B3 (niacin) a B6 (pyridoxin) a také s ostatními vitamíny skupiny B, s vitamínem C a A.
K projevům hypovitaminózy dochází v případě, že se hladina vitamínu sníží pod 0,5 mg/den, a to po dobu více než 100 dní. To může hrozit u lidí, kteří jsou vystaveni dlouhodobému stresu nebo jim chybí v jídelníčku mléko a mléčné výrobky. Mezi projevy nedostatku riboflavinu patří záněty v oblasti ústních koutků (ragády), záněty tenkého střeva, projevy deprese, cukrovka, seboroická dermatitida, zánětlivé změny na jazyku a některé další. Vzhledem k již zmíněné vazbě na železo může nedostatek riboflavinu přispět k nedostatku železa a následně anémii. K jeho nedostatku může také dojít při malnutricích (chorobný nedostatek živin), průjmech (enterokolitidy) nebo celiakii. U nás se tento jev příliš nevyskytuje, vzhledem k nedostatku mléka nebo listové zeleniny v jídelníčku se ale může objevit v některých zemích Afriky nebo Asie.
Opačný jev hypervitaminóza je v podstatě neznámý. Je to dáno tím, že riboflavin, stejně jako jiné vitamíny skupiny B, je rozpustný ve vodě a neudrží se v těle déle, než je fyziologicky nutné. Jeho přebytky se vyloučí z organismu močí.
Kde ho můžeme najít
V produktech živočišného původu se vyskytuje téměř ve všech potravinách, hodně je obsažen v mase, sýru, mléčných výrobcích, mléce nebo játrech.
Pro vegetariány a vegany (a nejen pro ně) je důležité , že se také často vyskytuje v potravinách rostlinného původu. Ve větším množství ho můžeme najít ve špenátu, luštěninách, celozrnných výrobcích, kvasnicích nebo těstovinách.
Doporučené hodnoty
Doporučená denní dávka se u dospělých osob pohybuje mezi 1,5 až 2 miligramy. V těhotenství by denní dávka neměla klesnout pod 1,7 mg. Tyto hodnoty se mohou v různých zdrojích mírně lišit. Více riboflavinu, než je tato dávka, bychom měli užívat při stresu, horečnatých onemocněních, průjmech, fyzické námaze, chirurgických zákrocích, celiakii, cirhóze jater nebo onemocnění štítné žlázy. Je také vhodné ho užívat při braní hormonální antikoncepce, anxiolytik (léků zmírňujících napětí), léků obsahujících estrogeny (např. léčba klimakterických poruch) nebo antibiotik.
Dále je u tohoto vitamínu uváděno, že podporuje tvorbu nových buněk, léčí bolavé koutky úst, pomáhá chránit rohovku oka, podporuje jasnější vidění, slouží k dobré funkci jater, pomáhá zabraňovat očním katarům (zánětům).