Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V tom, jak předepisují léky, se lékaři velmi liší. Někteří to dělají střídmě. Jiní je rozdávají, jakoby to byly svíčky na oslavy svátku Halloween. Moje lékařské vzdělání mi umožňuje přezkoumat seznam pacientových medikací a vytušit mnoho o lékaři, který je předepisuje. Často tak mohu tipovat, že je lékař staromódní, hodně ovlivněný farmaceutickými firmami nebo nedbalý k nákladům na léky.
Dokonce i bez lékařského vzdělání jste schopni se naučit, jak udělat obdobný odhad. Vše co k tomu potřebujete, jsou základní znalosti, jak by léky měly a neměly být předepisovány. Aby byl lék předepsán vhodně, musí lékař rozumět tomu, jaké jsou předpoklady pro jeho užívání. Než vyplní recept, měl by se sám sebe ptát několik otázek. Je tento lék vhodný pro podmínky, o které se jedná? Jaká dávka by měla být užívána? Kolikrát denně? Jak dlouho? Jaké vedlejší účinky připadají v úvahu? Bude se tento lék vzájemně ovlivňovat s jinými léky, které užívá pacient?
Při té spoustě různých preparátů, které jsou v dnešní době dostupné, neexistuje lékař, který by je znal všechny. Dobří lékaři toho vědí hodně o lécích, které pravidelně předepisují a studují informace o málo známých lécích ještě předtím, než je předepíšou. Je však očividné, že to tak nedělají úplně všichni lékaři. Asociace pojišťoven pro praktické lékaře prováděla analýzu u 400 soudních projednávání případů chybného předepsání léků, aby se odhalily nejčastější chyby. Ve většině případů se zjistilo, že zúčastněný lékař se dopustil více než jediné chyby.
Nejčastější chyby a jejich četnost je uvedena v následující tabulce:
TYP CHYBY | ČETNOST |
Nesprávné dávkování | 27,2 % |
Nevhodný lék vzhledem k okolnostem | 24,9 % |
Selhání při sledování vedlejších účinků | 20,6 % |
Nedostatečná komunikace ze strany lékaře | 18,1 % |
Selhání při sledování hladin léků | 13,2 % |
Nedostatečné znalosti o lécích | 13,2 % |
Nebyl zvolen nejvhodnější preparát | 13,0 % |
Nedostatečná doba podávání | 12,7 % |
Selhání při pozorování léčebného efektu | 12,5 % |
Nedostatečné seznámení s historií léčby | 12,2 % |
Nedostatečné záznamy ve zdravotní dokumentaci | 9,9 % |
Přehlédnutí alergických reakcí na léky | 9,7 % |
Zatímco jen některá pochybení se vztahovala k lékům, se kterými nebyli lékaři dobře obeznámeni, naprostá většina se týkala léků, které lékaři předepisovali nejvíce. Co však shledaly pojišťovací společnosti jako nejvíce alarmující, byl fakt, že téměř všem chybám bylo možné zabránit.
Ačkoliv předepisování léků je jedna z hlavních činností praktických lékařů, studenti medicíny absolvují poměrně malou instruktáž z farmakologie – nauky o lécích. Mnoho prodejních zástupců farmaceutických firem má ve skutečnosti za sebou rozsáhlejší výcvik z farmakologie nežli průměrný lékař.
Protože jsou neustále zaváděny nové léky, tak lékař, který má už 10-letou praxi, možná předepisuje celé tucty léků, na které nebyl oficiálně vyškolený. Mnoho lékařů se samozřejmě sebevzdělává a zaměřují se na informace o nových lécích, které pak předepisují. Jiní však spoléhají na informace, které si přečetli v nabídkách a inzerátech nebo je zaslechli od prodejních zástupců. A jsou dokonce i tací, kteří předepisují léky, o kterých vědí jen málo.
Z toho všeho vyplývá, že abyste se vyhnuli chybám při užívání léků, potřebujete věnovat pozornost tomu, jak si počíná váš lékař. Nemůžete jen prostě předpokládat, že všechno bude automaticky v pořádku jen proto, že někdo nosí bílý plášť a má u svého jména titul. V několika dalších příspěvcích tohoto seriálu budeme probírat, na co si dávat pozor.
Články tohoto seriálu popisují situaci ve zdravotnictví USA, ale většina názorů a postřehů autora odpovídá i situaci v ČR.