Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Prebiotikum je pro člověka nestravitelná složka potravin, která podporuje růst nebo aktivitu střevní mikroflóry a zlepšuje tak zdravotní stav konzumenta.
Co jsou to prebiotika?
Prebiotika představují důležitý substrát pro růst a aktivitu střevní mikroflóry – především bifidobakterie a laktobacily. Mezi prebiotika patří některé oligosacharidy – fruktooligosacharidy, inulin, galaktooligosacharidy. K sacharidům s prebiotickými účinky bývají zahrnovány také xylooligosacharidy.
Toto při prvním přečtení nezní tak, abychom se nad sdělením začali zamýšlet. Ale měli bychom…!
Slovo imunita je asi nejčastěji používané v kontextu našeho zdravotního stavu. A co nás napadne, abychom si zvyšovali imunitu? Hurá do lékárny a koupíme si nějaké vitamíny…
Ale napadlo by někoho z nás, že základem zdraví je stav a kvalita střevní mikroflóry?
Střevní mikroflóra nám ovlivňuje zcela zásadně imunitu, je prokázáno, že má vliv na obezitu, ovlivňuje naši náladu, má vliv na naši pokožku a mnoho dalšího. Vše toto je propojeno s naším zažívacím traktem.
Položme si pár otázek.
Co jíme? Jíme kvalitní, biologicky aktivní potravu, nebo jen hmotu, která zasytí?
Jak jíme? Máme poskládanou stravu opravu optimálně?
Málokdo má možnost jíst pouze čerstvou, doma vypěstovanou zeleninu, maso z domácích chovů atd. Pokud porovnáme prebiotický index domácí potraviny oproti „supermarketové“ potravině, může rozdíl dosáhnout až dvou řádů. Znamená to, že například na živném médiu připraveném z klasické okurky sklizené na Vaší zahrádce vyrostou přátelské laktobacily 100x více než na živném médiu připraveném ze supermarketové okurky. Jednoduše řečeno, probiotický index určuje, jak která potravina příznivě nebo negativně působí na množení probiotických bakterií. Prebiotický index je tedy určen i množstvím prebiotické vlákniny v potravině. Čím vyšší obsah prebiotik v potravině je, tím vyšší je prebiotický index.
Můžeme si pomoci, a to optimálně zvolenými prebiotiky. Na trhu je mnoho prebiotik, ale vesměs působí pouze v určité části střeva. Současná prebiotika jsou většinou rozštěpena a strávena bakteriemi na konci tenkého střeva nebo naopak jen na začátku tlustého střeva.
Podle délky uhlíkatého řetězce dělíme prebiotika na „krátko-řetězová, středně- a dlouho-řetězová“. Oligosacharidy s kratším řetězcem jsou fermentovány především v pravé části tlustého střeva a poskytují výživu bakteriím osídlujícím tuto část tračníku. Oligosacharidy s delším řetězcem, kterých je na trhu nejvíce (např. inulin) fermentují pomaleji a dostávají se přes příčný až do sestupného tračníku (levé části tlustého střeva). Ale oboje působí pouze v té dané části střeva. Nyní jsou na trhu prebiotika působící ve všech částech jak tenkého, tak tlustého střeva. Tato prebiotika se postupně rozkládají v délce celého střeva a jedinečně tak mohou zvýšit počet laktobacilů v tenkém střevě až 50x a počet bifidobakterií v tlustém střevě až 100x. V tlustém střevě zvyšují produkci butyrátu. Tím je obnovena integrita střevní sliznice a omezen výskyt střevních zánětů.
Zdravotní účinky prebiotik působících po celé délce střeva:
- Mají příznivý vliv na složení mikroflóry zažívacího traktu
- Významně zvyšují aktivitu imunitního systému. Díky propojeni slizniční imunity se snižuje i incidence zánětu dýchacích cest
- Díky regulaci chronických zánětlivých faktorů se snižují příznaky alergií a atopických dermatitid
- Významně odstraňují negativní vlivy chemických látek v dnešní potravě
- Z nezdravé potraviny, např. hamburger, pomůže vytvořit potravinu zdravou
- Snižují riziko cukrovky a kardiovaskulárních onemocnění
- Díky produkci butyrátu je prokázaný proti-rakovinový učinek
- Snižují zátěž jater a ledvin
- Působí jako prevence vzniku nádorů tlustého střeva a konečníku
- Napomáhají mírnému snížení hladiny krevních tuků a cholesterolu
- Napomáhají snížení zánětlivých reakcí sliznice tlustého střeva (Crohnova choroba a ulcerózní kolitida)
- Napomáhají při vstřebávání některých minerálních prvků (především vápník, hořčík)
- Zvětšují objem stolice a tím napomáhají vyprazdňování
- Prevence průjmu
- Prevence a léčba zácpy
Prebiotika mají ve výživě člověka důležitý význam. Dnešní strava je však obecně chudá na výše zmíněné oligosacharidy, zejména fruktooligosacharidy přirozeně se vyskytující v potravinách rostlinného původu ať už se jedná o ovoce nebo zeleninu. Vhodným výběrem potravin či obohacením výživy o potravinové doplňky s obsahem prebiotik dochází k úpravě složení střevní mikroflóry a následným zdravotním benefitům.
Pro běžnou populaci se doporučuje příjem 5 až 8 gramů prebioticky působících fruktooligosacharidů na den. U pacientů se specifickými poruchami zažívacího traktu, například zácpou, lze využívat dávku 12 až 15 g/den.