Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Pokroky v medicíně jsou patrné na každém kroku. Už v minulosti se objevovaly zprávy, že se špatně stravujeme, že naše jídlo může být prozánětlivé nebo protizánětlivé. A také víme, že máme nesprávný poměr mezi mastnými kyselinami omega-6 a omega-3. Naše tělo je (či spíše bylo) nastaveno na poměr 1:1, ale postupně se to změnilo a dnes již WHO připouští za dobrý i poměr 3:1 či 4:1.
S příchodem nových možností při vyšetřování indexu mastných kyselin (balance test) se však ukazuje, že průměrný poměr Středoevropana je dokonce 15:1 a vzácné nejsou ani vyšší nepoměry. Ale je důležité vědět, že takové nepoměry nemají jen nemocní lidé, což lze považovat za jednu z příčin jejich nemoci, ale mají je dokonce sportovci i lidé věnující se „zdravé výživě“, kteří řadí do svého jídelníčku ryby a kupují si produkty s obsahem omega-3.
Jde také o to, jak se navzájem k sobě chovají všechny mastné kyseliny, které společně tvoří přibližně 98 % mastných kyselin v krvi. Mastné kyseliny zahrnují nasycené (palmitová kyselina, stearová kyselina), mononenasycené (omega-9 olejová kyselina) a polynenasycené (omega-6 a omega-3) mastné kyseliny. To jsou linolová kyselina omega-6, alfa-linolenová kyselina omega-3, gama-linolenová kyselina omega-6, dihomo-gama-linolenová kyselina omega-6, arachidonová kyselina omega-6, eikosapentaenová kyselina EPA omega-3, dokosapentaenová kyselina DPA omega-3, dokosahexaenová kyselina DHA omega-3.
Rizika nesprávného příjmu MK
Mastné kyseliny omega-6 a omega-3 si tělo neumí vyrobit, proto je nezbytné je získávat ze stravy. Jsou uloženy v buněčných membránách a jejich metabolity regulují zánět a kontrakci hladkého svalstva v celém těle. Dlouhodobě prozánětlivá strava se stává příčinou pro mnohé chronické nemoci. Prvním krokem ke zlepšení takové situace je vytvořit ve stravovacím návyku sestavu jídel s převahou protizánětlivou.
Omega-3 (EPA a DHA) jsou základními stavebními prvky buněčných membrán a pokud jejich hladina klesne, tělo může mít problém s udržováním normálního vývoje buněk a tkání. Omega-3 (EPA) je nejvíce koncentrovaná v krvi, svalech a tkáních. Omega-3 (DHA) je obsažena hlavně v mozkových buňkách, spermatu a očích. DHA je zásadní pro normální funkční vývoj mozku a sítnice, zejména u předčasně narozených dětí. DHA je nezbytná pro prenatální vývoj mozku a představuje až 40 % membránových fosfolipidů mastných kyselin v mozkových buňkách (neuronech).
Státní zdravotní ústav o tom informuje takto:
Při nízké hladině EPA a DHA, když strava obsahuje malé množství protizánětlivých omega-3 (EPA a DHA), probíhají zánětlivé procesy v těle, které jsou primární příčinou všech kardiovaskulárních a dalších onemocnění spojených s nedostatečným příjmem protizánětlivých živin (životní styl). Chronické záněty jsou příčinou převážné většiny civilizačních a nepřenosných onemocnění.
Rizika
- únava a snížená obranyschopnost
- artritida
- rudnutí
- otoky
- bolesti svalů
- chronická bronchitida
- sinusitida
- onemocnění srdce
- rakovina
- záněty prostaty
- infekce močového traktu
- fibrocystóza prsu
- náhlá srdeční smrt
- akutní koronární syndrom
- mrtvice
- infarkt
- smrt ze všech možných příčin
- ztráta kognitivních funkcí
- demence
- zrychlené stárnutí
- onemocnění očí (suchost)
Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastějšími příčinami úmrtí, každého 2.–3. člověka.
A to není všechno, protože může nastat situace, kdy je málo EPA + DHA a přebytek kyseliny arachidonové, což je omega-6. Za této situace se uvolňují prozánětlivé prostaglandiny PGE2 a destrukční enzymy matrix metaloproteinázy (MMP). To vede k postižení kostí (osteoporóza), poškození chrupavek (artróza), k artritidám (klouby), k postižení cév (vysoký krevní tlak, ateroskleróza – kornatění tepen, křečové žíly, hemeroidy), k postižení mozku (neurodegenerativní nemoci jako Alzheimer, Parkinson), k postižení tkání (nádorové buňky, metastázy, rakovina), zrychlené stárnutí, ADHD.
Ani to není ještě všechno.
Byl vystudován vztah kyseliny linoleové (omega-6), která se v těle promění na jinou – omega-6 kyselinu arachidonovou. Účinnost tvorby arachidonové kyseliny by měla být nad 30 %, aby byla podpořena potřeba těla pro tuto nezbytnou esenciální kyselinu. Nízká hladina může být důsledkem snížené enzymatické aktivity nebo nedostatečné spotřeby omega-6 linolové kyseliny kvůli nízkotučné dietě. Nízká hladina arachidonové kyseliny může vést k častějším infekcím nebo pomalému hojení ran.
Kyselina arachidonová (omega-6) hraje důležitou roli především v kojenecké výživě a je zvláště důležitá pro vývoj mozku a nervového systému dítěte. Děti nemohou syntetizovat arachidonovou kyselinu, proto ji musejí přijímat ve stravě formou mateřského mléka.
Diety vyhýbající se jakékoliv formě tuku mohou být nepříznivé pro zdraví a vývoj. Na druhou stranu nadměrná konzumace je rovněž rizikovým faktorem.
Funkce buněčné membrány
Složení a celková struktura buněčné membrány jsou rozhodující pro zdraví buněk, tudíž pro celé tělo. Na jednu stranu musí být membrána dostatečně pevná, aby poskytovala robustní buněčnou architekturu. Na druhou stranu musí být stejná membrána dostatečně propustná, aby se živiny mohly dostat dovnitř, odpadní produkty uvnitř buněk se ale nehromadily a mohly jít ven.
Jde tedy o poměr nasycených kyselin a EPA + DHA. Čím více nasycených tuků je přítomno v buněčné membráně, tím je membrána tužší, méně tekutá, méně propustná. A naopak, čím více omega-3 (EPA a DHA) je přítomno v membráně, tím je membrána více tekutá, elastická a propustná pro živiny.
Když tedy strava obsahuje více nasycených kyselin a poměr je větší než 4:1 EPA + DHA, pak neprospívá k dobré propustnosti a vstřebatelnosti hormonů a živin: kyslíku, glukózy, vitamínů, minerálů. Dochází k nedostatečné látkové výměně na buněčné úrovni, špatné detoxikaci a zvyšuje se prozánětlivé prostředí v buňkách.
Určení duševní rovnováhy neboli index mentální stability (poměr AK:EPA + DHA)
Poměr mezi omega-6 kyselinou arachidonovou (AK) a omega-3 (EPA a DHA) odráží stav související s náladou a psychickým rozpoložením. Tento index by měl být pod 1:1.
Existuje dostatek důkazů, že nerovnováha mastných kyselin může vyvolávat deprese, kdežto EPA a DHA působí jako stabilizátory nálady. Dostatečný příjem EPA a DHA snižuje pocity hněvu, agresivity a úzkosti a zvyšuje kognitivní výkon. Dětství a stáří jsou kritická a zranitelná období života, kdy je dostatečný příjem EPA a DHA zásadní pro správné fungování mozku.
Nedostatek omega-3 (EPA a DHA) je spojován s potížemi při učení, zhoršenou pamětí a výkyvy nálad. Je znám mechanismus, kdy neurony stimulované neurotransmitery (jak omega-3 EPA a DHA z mořských zdrojů, tak omega-6 kyselina arachidonová (AK)) jsou uvolňovány z lipidové dvojvrstvy a metabolizovány v mozku, což vede ke vzniku řady bioaktivních sloučenin, jako jsou prostaglandiny, tromboxany, leukotrieny, lipoxiny, resolviny a proteiny včetně neuroprotektinu D1 z volné DHA.
Tyto bioaktivní tkáňové hormony mají význam pro regulaci jemné motoriky, mohou modulovat a ovlivňovat několik cest spojených s neurotransmitery, jako jsou serotonin, noradrenalin (které ovlivňují rychlost srdečních kontrakcí), acetylcholin (ovlivňující schopnost udržení pozornosti) a dopamin (ovlivňující schopnost učení se).
Co značí výsledek indexu nad 1:1? Strava nepřispívá k duševní rovnováze. Deficit EPA a DHA může způsobovat výkyvy nálad, depresi a agresivitu.
Tyto nové poznatky přinášejí do praxe nečekané možnosti. Třeba při řešení stavu u neklidných dětí, autismu a různých jiných stavů, kde je narušena duševní rovnováha, se může uplatnit také dietní opatření zaměřené na změnu poměru omega-6 a omega-3 mastných kyselin. A podobně, jak bylo výše uvedeno, také v souvislosti s nemocemi kardiovaskulárními a mnohými chronickými. Komplexní postup odborníků je při takové nemoci samozřejmostí.
Nové poznatky o významu omega mastných kyselin zaznamenal stručně, spíše pro orientaci, podle materiálu Státního zdravotního ústavu
MUDr. P. Šácha