Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
To si přeci pamatujeme, když nám naše starostlivé babičky a maminky předkládaly překypující zdravou mísu zeleného výběru z jejich nedostižných zahrádek. Jako děti jsme možná ohrnovaly nos. Dnes už ale víme, že každodenně konzumovaná čerstvá zelenina zasluhuje Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu, protože pravidelným přísunem zajišťuje dětem správný vývoj a i v dospělosti je nezbytná pro obnovu buněk. Pomyslným pokladem, který skrze čerstvou zeleninu dostáváme, je i extrémně choulostivá kyselina listová neboli vitamín B9.
Co je na té listové tak zázračného
Kyselina listová je po vstřebání našimi střevy přeměňována v játrech na aktivní formy, které mají pro naše tělo konkrétní účinek. Aktivní metabolity kyseliny listové tak potřebuje každá naše buňka pro tvorbu a obnovu naší DNA i syntézu aminokyselin.
Obnova DNA neznamená jen její zkopírování pro nově vzniklou buňku, ale především bezchybný přenos DNA informace.
V případě syntézy aminokyselin je tak kyselina listová nepostradatelná pro přeměnu kontroverzního homocysteinu na tělu neškodné látky. Aktivním metabolitem kyseliny listové je 5-methyltetrahydrofolátem THF, jenž je nazýván metafolin, nebo označován zkratkou 5-methyl-THF. |
Nakupujeme listovou zeleninu ve velkém?
Ano, to je v každém případě prospěšné. Zelenina je zdrojem vlákniny a v syrovém stavu nám opravdu dovede nabídnout prchavé vitamíny a i další nutričně prospěšné látky.
Abychom však kyselině listové jen nepochlebovali, je třeba upozornit na důležitý fakt, že u některých může být geneticky vrozená nižší činnost enzymatické soustavy, která přeměňuje kyselinu listovou na potřebný metafolin. U někoho z nás může být tato genetická dispozice natolik závažná, že naše tělo dovede využít pouze polovinu stravou přijímané kyseliny listové.
Naprosto stěžejní je informace, že tepelná úprava zničí dle výzkumů 95 % kyseliny listové.
Ano, kyselina listová je samozřejmě bohatě obsažena v zelenině, nejen listové, ale obecně v brukvovité zelenině (zelí, květák, brokolice, řepa). Dále ji najdeme v ovoci, luštěninách, celozrnných obilovinách. V živočišných zdrojích můžeme najít její obsah ve vejcích, mase i mléčných výrobcích. Pro všechny zdroje však platí zmíněná choulostivost k tepelné úpravě.
Sečteme-li:
Současné, průmyslově vyráběné, potraviny chudé na vitamíny, s častou tepelnou úpravou v naší stravě, a s případným rizikem jen poloviční vstřebatelnosti, tak se nemůžeme divit, že jsme doslova drceni civilizačními onemocněními z nadbytku potravy a přitom hladovíme, co do příjmu vitamínů a minerálních látek.
Takže jdu koupit „bobule“ s aktivní listovou?
Ano, vědci potvrzují, že je-li naše strava „běžná“, dláždíme si cestu k plíživé vitamínové nedostatečnosti a z toho plynoucím civilizačním chorobám.
Rozhodnutí dodávat našemu tělu aktivní formu kyseliny listové je zárukou, že nevyhazujeme peníze za kyselinu listovou, která může být v našem případě málo účinná.