Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lidské tělo v sobě skrývá mnoho tajemství. To, co objevíme v pubertě, není zdaleka všechno.
Nemáme tolik představivosti, abychom mohli pochopit nebo alespoň tušit, o co všechno přicházíme.
Jean Toomer
Jsme energie. Jsme řeka energie. Jsme silové pole. Jsme říše mnoha menších silových polí. V poslední době se fyzika začíná překvapivě přibližovat tomu pojetí světa, které už dávno nabízí východní učení, např. jóga nebo taoismus. Kvantová fyzika a teorie super-strun vidí svět, tělesa i člověka jako nepevný svazek energií, jako silové pole, které přechází jedno do druhého. Člověk je v tomto pojetí podobný spíše pulzující a neustále se měnící řece energie než pevnému skupenství. Pokud si na toto pojetí zvykneme, objasní se nám řada „záhadných“ jevů, např. spontánní uzdravení.
Za nespočetné věky lidé dokázali vytvořit nespočetnou řadu mýtů, legend, názorů a pokusů o vysvětlení světa a člověka. Jedním z nich je tvrzení východních mudrců, že v lidském těle se skrývá tajemná a mocná životní a sexuální energie, která čeká na své probuzení. Nazýváme ji kundaliní, hadí síla nebo také čchi. Západní věda tuto energii až na světlé výjimky neuznává. A přesto existuje, lze ji změřit a využít její nesmírné síly.
Kundaliní je bioelektrická energie, která spí stočená ve svalu pubococcygeus, mobilní elektrárničce, která je vždy po ruce a nalézá se v pánevním dnu člověka. Většinou o tomto „svalu lásky“ ani nevíme, natož abychom mu přikládali nějakou důležitost. A přece má obrovský vliv na život člověka. Na jeho život sexuální – zeptejte se vašeho sexuologa – i na množství životní energie, kterou disponuje. Může mít také kardinální vliv na jeho život duchovní. Viz životy a skutky svatých všech náboženství.
Kundaliní je totožná nebo přinejmenším velmi podobná energii o řádově značně menším napětí, kterou v sobě má vše, co ve vesmíru existuje. Někteří učenci ji dokonce ztotožňují se záhadnou temnou hmotou, která tvoří převážnou hmotnost vesmíru. Číňané tuto energii nazývají čchi, Indové prána a má ještě řadu dalších názvů. Tato energie je všudypřítomná, ale tak nepatrná, že lze těžko odhalit i moderními přístroji. Přesto je v lidském těle přítomna a vykonává svou funkci, jak vám místopřísežně dosvědčí každý pokročilejší adept jógy, čchi-kungu nebo jiných taoistických a dalších cvičení. Tato bioelektrická energie dává život organismu. Bez ní bychom nemohli žít.
Většina z nás si však není své bioenergie vědoma a nemůžeme se tomu divit. Naše mysl je bombardována nepřetržitou řadou podnětů moderního světa a nemůžeme ji nazvat zrovna klidnou. A také naše ztuhlá těla mají daleko k uvolnění, které je k pociťování čchi nutné. Tím se připravujeme o její pozitivní působení, neboť působí pouze na půl, spíše však na čtvrt plynu. Je totiž na mnoha místech zablokována.
Je-li čchi jako pramínek živé vody, plně probuzená kundaliní je pak vskutku Amazonkou.
Kundaliní můžeme probudit několika způsoby:
Vzácně, jen u některých lidí, k tomu dochází spontánně. Jakkoli se může zdát, že je to pouze pozitivní jev, navíc dosažený bez námahy, není tomu tak. Dochází totiž k řadě nepříjemných vedlejších efektů, neboť tělo není připraveno na náhlý přísun sto- či vícenásobků životní energie. Tyto jevy mohou dotyčnému „obdarovanému“ člověku pokazit řadu let života.
Dalším, zřejmě nejčastěji používaným způsobem, je meditace a vizualizace. Meditace je samozřejmě neskutečně přínosná technika pro moderního člověka, avšak právě za účelem probuzení kundaliní se nejedná o nejvhodnější metodu, ačkoli je považována za metodu nejušlechtilejší a vzhledem ke vznešenosti božské energie nejpříhodnější. Kundaliní je totiž fyzický jev, na který se můžeme připravit opět pouze fyzickou aktivitou. Je jako řeka, která vtrhne do úzkého koryta, kterým má předurčeno proudit. Jóga tento kanál nazývá sušumnou, taoisté pak centrálním kanálem neboli meridiánem čchung-maj. Nalézá se v páteři, dost možná přímo v míše nebo podél ní, a směřuje vzhůru až k temeni hlavy. Než dojde k probuzení a explozi kundaliní tímto způsobem, hledač musí většinou strávit meditacemi řadu let. Probuzení kundaliní je pak opět nečekané a prudké a opět s sebou může nést řadu negativních jevů, které mohou přetrvávat po celé roky. Souběžně se však projevují jevy kýžené a pozitivní.
Zvláštním a velice zajímavým případem je šaktípat, jakási injekce psychické energie, kterou osvícený guru může předat svému dobře připravenému a vyladěnému adeptovi. Po čase u žáka dojde k probuzení kundaliní.
Dalším způsobem je postupné zvyšování životní energie různými fyzickými cvičeními. Všechna vedou k cíli, ať už se jedná o kundaliní jógu, taoistická cvičení, čchi-kung, tantru, reiki či jiná odvozená cvičení, nebo o prosté stahování a posilování pánevního dna a svalu pubococcygeus, kteroužto metodu by mnozí puritáni označili za přízemní až primitivní. Chce to jen vydržet a výsledky se dostaví v řádu měsíců či několika málo roků. Rychlejší výsledky nečekejme, a pokud chceme omezit případná zdravotní rizika, ani by to nebylo žádoucí. Některé z těchto metod se dají kombinovat s meditací, což může být moudré a věci prospěšné. Málokdo z nás nesvětců, nepoustevníků a nemnichů má dost času na všechno, co nám prospívá.
Výhodou těchto fyzických metod uvolnění životní energie je nejen relativní rychlost, se kterou energii probudíme, ale zejména šetrnost k našemu tělu, nenavyklému nejen na prosté proudění této energie příslušnými kanály, ale zejména na obrovské množství této energie. Tímto způsobem totiž můžeme kundaliní dávkovat (což je fakt, o kterém mnoho hledačů neví), učit se zacházet s ní, zvyšovat postupně její tlak v těle a případně omezením či vynecháním cvičení redukovat některé negativní jevy, které může bioenergie, tlačící se z pánevního dna směrem vzhůru, na své cestě způsobovat. Teplý proud totiž musí na své pozvolné cestě překonávat různé blokace a bariéry a vykonat svou práci při dosažení každé z čaker, na jejíž úroveň se dostane. Můžeme tedy dočasně pociťovat bušení srdce, bolesti hlavy, šumění krve, různá křupnutí či jiné vnitřní zvuky svého těla, mít vidiny, zažívat průjmy a podobné radosti života.
Nic není zadarmo.
Na psychospirituální krizi a její léčitele však můžeme klidně zapomenout.
Čakry, v taoismu zvané energetická centra, jsou víry psychické energie, které pro své otevření většinou opět potřebují klidnou mysl a uvolněné a pružné tělo, tedy podmínky, které většina z nás, i kdyby měla o podobné věci zájem, nesplňuje ani náhodou, protože čakry jsou příliš zablokovány a tělo je příliš ztuhlé a necitlivé na to, aby čakry dokázalo vnímat. Proto je vhodné, když hledač provádí kromě cvičení na probuzení kundaliní také dlouhodobě některá z mnoha dostupných cvičení na odblokování čaker včetně ásan.
Tak jako u čchi, i čakry je obtížné změřit moderními přístroji. Přesto existují a jsou ztotožňovány s nervovými pletenci v lidském těle, a zejména pak s endokrinními žlázami, tedy žlázami s vnitřní sekrecí, které vstřikují své výměšky přímo do krve. Tyto žlázy mají funkce, které už věda dokázala rozpoznat, ale jsou mezi nimi jistě i mnohé, na které ještě světlo vědy nezasvítilo.
Čchi, zejména pak kundaliní, při svém příslušném natlakování v těle dokáže tyto čakry postupně odzdola otevírat a vyrovnávat a optimalizovat jejich funkce. Neptejte se mne, proč tomu tak je. Je úžasné, že je v lidské moci a vůli takovou neuvěřitelnou věc vůbec dokázat. Vyladěné čakry, chcete-li, tak žlázy, ale čakry jsou opravdu přesnější pojem, pak fungují jako spojené nádoby, které dokáží postupně vyladit celé tělo a mysl na optimum pro příslušného jedince. Ozdravují a omlazují tělo i ducha hledače. Snižují jeho biologický i psychologický věk.
Důležitým momentem na cestě kundaliní vzhůru je adžňa čakra, zvaná též čakra třetího oka. Zde totiž dochází ke vstupu kundaliní přímo do mozku a po příslušném natlakování čchi v těle pod touto čakrou se za doprovodu křupnutí v kořeni nosu a možná i světelných efektů otevře přístup do posvátného hájemství našeho superkompjůtru. Mozek je takový elektrický spotřebič, který má své psychogenní mozkové pole. Stejnosměrné napětí elektrického mozkového pole má kardinální vliv na všechny procesy, které se v mozku odehrávají, a tedy i na naše zdraví a štěstí.
Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, od chvíle, kdy překonáme úroveň adžňa čakry, můžeme svůj mozek a své psychogenní mozkové pole, bez ohledu na názory současné vědy, bezprostředně ovlivňovat regulováním toku životní energie do mozku či jejího tlaku. Bioenergie totiž stoupá postupně páteří až do mozku, který po této energii doslova prahne a pokud ji dostane v dostatečném množství, doslova rozkvétá. (Pokud má mozek bioelektřiny příliš, lze ji svést dolů pomocí kanálů ída a pingala nebo pomocí meridiánu zvaného dráha početí do zásobárničky v solární pleteni.) Pubococcygeus je totiž prostřednictvím centrálního kanálu propojen přímo s mozkem. Při orgasmu se naše mozky energetizují na krátkou dobu; pomocí cvičení na proudění kundaliní pak dlouhodobě. Kundaliní je přeměněná sexuální energie.
Až do chvíle, kdy se otevře přístup pro energii do mozku, můžeme couvnout, máme-li strach z neznáma a bojíme-li se dobrodružství. Životní energie dodaná některým z výše zmíněných cvičení z nás dokáže vyprchat během cca 12 hodin. Proto je žádoucí provádět energetická cvičení dvakrát denně. Pokud nedodáme tělu další bioenergii, tlak kundaliní postupně poklesne, až se životní energie nakonec během několika týdnů vytratí, stáhne se zpět do svého zdroje v pánevním dnu a znovu usne. Čakry a meridiány se postupně částečně i plně zablokují a vytratí, proudí jimi jen minimum energie a tělo opět funguje jako za „starých pořádků“. Škoda.