Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Mikrobiom žije hlavně ze zbytků (vlákniny), které projdou do tlustého střeva. Pokud je vlákniny nedostatek, živí se hlenovou vrstvou (mucin) ze sliznic. Ta má bakterie a další mikroorganismy udržovat v bezpečné vzdálenosti od střevních buněk. Hlen snižuje riziko průniku případných patogenních bakterií a pozitivně ovlivňuje propustnost střevní bariéry. Strava našich předků obsahovala velké množství vlákniny, mnoho druhů ovoce a zeleniny nebylo přešlechtěných jako dnes a obsahovalo větší podíl vlákniny.
Týká se to ale i masných výrobků: jedla zvířata, která se pohybovala venku. I maso mělo jiné složení, bylo mnohem více šlachovité a tuhé. Zároveň byla strava plná přirozených půdních bakterií a konzervace probíhala jen přírodními prostředky, bez použití chemických konzervantů.
Dalším problémem je průmyslové zpracování potravy, kdy se suroviny vlákniny zbavují, melou, upravují, lisují. To mění vlastnosti zbylé vlákniny, která se prakticky proměňuje na využitelné sacharidy, a přestože je uvedena ve složení, neplní svůj účel. Většina průmyslově zpracovaných potravin se sterilizuje a je tak zbavena prospěšných bakterií. Je zásadní si uvědomit, že problematiku střeva neřeší podávání laktobacilů, je nutné zajistit přísun mnoha typů bakterií a vytvořit příznivé prostředí, aby přežily.
Vlákninu, obtížně stravitelnou složku potravy, rozdělujeme na
- rozpustnou – absorbuje vodu, bobtná a fermentuje působením bakterií. Pomáhá regulovat trávení a snižuje vstřebávání tuků, cukrů a cholesterolu. Patří sem pektiny (ovoce – jablka, hrušky, bobule), inulin (česnek, cibule, pór, čekanka…), galaktomanany (houby, obilniny), betaglukany (oves, ječmen…), rezistentní škroby – velké, mechanicky nezpracované kusy (nahrubo namletá mouka, nemixování), neštěpitelné škroby (syrové brambory, nezralé banány…), retrogradované škroby (vychladlé vařené brambory, luštěniny…) aj.,
- nerozpustnou – není zdrojem energie, ale zvětšuje objem stolice a zadržuje v ní vodu. Tím ředí odpadní látky a zrychluje odvod stolice a toxinů. Kvasí velmi málo a patří mezi ni celulosa, lignin, hemicelulosa… – slupky, semena, otruby, ořechy, zelené fazole, květák, cuketa, celer…
Není přesné ani důležité jejich dělení – potřebujeme oba typy.
Blahodárné kvašení
Kvašení vlákniny je velmi důležité. Vzniká při něm řada velice zásadních látek. Jsou to mastné kyseliny s krátkým řetězcem SCFA (short chain fatty acids) – kyselina octová, máselná, propionová (acetát = octan, butyrát, propionát), také kyselina mléčná, oxid uhličitý, vodík, metan, fenolické sloučeniny, aminy a amoniak… Tyto kyseliny působí na tělo zásadotvorně. Vytváří se hlavně v první, vzestupné části tlustého střeva a celé prostředí okyselují. Tím znevýhodňují nežádoucí bakterie a potlačují tvorbu toxinů.
Základem je rovnováha
Je důležité si uvědomit, že pravidlo vyváženosti a problematika extrémů se týká i stravy. SCFA kyseliny jsou důležité, je však potřebné, aby byl jejich poměr vyvážený. Problematická může být zvýšená hladina propionátu. K té může dojít při přemnožení Clostridií, Aktinomycet. Nebo nadměrnou spotřebou obilovin, někdy se dokonce přidávají jako „éčka“ do chleba, kde slouží k prodloužení trvanlivosti. Krysy se při jejich zvýšeném příjmu chovaly „autisticky“, sociálně se izolovaly a nereagovaly na sebe, projevovaly stereotypní chování, například neustále obíhaly dokola a upínaly se na předměty. V jejich mozku vznikal zánět, který způsoboval nezničitelnost synapsí.
Strava mikrobiom zásadně ovlivňuje. Je plastický a přizpůsobuje se jí, proto jednotvárnost způsobuje přemnožení určitých druhů. Mikrobiom nepříznivě ovlivňuje též strava složená převážně z masa, dochází k poklesu SCFA a antioxidantů. Mohou vznikat nebezpečné metabolické produkty (Trimethylamid N-oxid TMAO…), které působí zánětlivě, karcinogenně a negativně ovlivňují kardiovaskulární systém. Občasné jedení masa nevadí, protože bakterií, které tyto toxiny vytváří, je v takovém případě poměrně málo. Dochází k tomu, že při stejné porci masa vznikne u občasného jedlíka mnohem méně toxinů než u pravidelného konzumenta masa.
Mikrobiom ovlivňuje, na co máme chuť a co jíme
Pokud je mikrobiom poškozený, nepestrý, tak se oslabuje naše intuice a ztrácíme přirozené instinkty. S tím úzce souvisí vyšší produkce stresových hormonů. Nejsme si jistí, jak se máme zachovat, co máme dělat, náš vnitřní hlas mlčí. Cítíme úzkost, stres a nepříjemné pocity zajídáme. Vzniká začarovaný kruh. Špatně se stravujeme, čímž dále poškozujeme naše bakteriální prostředí ve střevě a víc a víc ztrácíme svoji intuici. Tento kruh lze naštěstí rozetnout, když pochopíme, co se děje. Kromě změny stravy, která je někdy velmi těžká, je důležité změnit i svůj mikrobiom.
Ve stravě bychom měli přijímat dostatek různorodé vlákniny spolu s rozmanitými druhy půdních bakterií. Jedna skupina si zaslouží zvláštní pozornost. Jsou to bakterie mléčného kvašení (Lactobacily, Bifidobakterie). Normálně jich ve střevech není velké množství. Dokážou ale potlačovat patogenní bakterie vytvářením bakteriocinů. Tím snižují množství vytvořených karcinogenů, působí protizánětlivě a zlepšují nepropustnost střevní stěny. Jejich jednorázový příjem „vyčistí“ střevo od patogenů, a to je důležitý pomocný krok pro potřebné bakterie. Bakterie mléčného kvašení pomáhají v osídlení střeva potřebnými dalšími druhy bakterií. Z tohoto pohledu je velmi přínosné kvašené jídlo. Všimněte si, že prakticky každá kultura má svoje tradiční kvašené jídlo.
V našich podmínkách to jsou kysané zelí, kvašené okurky, kvašené mléčné produkty, ve světě třeba kimči, tempeh, kombucha, miso pasta… Velké množství bifidobakterií má i tradičně vyráběné pivo, dokonce i některé salámy. Pozor ale na pasterizaci! Bakterie musí být živé!
Metabolismus, trávení a mikrobiom
Mikrobiom zcela zásadně ovlivňuje metabolismus i proces trávení a vstřebávání živin a minerálů. Jeho hlavním symbiotickým úkolem je rozklad složité potravy na jednoduché živiny, které se pak skrze střevní stěnu vstřebávají. Tím, co jíme, zásadně ovlivňujeme jeho složení a pestrost. Bohatý mikrobiom je typický pro zdravě štíhlé jedince. Zajímavé je, že v jejich střevech převažují bakterie, které působí protizánětlivě a často nutí sliznici produkovat větší množství hlenu. Naopak chudý mikrobiom je typický pro metabolický syndrom (obezita, porucha metabolismu cukrů, tuků, ateroskleróza, vysoký krevní tlak…), v podstatě soubor onemocnění, které nazýváme civilizační. Poškozený mikrobiom zesiluje činnost genů pro ukládání tukových zásob, a přispívá tak přímo k obezitě.
Prakticky u všech alergií a intolerancí potravy najdeme porušený mikrobiom. Svou roli zde hraje jeho vliv na imunitní systém, ale i fakt, že stěna střev je v tomto případě více propustná a dochází ke zvýšenému průniku nestrávené a změněné potravy, metabolitů, toxinů, alergizujících bílkovin do lymfatického systému a krevního oběhu. Na tyto částice pak reaguje imunita i nervový systém a rozvíjí se alergie a autoimunitní onemocnění. Psychika a emoce jsou metabolismem zásadně ovlivněny. Celá řada metabolitů, v první řadě opioidních peptidů z pšenice a mléka, ACE inhibitorů, zásadně ovlivňuje nervový systém. Důkazem mohou být autistické děti, kde dieta a řešení metabolismu může přinést zásadní zlepšení jejich psychického stavu.