Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jíst zdravě je v současnosti téměř nemožné. Podle nové zprávy zveřejněné na Světovém ekonomickém fóru má potravinářský průmysl negativní dopad nejen na životní prostředí, ale i lidské zdraví. Autoři studie proto doporučují zásadní změnu stravovacích návyků, jinak na následky nekvalitní stravy by podle odhadů mohlo do roku 2050 ročně zemřít až pět milionů lidí.
Konec sladkých nápojů, polotovarů i masa. Lidé mění jídelníček nejen kvůli zdravému stravování, ale začínají si uvědomovat i jeho ekologickou stopu. Jenže podle zprávy ze Světového ekonomického fóra to pořád nestačí, píše deník The Huffington Post. Daleko důležitější je totiž, jakým způsobem se potraviny vyrábějí a odkud pocházejí.
Studie upozorňuje, že na následky nekvalitní stravy by podle odhadů mohlo do roku 2050 ročně zemřít až pět milionů lidí. Škodlivé látky v jídle způsobují srdeční choroby, mrtvice nebo cukrovku.
„Potraviny se v dnešní době vyrábějí neekologicky a neekonomicky, navíc způsobují vážné zdravotní problémy,“ říká zakladatelka nadace podporující princip takzvané kruhové ekonomiky Ellena MacArthurová.
Zpráva upozornila na nadužívání antibiotik v chovech zvířat, což v budoucnu výrazně zkomplikuje léčbu i běžných infekcí u lidí. Varuje i před pesticidy, které mohou způsobit rakovinu, astma či psychické poruchy. Autoři studie proto vybízejí lidi, aby se více zajímali o původ potravin, které jim končí na jídelním stole. Apelují také na obyvatele větších měst, aby se snažili nakupovat především u lokálních producentů.
Jako alternativní řešení nabízí podporu alternativních zemědělských metod, které se mohou uplatnit i v městském prostředí. Jednou z nich je třeba technologie zvaná aquaponie (ekosystém, ve kterém se v symbióze chovají ryby a pěstují rostliny, poznámka redakce). Díky ní například střešní zahrada Femme Abattoir v Bruselu vyprodukuje až 38 tun ryb ročně.
„Potřebujeme vizi a nápad, jak vypěstovat potraviny, které nebudou zatěžovat životní prostředí a zároveň budou i prospěšné pro lidské zdraví,“ komentovala výsledky zprávy lékařka a spoluzakladatelka neziskové organizace EAT Gunhilda Stordalenová.