Jírovec

cm jirovec

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Opět jedna přerostlá kytka léčivka vytrvalka – to je rostlina, která na jednom místě dokáže růst více než sto let. Proto není divu, že od sadby kvete zhruba za čtvrt století, a když už se kvetení dožijete, tak na květy zase nemůžete dosáhnout, a když byste přičichli, tak jen z vysokých štaflí. Poradím vám – nevoní nic moc, nestojí to za to riziko.

V době květu vypadá jírovec při letmém pohledu na vzdálenost jednoho nebo dvou kilometrů jako zajímavý vánoční stromeček. Při pohledu zblízka zjistíme, že se jedná o impozantní strom. Má mohutný vzrůst, pevný kmen a košatou korunu s květy stojícími na větvích jako malé bílé stromečky, které svojí četností vytvářejí nepřehlédnutelnou ozdobu již tak nádherného stromu. A když se včely projdou po květech a je popostrčen čas, padají z jírovce na zem zelená malému jablku podobná oplodí. Protože ale padají z nebezpečně značné výšky až pětadvaceti metrů, tak se při dopadu rozpuknou a vyskočí z nich na svět plody známé coby kaštany. Máte-li v cestě oplodí hlavu, tak ihned pochopíte princip gravitace.

Kaštany se dříve dávaly jíst koním, když měli kašel, a proto se těmto plodům i stromu říká kaštan koňský a stromu ještě navíc i jírovec maďal a kaštanům plod jírovce. Zajímavé je, že se neříká jírovec koňský nebo kaštan maďal. Je to prostě pastva pro znalce a pro koně…

Děti si kaštany s oblibou sbírají a vytvářejí z nich figurky zvířat zapícháním vyškrtaných sirek (nevyškrtaných jen děti pyromanské) nebo kousků špejlí a jsou na prchavou chvilku hodné. Myslivci, pečovatelé o zvěř a divoká prasata též pilně sbírají výživné plody. Divoká prasata přiměřeně divoce za nadšeného rytí v zemi kolem, abychom si všimli, jak jsou nebezpečně divoká, a nerušili je. Divocí také mohou být posléze i majitelé stromů a rozrytých pozemků. Také ty obcházejte z bezpečné vzdálenosti.

I bylinkáři kaštany sbírají i oplodí a také květy, listy nebo kůru mladých větviček jírovce. Dokonce je údajně vypracován způsob, jak z kaštanové drti udělat poživatelnou mouku na pečení chleba po extrakci lihem, acetonem a vodou s přídavkem sody. Já jsem ho ale neměl příležitost ochutnat. Každopádně bez této úpravy jsou kaštany pro člověka jako potravina nepoužitelné, nevolnostní až odporné a doprovázené značným břichabolem.

Nicméně malé množství, asi půl kávové lžičky bez čepice – tedy nikoliv té na vaší hlavě – drcené dužiny plodu kaštanu (oplodí bez kaštanu) nebo drcené kůry se používalo při úporných průjmech a úplavici.

Uvádí se, že odvar z drcených plodů je dosti účinný na vyhnání vašich vlastních červů, tedy kdo má škrkavku nebo alespoň roupa. Kdo nemá, ten to může zkusit jako trénink, nebo co kdyby… Zdá se, že kaštan nedělá dobře ani žížalám. Když údajně zalijete jeho odvarem květináč s hlínou neboli kořenáč (mylně se tvrdí, že zaléváte květinu, ale nelijete to na kytku, ani do ní), tak se žížaly neprodleně snaží intenzívně odžížalovat pryč, jako když zavedete elektriku do záhonu, což dělají úspěšní a rafinovaní rybáři pro získání návnady rybám, zapomenutí vojáci z hladu a neúspěšní v čemkoliv někdy také. Neúspěšní a zároveň nešikovní to udělají elektricky před odpočinkem v pokoji v důsledku krokového napětí ap. jen jednou.

Myslím, že žížalám vadí kombinace hořčin a saponinů i elektrika. Ty hořčiny jsou fakt tak akorát pro koně, ale saponiny mají i průmyslové využití, a pokud vím, používaly se i pro tvorbu pěny v hasicím oboru (dříve požárnickém). Pěna saponinů jírovce se hodila i do pracích prostředků, ale konkrétnější být neumím.

Každopádně jsou saponiny jírovce o něco šetrnější na červené krvinky než saponiny jiných kytek, protože většina ostatních saponinů rychle zničí krvinky hemolýzou. Krvinka se totiž snaží vodu na svém povrchu odpudit a většina saponinů (i saponátů! – čím účinnější, tím hůř = nepít!) jí to zkazí. Voda se přes membránu dostane dovnitř v neadekvátním množství a krvinka se rozpadne a rozpustí. To je také hlavní důvod, proč se vnitřně saponinové bylinky užívají jen s největší opatrností, aby se neudělala větší škoda, než je jejich přínos. Proto se musí mycí prostředky na bázi jaru velmi pečlivě oplachovat!

Saponiny se u plicních kytek používají hlavně pro jejich schopnost rozředit a vyplavit staré husté hleny do jícnu a zároveň odmývat patogenní mikroby a prach z vnitřního povrchu podrážděných a zánětlivých průdušek. Saponiny snižují i srážení krve.

Takže u jírovce jsou saponiny v malém množství vnitřně krátkodobě akceptovatelné. Například se užíval odvar pro ředění krve při srdečních obtížích a problémech s oběhem, při cévních příhodách, zánětech žil a zvláště pro bezpečnější rozpouštění sražené krve v modřinách, trombech nebo hematomech. Flavonoidy květu jírovce zvyšují pružnost a pevnost cévních stěn a údajně zvyšují cirkulaci krve při městnání nebo ve studených fialových končetinách a zvláště v ledvinách či v srdci. A také u stařeckých a cukrovkových cévních problémů včetně cévně očních. List se zase doporučoval do směsí na prostatu.

Další využití květu, plodů a kůry jírovce je proti mikrobům v plicích, které způsobují záněty průdušek, katary, kašel. Saponiny stimulují tvorbu řídkého hlenu s vyšší schopností obklopit vodovzdorné mikroby a navíc jim provádět stejné potíže jako krvinkám (hemolýzou). A když je mikrob nacucaný vodou, tak se jeho metabolická a škodlivá činnost v těle sníží a bílé krvinky si na něj udělají safari jako na cizorodou bílkovinu, nebo je řasinkovými buňkami průdušek rychle vynesen spolu s řídkým hlenem do jícnu, spolknut a dál se o něm můžeme bavit jako o potravině bílkovinového charakteru jako maso, protože mikrob po rozložení trávicími šťávami se stane vámi – vegetarián, nevegetarián.

Každá sbíraná část jírovce má trochu jiné složení a tím i vlastnosti. Ale vzhledem k hemolýze doporučuji hlavně zevní použití, při kterém se rozdíly vlastností stírají a hlavně se výborně využijí saponiny lokálně, kde vám vlastně odmyjí mikroby i nečistoty z povrchu pokožky, ale i z pod ní uložených tkání. Saponiny se pokožkou relativně dobře vstřebávají do podkoží, cévních i lymfatických kapilár a v postižené lokalitě jsou pak obsaženy v koncentraci potřebně vyšší, než by tělo sneslo celkově se zdrojem v trávení.

Zevně se jírovec používá v mazáních, koupelích, obkladech a mastech na „kde co“. Já připravuji jírovcovou směs, která se vtírá většinou na nohy směrem k srdci při jejich únavě celodenním stáním nebo při křečových žilách, venektáziích – rozšířených keříčkových žilkách a kapilárách.

To kde co z předminulé věty jsou nejčastěji cévní problémy, záněty žil, otoky, křečové žíly, venektázie, rozšířené kapiláry (většinou na nose), hemeroidy, bércové vředy, proleženiny, sklerotické potíže, zanesené kapiláry krevní i lymfatické.

Další použití je na spáleniny, anální trhliny, revmatické potíže a bolesti či otoky kloubů, pohmožděniny, omrzliny, bolesti utlačených nervů, ischias, lišeje, ekzémy a lymfatické otoky. Také ku kloktání při angínách a zánětech nosohltanu a ke zjemnění mozolnaté pleti na rukách.

Mazání si uděláte nejlépe povařením drcených kaštanů v Alpě na elektrickém vařiči s poklicí ochlazovanou mokrým hadrem – jinak hrozí nebezpečí zahoření lihu. Lze použít i slivovici, ale potom nemůžete řídit vozidlo, protože by vám nikdo neuvěřil díky získanému odéru, že jste nepili. Výmluva na hanáckou voňavku nebo mužskou pleťovou vodu nebývá před policisty úspěšná a určitě vaši cestu výrazně zdrží odběrem krve.

Za studena lze drcené kaštany extrahovat také, ale chce to alespoň měsíc je promíchávat v teple domova, možno i na slunci, ale hrozně špatně se to filtruje, protože obsah jemné drtě ucpává póry filtru.

Rozhodně, budete-li zavčas chodit na kaštany, cvičit jejich sběrem poklony, tak nebudete mít problémy s bederní páteří a od ní ani problémy s oběhem v dolních končetinách a případné zbývající drobnosti s křečáky budete mazat svým mazáním nebo mým jírovcovým a po něm ještě měsíčkovým olejem  + „lymfolejem“ viz str. XXX) 1-3x denně směrem k srdci. Kdo nemaže s námi, maže proti nám…

Jírovec je perfektní větrolamná léčivka a doporučuji ji sázet kolem cest ve vzdálenosti asi 15-20 m od sebe, aby měl dostatek světla, až bude plodit. Faktem ale je, že když ji budete sázet, až budete mít rozum, tak se plodů asi nedožijete.