Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
V dnešní době nám již připadá samozřejmé, že složení naše jídelníčku, ale i náš životní styl může ovlivňovat náš zdravotní stav, jak v dobrém, tak i ve zlém. Na sledování toho, jak různé složky naší stravy, jídla i pití, mohou ovlivňovat náš organismus, se specializuje velké množství nejen lékařů, ale i celá řada další odborníků.
Není to ale tak dávno, co lékaři ještě nevěnovali takovou pozornost vztahu dietního režimu a zdravotního stav tak, jak to známe nyní. Počátky těchto výzkumů sahají do dob, kdy lékaři sledovali vztah mezi závažnými nedostatky ve skladbě potravy u obyvatel málo vyspělých oblastí světa a jejich nemocemi. Většinou tyto nemoci byly způsobeny závažnými nedostatky některých vitamínů ve stravě. Mezi nejvýznamnější nemoci tohoto druhu patřila křivice (nedostatek vitamínu D), slepota (způsobená keratomalacií v důsledku nedostatku vitamínu A), beri-beri (nedostatek vitaminu B1 čili tiaminu) či kurděje (nedostatek vitaminu C). Postupem doby věda začala věnovat pozornost i tomu, co jí a pijí lidé ve vyspělých zemí světa a jak to negativně ovlivňuje jejich zdraví.
Velká část obyvatel vyspělých zemí je v současnosti postižena aterosklerózou (zužováním vnitřního průsvitu tepen ukládáním tukových látek). Tato příčina může vést ke kardiovaskulárním nemocem, jako je ischemická choroba srdeční, mozková mrtvice či onemocnění periferních cév). Nejdůležitější příčinou aterosklerózy jsou vysoké hladiny tuku a zejména cholesterolu v krvi. Tento jev je způsoben nadměrným příjmem tuků v potravě, hlavně v mase, vejcích a mléčných produktech. To vynikne například v porovnání s nízkým výskytem aterosklerózy v zemích, jako je Japonsko, jehož obyvatelé konzumují stravu chudší na tuky a obsahující hlavně tuky nenasycené, jako jsou ryby či mořské plody.
Dalším významným rizikovým faktorem je obezita. Zvyšuje možnost vzniku řady nemocí, jako je cukrovka, ischemická choroba srdeční či mozková mrtvice a další. Příčinou je nadbytečný příjem energie, než kolik obezitou postižený jedinec ve skutečnosti potřebuje.
Alkohol je příčinou celé řady nemocí. Jeho nadměrná konzumace může vést k cirhóze jater, mozkovému poškození, periferní neuritidě či kardiomyopatii. Alkohol je také spojován s pankreatitidou, rakovinou jícnu a mnoha dalšími nemocemi. Alkoholici mají sklon k podvýživě.
Ačkoliv to není tak známé, za vznikem některých nemocí žaludečního traktu může být nedostatek vlákniny. Vláknina (např. v celozrnném pečivu či zelenině) naplňuje v dostatečném množství tlusté střevo a pomáhá tak regulovat absorpci živin z tenkého střeva. Její nedostatek může být jednou z příčin divertikulózy, chronické zácpy nebo hemeroidů.
U geneticky predisponovaných osob může být nadměrná konzumace soli jednou z příčin vzniku hypertenze u pacientů ve střením věku. Srovnání dietních zvyklostí v různých zemích nasvědčuje tomu, že naše strava může být i jedním z faktorů vzniků některých forem rakoviny. K vysokému přijmu tuků a pravděpodobně i masa se váže zvýšené riziko vzniku rakoviny střev. Potraviny nakažené plísní mohou být příčinou rakoviny jater a jícnu.
Existují i alergie na potraviny. Jednou z těchto nemocí je celiakie, což je způsobeno nesnášenlivostí lepku (bílkovina obsažená v některých obilovinách). Alergie na mořské plody může způsobit některé nemoci, jako je kopřivka. Rovněž některé ataky astmatu či ekzému mohou bát zapříčiněny alergií například na vejce či mléčné produkty.
Některé přídatné látky v potravinách (barviva či konzervanty) mohou způsobovat ekzémy či vznik syndromu dráždivého tračníku. Přestože se s jistou nepodařilo v některých případech prokázat vztah mezi určitou skladbou potravy a výskytem některých chorob, je třeba zdůraznit, že má smysl udržovat ve stravě co nejnižší obsah tuků a cukrů a co největší obsah vláknin. Tuky a cukry by měly být nahrazeny v potravě moučnými jídly a cereáliemi.