Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vést interview s Jaroslavem Duškem byl zážitek. Známý herec odpovídal velmi vstřícně a koncentrovaně – až jste měli po pár minutách pocit, že vám pomohl dostat se do trochu změněného stavu vědomí. Vlastně jsem mu položil pouhé tři otázky (a čtvrtou, doplňkovou, na Vánoce). Abych vás, čtenáře, ani trochu neochudil o jeho velmi inspirativní proud slov, rozdělil jsem rozhovor na tři části. Na úvod se pana Duška ptám (je o něm totiž známo, že již spoustu let nebere žádné léky), co by poradil lidem, kteří jsou nemocní a zažívají bolest. Jak bolest překonat? Lze se s bolestí spřátelit? Jaroslav Dušek odpovídá:
„U těchto otázek je potřeba pochopit, že každý člověk se dostane v životě postupně do nějakého bodu. Když už to dospěje do velikých bolestí, tak je to ta fáze, kdy spoustu věcí předtím člověk přehlížel nebo nechtěl vidět.
S bolestí v těle je to takové zvláštní. Když už je bolest nesnesitelná, tak se často mění ve slast. Díky tomu mohou existovat i sadomasochistické techniky. Třeba Indiáni věděli, že když bude někdo mučen, tak bolest přejde v určitou chvíli ve slast. Proto ti, kteří mučili, vyvíjeli pomalé způsoby mučení.
Nebo se říká, že lidi, kteří zmrznou, tak krátce předtím mají pocit tepla. Jakoby tělo mělo v sobě určité mechanismy, které mohou bolest přeměnit v opak – krásně to popisuje Jack London v knize Tulák po hvězdách. Ocitá se ve vězení, je spoután a znehybněn. A pak zjistí, že čím více ho znehybní, čím více ho utáhnou, tím snáze vystřelí své vědomí z těla ven. Potřebuje, aby ho mučitelé co nejvíce utáhli a způsobili mu co největší bolest. Protože teprve tehdy snáz své tělo opustí.
Tím chci říci, že bolest je víceznačný fenomén, zážitek. V mnoha kulturách se podstupují bolestivé rituály. Například Indiáni si berou na sebe rukavice plné mravenců, kteří strašně koušou. Indián pak několik dní nemůže nic dělat – prožívá strašnou iniciační bolest. Nebo jsou domorodé rituály, kdy na sebe Indiáni zavěsí háky, které se roztáčí v kruhu. Háky mají na sobě závaží, a jak se točí, tak jim to trhá kusy masa z těla.
Bolest je mnoha lidmi vnímaná různě – stejně jako extrémní zážitky typu velké zimy nebo horka či sauny a pak podchlazováni. Všechny tyto zážitky, které by se z určitého pohledu daly vnímat jako nekomfortní nebo bolestivé, mohou být při určitém vnímání v něčem iniciační a posouvat vás dál. Často lidé, kteří projdou velkou bolestí – může to být i bolest psychická, například nad ztrátou milované osoby nebo dítěte – se stanou otužilejší a silnější. Zatímco někoho jiného by ten zážitek zabil, zničil, zdeptal; tak některé typy lidí tím naopak projdou posíleni. A z toho důvodu, bolest nemusí být jenom špatná. Bolest může naznačovat, že něco nemáte dělat. Bolí vás koleno a tělo vám naznačuje, že koleno je přetěžované – že by si chtělo odpočinout. A když se ta bolest přehluší, dejme tomu práškem, tak jenom pak nevnímáte ten signál. Dál běháte, chodíte, jste rád, že vás to nebolí, ale koleno se ničí ještě víc – právě proto, že je znecitlivělo. Takže bolest může být nějaká zpráva těla, nějaká informace, že něco není v úplném pořádku. Co se týká velkých bolestí, tak ty jsem sám nezažil. O tom by museli povídat lidé, kteří si takovými bolestmi prošli. Ale zase vím, že u mnoha typů bolesti můžete bolest vnímat jenom jako informaci, jako signál, jako vzruch. Můžete si představovat, že k vám běží vzruch, který vás informuje. V tu chvíli se stává, že se bolest rozplyne, že přestane být tak intenzivní. Často se také stane, že když se soustředíte na něco jiného, když odvedete pozornost jinam, tak bolest ustane. |
A pak na různé typy bolestí existující různé tišící prostředky. Pokud vím, tak jsou lidé schopní například akupunkturou znecitlivět tělo při operaci – napíchnout dráty tak, že vy necítíte lokálně bolest a mohou vás dokonce operovat. Není potřeba žádná narkóza. Bolest můžete ovlivňovat také masáží. Dá se s ní pracovat velmi různě. A rovněž existují i různé drogy nebo silné byliny, které mohou pocit bolesti otupovat.
Každý z nás se musí naučit se svou bolestí žít a nějak s ní komunikovat. Pochopit ji spíše jako zprávu, než jako nespravedlnost.“