Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Je zima, příroda odpočívá, mnohde i pod nánosy sněhu, aby též lidé šli více do sebe a sílu, mimo jiné, čerpali z podzemních kořenů, jakožto mrkve, celeru, petržele, řepy. Nyní nám netřeba jídelníček stavět na přemíře čerstvého, na tropickém ovoci, zdánlivém zdroji vitamínu C. Naše tělo teď potřebuje prohřát, posílit imunitu, aby snáze čelilo virům a bakteriím, kterých je v zimních měsících více, než v těch teplejších.
Omezíme-li citrusy, o zdroj vitamínu C určitě nepřijdeme, navíc, citrusové plody organismus ochladí. Podívejme se do minulosti. Naši předkové nakládali zelí, užívali kapusty, uskladněná jablka, dýně, chystali kaše, silné vývary, ať už masové či zeleninové, používali jáhly, kroupy, byliny, kvalitní tuk. V tom všem nacházeli sílu. Dostatečně spali a odpočívali, aby se ve zdraví dočkali jara. Velmi by se divili, kdyby směli očkem nahlédnout do budoucnosti, čím se vlastně nynější člověk během zimy stravuje.
Síla kořenové zeleniny
Mrkev, celer, řepa a petržel. Dále také tuřín či vodnice a pak ještě cibule, česnek a dýně. Tohle vše stačí, abychom přes zimu do jídelníčku zařadili desítky variabilních pokrmů. Z kořenové zeleniny lze připravit výtečné a silné vývary. Zkombinujeme-li pak s dýní, taktéž i krémy. Dále ji lze péci a doplnit o vhodnou přílohu, jako jsou kroupy, jáhly, dušená pohanka. Na své si přijdou také pečené brambory, využít můžeme rovněž i batát, ten však nepochází z lokálních zdrojů. U nás mrkev konzumujeme po kilech, přidávám ji do sladkých jahelných kaší, společně s ořechy, kapkou medu, lněným olejem a troškou kokosu. Petržel zas peču a šťouchám společně s vařenými brambory. Výsledkem je výtečná bramborová kaše, kterou stačí polít troškou dobrého másla. Z krup chystáme tradičního českého Kubu, kterého doplňuji o sušené houby a naložené domácí zelí. Co třetí den pak chystáme řepu, kterou lze péci, zkombinovat se sýrem a ořechy, lněným olejem. Nebo, uchystat z ní salát, který promísíme s domácí majonézou, naloženou okurkou a brambory. Celer pak krájíme na plátky, abychom jej pozvolna upekli v troubě. Jak jednoduché, lahodné a zdravé.
Kyselé zelí, výborný zdroj vitamínu C
4000 let, přesně tak dlouho již lidstvo zelí pěstuje, což jej předurčuje k označení nejstarší kultivované plodiny vůbec. Zelí se odpradávna používalo k posílení vyčerpaného organismu, rovněž i při morových epidemiích, kdy bylo třeba imunitu povznést. Bodejť by ne, vždyť jeho obsah vitamínu C předčí kterýkoli další plod. Navíc, díky činnosti bakterií mléčného kvašení se obsah vitamínu C v zelí o něco zvýší. Mimo céčka zde nacházíme také cenný vitamín K2, zástup vitamínů skupiny B, z minerálů pak železo, zinek, hořčík, draslík, vápník, fosfor, ale také detoxikační síru. Na své si přijdou také milovníci RAW stravování, neboť kvašené zelí obsahuje dostatek životodárných enzymů.
Jak si naložit své vlastní zelí a třeba v kombinaci s mrkví a řepou?
Postup k výrobě domácí kvašené zeleniny je velmi jednoduchý, netřeba ani přemíra náčiní, postačí vlastně jen struhadlo či mixér, dále pak sklenice libovolných rozměrů. Osobně upřednostňuji pětilitrové nádoby. Dále postupujeme následovně:
Veškerou zeleninu nakrájíme na-jemno, pokud zvolíme i kousek řepy, pickles získá jemný růžový nádech. Vložíme do mísy a jemně prosolíme, dáváme pozor, aby sůl prostoupila celou směsí, a ta tak mohla pustit šťávu. Jakmile je hotovo, přendáme do skleněné nádoby, případně kameninového hrnce a pořádně upěchujeme. Někdo směs překryje mikrotenovým sáčkem, já osobně vždy naplním nádobu až po samý kraj, pořádně stlačím, přikryji víkem, které ještě zatížím. Je velice důležité, aby zelenina kvasila bez přístupu vzduchu. Ponecháme v pokojové teplotě. Po nějaké chvíli pustí zelenina šťávu, to je zcela v pořádku, šťávu neupíjejme, vím, i když to láká 😉 Ona šťáva je totiž alfou omegou celého procesu, působí jako konzervant. Takto uskladněná prokvašená zelenina vydrží v lednici několik měsíců. Těm, co rádi experimentují, doporučím přidávat nejrůznější bylinky a koření. Tradičně se zelenina ochucuje kmínem.
Zelím pak můžeme doplnit slaný oběd, kdy postačí kopeček prokvašené zeleniny na porci, případně jej můžeme servírovat jakožto malý salát ke studené večeři. Výše jsem zmiňovala tradičního houbového Kubu, kterého lze rovněž o prokvašenou směs doplnit. Na své si přijdou také hospodyňky, které rády pečou, z prokvašené zeleniny lze uchystat výtečné slané koláče, záviny či knedlíky.
Dýně, dýně a zase ty dýně
Máslová, hokkaido, špagetová, muškátová, Goliáš. Z těchto všech typů dýně můžeme v průběhu zimy profitovat a vařit. Dříve se využíval pouze gigantický Goliáš, dnes je však nabídka mnohem širší a tak, v průběhu chladných zimních dní, prohřejme organismus nasládlou dýňovou polévkou, kterou kombinujme s vařenými jáhly. Dýně lze také plnit, zapékat napařovat, mixovat, přidávat do koláčů, sladkých krémů, dokonce z nich chystat latte.
Dýně mají tu výhodu, že skutečně vydrží, a tak je lze velmi dobře uskladnit a v průběhu zimy pak jednu po druhé spotřebovat. Nejdelší trvanlivost vykazuje máslová dýně, oproti jiným druhům obsahuje mnohem méně vody, a proto v chladu a temnu vydrží půl roku. Někdy i víc.
Tak jako všechny oranžové plody, stejně tak dýně obsahuje velmi zajímavé množství léčivých karotenoidů, jako je beta karoten, alfa karoten, beta kryptoxantin, jež snižují riziko rakoviny plic či tlustého střeva. Jejich antioxidační účinky jsou skutečně výjimečné. Jelikož se však jedná o barviva, která jsou rozpustná v tucích, jakoukoli dýňovou pochoutku vždy doplňme o kousek másla či oleje. Zde doporučím lněný, který disponuje odpovídajícím léčivým poměrem omega 3 a 6 nenasycených mastných kyselin. Dýni můžeme kombinovat také s ořechy, zde pak doporučím zejména ty vlašské.
Dýni bez obav zařaďme při jakýchkoliv trávicích obtížích či potravinových alergiích, patří totiž mezi nejstravitelnější druhy zeleniny. Výborná pro šetřící, jaterní, diabetickou či redukční dietu, kojencům přecházejícím na pevnější stravu, podáváme mezi prvními potravinami. Pro svůj vyšší obsah fruktózy poslouží také diabetickému pacientovi. Tento monosacharid je buňkám přístupný i bez potřeby inzulínu. Hlídáme-li svoji váhu, z dýně kouzleme především k večeru. Jeden hrnek této zeleniny obsahuje pouhých 45 kalorií.
Sacharidové přílohy během zimy
Spíše než rýži a těstoviny, využijme během zimy zahřívající a zásadité jáhly, pohanku, kroupy či brambory. Jáhly lze uchystat na desítky různých způsobů, ať už v podobě sladké sní-daňové kaše, krupice, jahelníku, želé, případně jako slanou verzi salátu, bylinkovou přílohu, knedlík. Jáhly vynikají nemalým množstvím křemíku, který může být u mnohých deficitní. Přitom se jedná o významný antioxidant a po kyslíku o nejrozšířenější prvek na Zemi. V lidském těle jej nacházíme hlavně v kostech a chrupavkách. Zajímavým zjištěním bude, že zařazením křemíku do stravy snáze zvýšíme obsah vápníku v kostech, to i za předpokladu, že strava bývá na vápník chudší. Křemík dále chrání před neurotoxicitou hliníku, čímž předchází vzniku degenerativních poruch. Mimo jáhel jej najdeme v některých bylinách, jako je přeslička rolní, kopřiva, dále to budou ovesné vločky, bramborové slupky, česnek, cibule, hlávkový salát, pažitka, pórek, banán, meloun, červený rybíz. To, že je naše tělo plně zásobeno křemíkem, celkové množství zaujímá cca 1 g, se odráží na našich vlasech, nehtech, kůži, zubech, ale také silných kostech. Pěkné množství křemíku ukrývají také ječné kroupy.
Předci a byliny
Bývalo dobrým a krásným zvykem, že během prvních jarních měsíců, v průběhu pokročilého jara, léta, ale i podzimu, naši předkové sbírali byliny. Těmi pak léčili nejrůznější neduhy, v průběhu zimy utužovali organismus a posilovali imunitu. Jen si zkuste v lednu uvařit silný lipový čaj. Netřeba jej ani přisladit, jak lahodně medový je. Vyzkoušejte voňavý bez, šípky, sušenou meduňku, měsíček lékařský, heřmánek. V přírodě je síla a tu lze uchovat, dosyta si užít.