Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Skladování potravin je tak trošku výzva, uznávám. Alespoň do doby, než člověk nastolí řád. Než si zcela podmaní běžný chod spíže, lednice či sklepení, kde například ukládáme kvašenou zeleninu anebo zavařeniny. Podtrženo sečteno, bez důmyslné organizace to opravdu nepůjde. Organizace nám později ušetří řadu starostí, ať už se jedná o plísně, zavíječe moučné a nebo nepříjemné a téměř nekonečně proudící zástupy pilouse černého. Kdo zažil ví, netřeba polemizovat. Skladovací řád nemusí být nedosažitelný, byť se nám tak občas může jevit. Chce to jen cvik, ostatně jako v životě vše.
Jak zorganizovat spíž?
Spíží rozumíme větší či menší prostor, který bývá často orientován na východ a slouží k uchovávání potravin. Takový prostor je pak dobře chráněný před světlem, a to právě z důvodu, aby nedocházelo ke ztrátám vitamínů či enzymů prostřednictvím světelného záření.
Ačkoli se to nezdá, ztráty vitamínů při skladování ve stínu jsou zhruba poloviční až třetinové oproti skladování zeleniny a ovoce na slunci.
K tomu, aby prostorem spíže proudil vzduch, napomáhají tzv. ventilační prostory, které zajistí přijatelnou atmosféru. Nejvyšší police ve spíži by měla být umístěna ve výšce 170 cm, ideální hloubka polic čítá zhruba 30 cm.
Dole ve spíži ponechme prostor pro ovoce a zeleninu, neboť se jedná o místo, které je nejchladnější. Dolů do spíže ukládejme zároveň i tekuté věci, jako jsou například sirupy ve skleněných lahvích, tinktury, šťávy či jiné nápoje ve skleněných obalech. Tak činíme proto, abychom zamezili kontaminaci tekutého obsahu, který by mohl znečistit například sypké suroviny v papírových pytlících.
Směrem nahoru ke stropu spíže pak ukládáme potraviny, jejichž potřeba je teplotně neutrální. Sem budou patřit například sypké ingredience, jako jsou těstoviny, mouka, cukr, semínka, oříšky či zrno.
Dózy, sklenice, organizéry
Jedním z velkých pomocníků jsou tzv. organizéry, zmíním např. závěsné košíky, které prostor ve spíží o něco „zvětší.“ Tím, že se s nimi velmi snadno manipuluje, do nich můžeme uložit potraviny, které používáme nejčastěji – například koření. Některé organizéry můžeme ze spíže účelně vyndat a dále s nimi pracovat na kuchyňské lince, což se může hodit právě u zmíněných kořenek.
Dále nám k uchování potravin poslouží i důmyslné dózy, případně též sklenice. Ochrání sypké věci, které v pytlících mohou snadněji navlhnout, zoxidovat, stát se hostinou pro různé škůdce.
Přeci jen, nadzvednout pákový uzávěr sklenice je pro mola téměř „nadlidský“ výkon.
Některé dózy lze vrstvit na sebe, kdy utvářejí tzv. systém komínu. Tento způsob poslouží v menších spížích, ve kterých potřebujeme šetřit prostor. Dózy můžeme volit plastové, skleněné anebo plechové, které jsou vlastně také světlotěsné. A této vlastnosti využijme například u kávy či bylinek, pro jejichž čerstvost je tmavá stěna nádoby doslova klíčová.
V obchodě lze zakoupit také speciální dózy na špagety, které jsou vyšší a přesně kopírují délku běžných špaget. I špagety jsou častou pochoutkou škůdců, proto, zkusme jim vybrat ten nejlepší obal.
Dejte pozor na uzávěry
Nádoby disponují nejrůznějšími uzávěry, ať už těmi na šroub, páku či systémem čtyř klapek, kterými víčko pevně připneme k nádobce. Víčko takové nádobky se však může častým otevíráním velmi brzy opotřebovat a následně tak dochází k ulomení klapek. Pokud již však vlastníme tento typ nádoby, snažme se do ní ukládat takové potraviny, které nevyžadují několikeré denní otevírání dózy.
Jedním z typů víček může být i skleněná poklička se silikonovou pryží, která zajede do skleněné nádoby. Tento typ sklenic však nedoporučuji uchovávat v lednici, neboť skrze opotřebovanou netěsnící silikonovou pryž se do nádoby může dostávat vzduch. V těchto nádobách pak často vídám bylinky. A u bylinek si pamatujme, že by měly být uchovávány v neprůsvitných nádobách.
Někdo rád upřednostní systém kolíčků a klipů, které též uzavřou sáček či pytlík. Tento způsob není samozřejmě špatný, jen mnozí škůdci se dovedou skrze plastový obal velice snadno prokousat dovnitř. Ve své podstatě je úplně jedno, jaký systém uchovávání potravin zvolíme, neboť požadavky jednotlivců se budou jistě lišit. Důležité je, aby celý skladovací systém pracoval v náš prospěch.
Tipy přímo z mé spíže
Naše spíž se skládá ze sedmi polic, dole uchovávám sklenice s medem, sirupy, marmeládami a přesnídávkami. Nachází se zde také košík na česnek, cibuli, brambory, batáty a dýně. O patro výše se již nacházejí sypké potraviny, které však nepoužívám zase tak často. Ukládám zde například méně frekventované mouky, jako je mandlová, jahelná, případně též kokosová. Vše je uzavřeno v dózách, to, aby mouky byly chráněné před vlhkem. Dále zde ukládám i konzervovanou zeleninu.
Třetí přihrádka náleží zrnu, které je opět uskladněno v dózách s pákovým uzávěrem. Takových dóz tu najdeme deset, jedna je na oves, druhá na jáhly, pohanku, ječné kroupy, slzovku, bezpluchý oves, quinou, amarant aj. Všechny dózy jsou popsány, značím si na ně též expiraci zrna. Což je potřeba například u jáhel, které díky většímu množství tuku mění rychle své chuťové vlastnosti.
V dalším patře pak najdeme košíky s pochutinami, drobnostmi ke svačině pro děti do školy. Část police zaujímá zmíněný organizér, ve kterém najdeme kořenky.
Další patro, zde jsou umístěna sladidla, kokosový cukr, káva v dóze, ale také byliny. S těmi pracuji během dne často, zejména přes zimu, tudíž je mám hned po ruce a netřeba se pro ně sklánět.
Do předposlední police jsem uložila müsli a jiné snídaňové cereálie, semínka a oříšky, vše opět v dózách. Zejména semínka lákají drobné škůdce. Těm chutná například len, slunečnice, konopné semínko.
Čím víc je potravina výživnější, což semínka samozřejmě jsou, tím více po nich budou škůdci prahnout.
Poslední police je na pečivo, které máme uloženo ve lněných obalech, které kladu do dřevěného chlebníku.
Prevence proti molům
Systém je uchopitelný a všem nám funguje. Jednou za dva měsíce vše ze spíže vytáhnu, prostor vytřu a vše zpět uložím. Tento krok bychom měli respektovat zejména, pokud nevyhledáváme systém úložných sklenic a dóz. Zavíječi mouční jsou totiž poměrně častým jevem. A jak se k nám dostanou? Většinou s nákupem sypkých potravin. Mohou vletět i světlíkem, stupačkou, dostat se do domu skrze technické zázemí budovy, přežít i pod tapetami. A v neposlední řadě k nám zcela jednoduše během větrání vletí oknem.
Za jeden život snese molí samička až 500 vajíček, ze kterých se za jeden týden až dva počnou líhnout larvy. A ty jsou dravé, hladové, potraviny znehodnotí nejenom výkaly, ale také systémem pavučinek. Taková potravina je pak prakticky znehodnocená.
Jak na moly?
Myslím, že chemie do spíže nepatří. Pokud se však obáváme molího náletu, zkusme potraviny ochránit několika tipy:
Bylinky a koření
- Molům, stejně jako klíšťatům, překáží sladký levandulový odér, spížku lze tedy vyložit kousky plátna, na které nakapeme několik krůpějí esenciálního oleje aromatické levandule.
- Další vůně, která molům vyloženě nevoní, bude na bázi eugenolu, který najdeme v hřebíčku, muškátovém oříšku, skořici a bobkovém listu. I takové koření či plátýnko s olejem lze účelně rozmístit do skříněk s jídlem. Hřebíčkový olej s 90% množstvím eugenolu zajímavě doplní již zmíněný levandulový olej.
- Výtečně se uplatňuje také rozmarýnová snítka, smrková větvička či síťka s jehličím. Někdo též od spíže zavěsí nasušenou pomerančovou kůru, nad kterou mol spráskne svá šedavá křídla.
- Starý receptář mojí babičky ukrývá tip na chmelové pytlíky, obsahující nasušené šištice chmelu, které prý moly výrazně odpuzují. Chmelové šištice jsou navíc vzhledné a mohou tak zajímavě dekorovat spíž.
Další tipy, jak se zbavit molů
- Druhá babička pak mívala ve spíži lahvičky s úzkým hrdlem, které byly do poloviny naplněny jablečným octem, vínem či pivem. Často jsem v nich vídala nehybné plavce z čeledi zavíječovitých.
- Někdy stačí do spíže nastražit otevřenou sklenici s lepkavou melasou, i ta moly láka, nalepí a nepustí. Podobně funguje i sušené ovoce, jako jsou švestky, brusinky či proslazený zázvor. V takovém případě stačí do spíže umístit otevřený balíček, který moly doslova přišpendlí.
- Využít lze také lepicí pásku na bázi feromonů, kterou osobně používám nerada. To si tak jednou zakusíte lepkavý efekt ve svých vlasech a pak již nikdy nechcete více.
- Na závěr opět připomenu, abyste ve spíži zachovali řád. Pravidelně ji tedy uklízejte, pravidelně též kontrolujte stav vašich zásob.
Téma dvě: lednice
A pak tu máme lednici, která, troufám si říci, je oproti spíži opravdu oříškem, protože do lednice ukládáme i maso, které může být zdrojem častých a vleklých alimentárních nákaz. Přitom, kolik z nás ještě stále ukládá maso do nejhořejších polic lednice?
Lednici je třeba pravidelně čistit, nechám již na vás, který z čisticích prostředků zvolíte. Konec konců je možné použít i obyčejný ocet s vodou, který vládne silnými antibakteriálními schopnostmi. Žádný strach, starý dobrý ocet využívaly s oblibou také naše babičky. A jak se vše skvělo zdravím a čistotou.
TIP Celostní medicíny: My také můžeme doporučit ekologické čistící prostředky, které jsou šetrné k materiálům, zdraví i peněžence.
V lednici si pak především všímejme, zda se uvnitř nedrží zbytečná vlhkost, na povrchu stěn či polic neulpívají kapky vody či námraza. Pokud se tak stane, lednici umyjme. Též platí, že do lednice nevkládáme nikdy nic horkého. Obecně je možné říci, že za bezpečné se považuje přendat jídlo do lednice, až z něj přestane vycházet pára. Osobně bych však nechala jídlo zcela vychladnout, čímž zcela jistě prodloužíme i životnost lednice.
Hierarchie lednice
Stejně, jako ve spíži i u lednice bude platit železné pravidlo, kdy do nejspodnějších poliček, často šuplíků či plastových boxů, ukládáme ovoce a zeleninu. Tyto boxy jsou dále chráněny skleněnou deskou, to, aby nedocházelo ke kontaminaci a zavlečení nákazy z masa a ryb. Ty bychom měli ukládat hnedle nad zeleninový box. Je to právě z důvodu, aby například kapající krev neznečistila kelímky od jogurtu či plastové misky s jídlem.
Směrem nahoru pak ukládejme šunku, sýry, jogurty a úplně nahoru pak například ovoce, jako je meloun, banán, mango, ale také zeleninu typu lilek, která mívá ve spodních přihrádkách a plastových boxech tendenci se kazit.
Pamatujme na pravidlo, že maso a mléčné výrobky by od sebe měly být co nejdále.
Vejce pak ukládejme do nejvyšších postranních přihrádek, které jsou často umístěny ve dvířkách lednice. Zde je také prostor pro léky, které potřebujeme uchovávat v chladu. Ve spodní části dvířek si vymezme prostor pro lahve, ať už s mlékem, likéry či kvašenými nápoji. Pokud to jen trošku jde, lahvím vždy dopřejme vertikální polohu, čímž zamezíme jejich vylití či protečení uzávěru.
Jak se postarat o potraviny v lednici?
- Zakoupené ovoce a zeleninu vždy vybalíme z mikroténového sáčku či plastového obalu, jako je tomu např. u brokolice. Tímto krokem zamezíme zapaření potravin, které by mohly rychleji zplesnivět. Zeleninu a ovoce je pak nejlepší uložit do speciálních boxů, které jsou dostatečně prostorné, to, aby nedocházelo ke zbytečnému stlačování ovoce a zeleniny, otlakům, k urychlení procesu hnití, konkrétně třeba listová zelenina.
- Sýry a uzeniny je dobré vybalit z obalů, abychom je následně uložili do plastových krabiček. Některé domácnosti využívají funkcí vakuovaček, které pomocí ventilátoru odsávají přebytečný vzduch ze sáčku či nádoby. Tento proces pak několikanásobně prodlužuje životnost potravin a zároveň plně zachovává jejich chuť, aroma a nutriční hodnoty.
- Máslo uchováváme ve speciální máselnici, abychom zamezili jeho žluknutí. Případně, kostku másla je možné zabalit do mikroténového sáčku anebo alobalu.
- V lednici můžeme uchovávat také ořechy, čímž prodloužíme trvanlivost této olejnaté potraviny. Ořechy doporučuji přesypat do skleněné dózy, která bude kvalitně těsnit.
- Nádoby, organizéry a různé dózy volme především z plastu či skla. V žádném případě potraviny nepokládejme na dřevo, nepoužívejme korkové uzávěry. Zmíněné materiály si z vlhkých prostředím příliš nerozumí.
- V lednici nastavme optimální teplotu, která by se měla točit zhruba okolo 8 °C. To je totiž teplota, při níž nedochází k růstu patogenních bakterií. A o to v lednici především jde.
- Poslední zmínku věnuji vlhkosti v lednici, kdy příliš nízká vlhkost napomůže rychlejšímu vysychání potravin, zejména pak zeleniny, ovoce, masa a ryb. Příliš vysoká vlhkost pro změnu přispěje ke vzniku plísní a možnému rozmnožení bakterií.