Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Psát o ženšenu je v oblasti celostní medicíny takzvaným nošením dříví do lesa. Jedná se o jednu z nejstarších rostlin používanou ve východních směrech medicíny, která svým širokým využitím dobyla i západní svět.
Na co se používá ženšen?
Ženšen patří k nejčastěji používaným rostlinným prostředkům. Používáme ho jako adaptogen v hormonálním, imunitním, kardiovaskulárním a centrálním nervovém systému. Ženšenu je mnoho druhů, známe například:
- Ženšen nepravý
- Ženšen pětilistý
- Ženšen brazilský
- Ženšen trpasličí
- Ženšen himalájský
- Ženšen korejský
Právě o posledním zmíněném si dnes povíme více. Ženšen korejský – červený obsahuje mimo jiné ginsenosid Rg3, jehož účinky podrobně popisuje vědecká studie z roku 2013. Tento typ ginsenosidu je zodpovědný za mnohé farmakologické účinky včetně protinádorové aktivity, anti-hyperglykemické aktivity a ochrany srdce.
Do boje s infekcí!
Pojďme si nejprve od začátku popsat některé důležité okolnosti, které se odehrávají v ochraně organismu v boji s infekcí.
Pamatuji si dobu, kdy se při horečce používal acylpyrin, což je vlastně kyselina acetylosalicylová. V pediatrii byla zcela z praxe vytlačena, protože se zjistilo, že poškozuje zažívací trakt a způsobovala vzácné, ale smrtelné onemocnění ledvin a jater, tzv. Reyův syndrom. A tak si svět posadil do první řady v boji s horečkou paracetamol a díky TV-reklamě se stal v posledních letech velice oblíbeným prostředkem k mírnění bolesti a snižování teploty.
Horečka jako obranný mechanismus
Když tělo napadeno virem, imunitní systém se snaží s virem vypořádat tím, že začne tvořit horečku. Horečku tedy chápejme jako nástroj obrany.
Věčná otázka procházející všemi generacemi zní, do jaké míry je potřebné snižovat horečku? Do jaké míry používat prostředky, který teplotu sníží, respektive ji potlačí. Dnešní léky to dovedou s velkým efektem, jsou silné a účinné a přinášejí nemocnému viditelnou úlevu, a tak jeho cesta nevede do postele, kam při infektu patří, ale umožňuje mu, aby šel do práce, protože si nemůže dovolit nemocenskou.
Potlačováním příznaků si zaděláváme na další problémy
Ignorování signálů, které nám tělo dává – tedy ignorování teploty s tím, že ji stačí potlačit, má pokračování v podobě dlouhodobé únavy po nemoci, někdy přímo chronického únavového syndromu (CFS).
Často se hovoří o tom, že příčinou chronického únavového syndromu je prodělaná mononukleóza (EB viróza) nebo působení jiné infekce v těle. Pravdou ale je, že takové agens byly v těle dávno předtím. Příčinou je oslabení imunity v důsledku nesprávného životního stylu a léčení akutních infekcí spojených se stresem potlačením příznaků.
Potlačení teploty přináší komplikace a ukazuje se, že jsou mnohdy hodně závažné. Uvedený paracetamol vykazuje zatížení jaterních funkcí. Jde individuálně o to, jak se tělo dokáže zbavit chemického odpadu. Při jedné z cest metabolismu dochází k tvorbě toxického meziproduktu NAPQI (N-acetyl-p-benzo-quinon imin), který se současně stává silným volným radikálem a podporuje v těle tzv. oxidativní stres. Má být následně přeměněn na neaktivní produkt prostřednictvím dalších metabolických procesů například pomocí konjugace s glutathionem.
Někteří lidé se dokáží toxického metabolitu zbavit rychle a jiní naopak pomalu. Problémy jsou úměrné jejich stavu a fungování jaterní detoxikace, hladiny antioxidantů a konečně i dávce použitého paracetamolu. Při vyšších dávkách se detoxikační aktivita zpomaluje, jaterní glutathion se vyčerpává a toxický metabolit se začne v těle kumulovat, což vede k nemoci.
Kde všude najdeme glutathion?
Naše tělo vyrábí svůj vlastní glutathion, o které vám více poví článek glutathion a jeho funkce. Je to sloučenina ze tří aminokyselin – cysteinu, glycinu a glutaminu. Obsahuje síru ve formě sulfátových vazeb. Aby se v těle držel glutathion, potřebuje k výrobě síru, která se vyskytuje potravinách, jako je brokolice, kapusta, zelí, květák, prioritně známý česnek, cibule. Dále jsou potřeba zdroje cysteinu, který najdete v syrovátce, červené paprice, klíčcích, opět v česneku, cibuli. A glutamin získáte z masa, ryb, červené řepy, fazolí, špenátu a petržele. Využijeme i kyselinu listovou, vitaminy B6 a B12, selen, vitamin E. Mám v oblibě i multifunkční zelené potraviny chlorelu a mladý ječmen.
A proč jsem článek uváděl informací o korejském ženšenu?
On totiž odpovídá za zvýšení hladiny a účinku enzymu glutathion S-transferázy A2, která může usnadnit katalýzu konjugace glutathionu s metabolity paracetamolu.
Je dobře, že se o ženšenu již ví a že je prosazován do praxe. A je dobré, když je takový prostředek k dispozici jako doplněk stravy.
MUDr. P. Šácha