Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vyzkoušel jsem trans-vitálně odvést do Světla tři spřízněné laskavé duše různě zemřelých na přání jedné vnímavé klientky. A byl to nesmírně zajímavý zážitek. Její matka zemřela již před lety a nevím jak, ale její duše v podstatě neodešla do Světla a zůstala bloudící zde, mezi živými, a tu a tam si nasála trochu bioenergie z těch, které potkala. To asi duše dělají pro údržbu své existence. Dodavatel energie, tedy osoba prodělávající setkání s takovouto duší, pociťuje chlad, mrazení (nejčastěji pozorovatelné na zádech), husí kůži (nejčastěji ruce a nohy), průvan, může vnímat neobvyklý zápach, podivný pocit, plačtivost bez slz, záchvatový strach, pocit dušení, hrůzy, neklidu, křeče, sebe-neovladatelnost až strnutí bez možnosti pohybu. Domnívám se, že to, co pociťuje duše, je bez-emoční, podobně jako když si u benzínové pumpy dotankujete naftu. Prostě se to jenom normálně či běžně stalo. Bez pocitu vděčnosti nebo emoce uspokojení.
Každopádně vám mrtvé duše nemají v plánu ubližovat a lze se s nimi docela v pohodě domluvit, aby vás nechaly být. Stačí je respektovat a vysvětlit jim v klidu to, co tam děláte a že nemáte negativní úmysly. Ony si vaše vyřčená slova umí na-vnímat. Jejich možnosti jsou zcela mimo naše vědecké poznatky a docela pestré a umí vám vytvořit zvláštní vjemy včetně mechanických, tele-kinetických. Umí vás varovat, nakopnout, znehybnit, praštit, zklidnit i vzrušit, pohladit i vyděsit, nabít i vycucnout. Ale většinou k tomu nemají žádný pádný důvod, pro který by do vás investovaly drahocennou bioenergii, pokud jim ho sami nedáte. Když se jejich kontaktem například vystresujete, tak se vlastně vybíjíte nad rámec potřeby krmené duše sami a stojí vás to mnohem více energie než obyčejná modlitba nebo soustředění chvilku před spaním, kdy na někoho myslíte s láskou a vděčností a přejete mu radost, úspěch a zdraví, případně pokoj a mír v duši.
Ztrátu bioenergie můžete podobně pozorovat i při hádce, kdy ji jeden druhému berete, nebo při vnitřním konfliktu sami se sebou, kdy si bioenergii spotřebováváte sebelítostí, pocitem neštěstí, prohry apod. bez tvořivosti; a to vede zase k vyčerpání, ztrátě vnitřní síly, depresi, strachu, únavě a pocitu zbytečnosti.
Ducha matky klientky jsem oslovil jménem, místem bydliště i datem narození a úmrtí. Jeho přítomnost jsem pocítil překvapivě ve své blízkosti ihned.
Když o tom přemýšlím, kde se tam vzal(a), tak jsme s našimi předky svázáni asi mnohem více a komplexněji, než jsme ochotni si připustit. Je dokonce možné, že naše mozky jsou provázány nedominantními hemisférami do jednoho vyššího celku lidstva a v této hemisféře, či kde, jsou obsaženy informace o všem na světě, podobně jako o nás v DNA, protože v každé buňce našeho organizmu je v nerozbalené a neaktivní části DNA obsažena kompletní informace o celém našem organizmu. Pořád totiž nevíme, na co máme nevyužitých 90 % mozku, což by klidně mohlo být analogické.
Tak jsem duši svým natrénovaným způsobem začal dávat bioenergii a v mžiku jsem měl husí kůži po celém těle, pocit chladu a víru kolem těla. I potěšil jsem se, že mi duše dovolila věnovat jí bioenergii, a pocitem odpovědnosti, že jsem byl schopen jí dát síly dost, aby mohla odejít do Světla. Přitom jsem jí akusticky i sdělil, že její dcera mě pověřila jí to umožnit. Duše nasávala bioenergii, jako kdyby vakuem, a já ji do ní tlačil jakoby kompresorem na hraně mých produkčních možností a schopností. Po nějaké chvíli tento tok začal ustávat, až postupně vyhasl. Poděkoval jsem duši, že mne poctila přijetím mé bioenergie ke své cestě do Světla a v úplně tajném koutku své duše jsem si sobecky pomyslel, jestli se mi to bude počítat do dobrých skutků…
Potom jsem cítil, že už je neodešlá duše plná změn, na které asi docela dlouho čekala, a že je spuštěn proces odpoutání se od živých a od hmoty. Ten podle mých pozorování probíhá obvykle tři dny v křivce připoutanosti parabolického tvaru do takového vyšumění v nic.
Druhým zesnulým byl otec klientky a manžel předchozí duše. Ten se zjevil také ihned, a byl ochoten si ode mne vzít bioenergie asi tak poloviční porci, než kolik spotřebovala jeho žena. Při vjemové bezeslovné komunikaci s ním jsem si uvědomil, že on do Světla neodešel právě pro potřebu chránit duši své ženy, protože měl ve svém bytostním programu nastaveno, že ji nikdy neopustí. Bylo to takové důstojné a věděl toho asi víc než já, protože jsem si uvědomil, že ony (duše obou) věděly, co se stane. A tak byly připraveny a reagovaly s tímto vědomím budoucnosti.
Třetí duší byl manžel klientky. Byl rovněž přítomen, avšak byl jednoznačně proti tomu, abych mu dával bioenergii za účelem jeho odchodu do Světla. Ten odpor byl k předchozím duším velice kontrastní a překvapivý. Zaskočil mě, ale vzápětí jsem získal vjem, že on tu je proto, aby doprovázel a chránil svoji živou ženu. To jsem samozřejmě respektoval. Jen mě překvapilo, že si mé bioenergie nevzal ani sebemenší cuc, takže se choval spíše jako anděl ochránce. Bylo to velmi emotivní a dojemné. Protože jsem byl během komunikace s ním ve své nedominantní hemisféře (city, emoce, vjemy, obrazy, vztahy, hudba…), tak jsem i upustil nejednu slzu dojetí. Myslím, že tím jsem mu přeci jen nějakou bioenergii smyslu jeho andělování předal. Jestli si pobrečel i on, nevím. (vtip)
Duše rodičů, jak jsem se od jejího anděla ochránce dozvěděl, souhlasily s odchodem do Světla právě pod vlivem toho, že se o ni postará on. Když jsem tento zážitek vyprávěl klientce, tak mi potvrdila, že jej kolem sebe stále nějak vnímá. Samozřejmě ji velmi potěšilo celé emotivní pozadí. Sdělila mi, že jejich rod je plný takových férových a mimořádně citlivých předků a že i ona vnímá různé úkazy ve svém životě jinak, než se učí ve školách, ale že to s nikým, až na mě, nemůže probírat, aby si lidé nemysleli, že je „divná“. Uklidnil jsem ji, že ona je normální, kdežto divní jsou oni ostatní lidé, kteří jsou ve vězení dominantních hemisfér jejich mozků zcela osamělí a zbyteční bez jakékoliv duchovní vazby ke svým předkům a tím pádem i s velmi omezenými vazbami na svoje potenciální pozůstalé v duchu hesla: „Po nás potopa…“
Víc nevím, protože to je osobní a nic mi po tom není. Já jsem byl potěšen novou zkušeností, ale je fakt, že jsem se tři noci nevyspal.
Při tomto procesu si duše udělaly ze mne i jakoby legraci a schovaly mi papíry, na kterých jsem měl poznamenané zadání a jejich jména, abych je už v hmotné souvislosti s jejich odchodem nemohl použít. Samozřejmě to mělo vyšší význam a třetí den jsem ony papíry nalezl na místě, kde jsem je ve svém nepořádku již vícekrát marně hledal. Prostě jsem je měl celou dobu na očích, ale neviděl. Ale při nálezu jsem věděl, že jsou již bezcenným pomníkem jejich přítomnosti a můžu je klidně skartovat. Ten pocit živého papíru na začátku zadání a mrtvého papíru nyní byl velice kontrastní. Zkrátka duše nechtěly být ode mne oslovovány svými jmény a skutky, ale jen jako individuální výhradně pocitový vjem dotyčné duše bez lpění na čemkoliv hmotném včetně jména! Z toho usuzuji, že se jedná o komunikaci nedominantní hemisférou, kde není ve svém mozku důležitý samotný jedinec „Já“, ale „My“ – tým, rodina, rod, skupina, kmen, etnikum, společnost atd. A navíc to asi neprobíhá jenom mezi živými, jak nám dokázal již Edgar Cayce, kterému přišly terapeutické informace od mrtvého lékárníka z druhého kontinentu, o jehož léku ani pozůstalí nevěděli, že jej vymyslel, vyrobil a uložil na regál mimo dohled.
V dominantní hemisféře je naše „Já“. Všechny vjemy přišlé z nedominantní hemisféry jsou přeloženy do slov jazyka a jsou posuzovány ve vztahu k vlastnímu tělu a jeho programu.
V nedominantní hemisféře je „My“. Beze slov, jen v pocitech, obrazech a emocích. Harmonie znamená, že obě hemisféry jsou vyváženy a pracují nastejno. Bohužel naše společnost hamižníků upřednostňuje „Já“ a potlačuje z obchodních a mocenských důvodů veškeré „My“.
Chtěl bych v této souvislosti ještě říci, že je nutné vážit si svých zemřelých předků, komunikovat s nimi, nebát se jich, protože oni vám nechtějí ublížit, žijete-li s nimi v harmonii, neboť jsou stále vůči vám v roli rodičů, prarodičů, moudrých starců a andělů strážných, kteří možná nezvládají vymoženosti moderní techniky a klamání reklamami, ničit vlastní selský rozum mámením a lhaním ve prospěch hmotných zisků, ale mohou projevit svoji nevůli nad konfliktem rodové morálky a odpovědnosti, za kterou mnozí z nich obětovali všechno i život.
To, že jsou kolem, vědí nejvíce malé děti, často se zahleďující zdánlivě bezúčelně na nějaké místo nebo někam, jak my říkáme „do blba“. Ale ono to ve skutečnosti nemusí být tak nesmyslné, protože mohou vidět něco, co nevidíme my, co svojí stále ve střehu dominantní hemisférou mozku nejsme schopni na pozadí vlastního stresu z přidušení vnímat či rozpoznat. Podobně jako má klientka, která se v noci, když šla v polospánku v pološeru doma na rodovém statku bezmyšlenkovitě na záchod, vyhnula ve dveřích někomu, kdo šel proti ní, což jí ale došlo až za několik vteřin, když už tam dominantní hemisférou stresobděle (přivedenou stresem do rozechvělé bdělosti) nebyla schopna nikoho rozeznat. Kdyby ovšem udržela svoji dominantní hemisféru v předchozí nečinnosti, mohla si i poklábosit s duší některého zde zemřelého neodvedeného předka (nebo předky či předky-ně, šlo-li o ženu…).
Mého obstarožního přítele v malém městě ukopali k smrti a následně podřezali dva spoluobčané z v CZ chráněného etnika vykrádající jeho dům, protože je vyplašil a asi neměl vstřícné řeči. Jeho pozůstalí tam pro množství krve už nechtěli být, tak se dům vyklidil, vyčistil a prodal. Noví mladí majitelé si ale začali stěžovat, že tam straší. Stále se otevíraly a zavíraly dveře, okna, pouštěla se voda a nesmyslně přepínala z teplé na studenou a zpět, řídící jednotka ústředního topení stále měnila své nastavení, v bezvětří se hýbaly záclony a nakláněly obrazy, televize se sama zapínala, knihy padaly z police a předměty ze stolu. Když si noví majitelé stěžovali již poněkolikáté, slyšela to pětiletá vnučka, které to bylo hned jasné, a dotáhla babičku, manželku oběti, na hřbitov, kde pravila k náhrobku úplně samozřejmě slova: „Dědečku, těm lidem doma to nedělej, to jsou hodní lidé, co si od nás koupili tvůj dům, to nejsou ti zlí, kteří ti to udělali. Nech toho!“
Od té chvíle se v domě již nic dalšího nestalo a dědeček, jak alespoň malinko doufám, se vypravil strašit do vězení, kam byli ubytováni pachatelé na několik let do bezpečí před pozůstalými do hotelu se zvýšenou ostrahou, plnou penzí, kulturním servisem a zábavou se stoprocentní státní péčí a servisem na náklady daňových poplatníků, o kterém se bezdomovcům ani nezdá. Protože jsem ho ale dobře znal, tak si spíše myslím, že se na to jeho duch vykašle, že to tak nějak vezme na sebe a odpustí jim, protože měl sice trochu hrubší obal, ale uvnitř laskavé srdce.
Duch se totiž řídí nastaveními, která měl za života, jen upravenými tím, že už nemá vládu nad hmotou a sám nemůže přemýšlet, pokud mu nezapůjčíte kousek svého mozku, umíte-li. Umí to většina lidí, kteří prošli velmi blízko kolem vlastní smrti, a někteří schizofrenici, případně děti po očkováních a lidé po těžkých otřesech mozku.
Zdá se, že se duše přirozeně nejvíce drží hmoty, kterou oživovaly, tvořily, stavěly, budovaly, ciselovaly, hýčkaly, radovali se z ní atd., protože v ní je otisk jejich životních aktivit a kousek jejich oživující bioenergie. Proto si myslím, že popel zesnulých by měl být rozprašován z letadel ve velké výšce nad krajinou, která jim byla domovinou, kde žily, rodily se i mřely, kterou milovaly, chránily, pro kterou plakaly, i ve které se radovaly, do které prostě patří. Potom by se neodešlé duše mohly věnovat klidně i turistice a nemusely by být fixovány do smutku hřbitova, ale do veselé přírody a jejich prostředí, kde by se vlastně jejich těla v prach obrátila. A i neodvedené by byly v pohodě.
Přidušený člověk má obvykle nedostatečně pracující dominantní mozkovou hemisféru, která se ze všech sil a s pomocí stresových hormonů katecholaminů snaží udržet přehled a vládu nad jeho aktuálními starostmi a událostmi. Marně se snaží o smysluplné řešení a povolává ku pomoci i nedominantní hemisféru s jejím vnímáním světa „MY“, které ale koliduje s dominantním názorem „JÁ“. Když v této situaci nedominantní hemisféra přijme a do dominantní hemisféry pošle informaci o přítomnosti duše, ducha či zjevení, tak dominantní hemisféru, která si s touto událostí neví rady, tím zahltí. Ta pak přijme program nejistoty, kolapsu, vyděšení, strachu, deprese a podle toho, který stresový hormon má nejvíce k dispozici, tak se projeví jeho řídící pudový vliv. V případě adrenalinu přichází vyděšení a útěkový program, v případě noradrenalinu přijímá mozek program prohry a čistého zoufalství či beznaděje se schopností dobrého zapamatování si celé události, kdežto v případě dopaminu následuje vy-tuhnutí bez schopnosti pohybu, vyprodukování jakékoliv myšlenky a omezení funkce paměti.
Strach je normálním důsledkem přidušení mozku a v takovém případě je přítomen vždy, i bez duchů. Strach ale způsobuje, že člověk svoji bioenergii promrhává, kanalizuje a ničí, takže se oslabuje. Naopak prokysličený tvořivý mozek snadno přijímá nové alternativy bytí, přizpůsobuje se a improvizuje, jako by to byla zajímavá hra. A život ve své podstatě je hrou na život a vy si sami vybíráte, jestli budete svým nebo cizím hercem.
Člověk s prokysličeným mozkem má obvykle k dispozici i hormony pohody a dobré nálady, endorfiny, není hypoxicky překyselen a neomezuje svoji kapacitu a výkon tlumením falešných signálů z volných elektronů kvůli nadbytku kyselin nezdetoxikovaných hypoxickými játry. Kyslík umožňuje nadhled a dobrou spolupráci mezi hemisférami a člověk je tak schopen v harmonii vnímat duše a duchy jako jakékoliv jiné bytosti v přírodě, tedy stejně jako zvířata, rostliny, hmyz a kdovíco – počasí, vodu, kulové blesky, krystaly, mimozemšťany, duchy (test pozornosti) a vše, co je za naším chápáním světa. Takový člověk s duchy bez problému komunikuje a může je dokonce ve svém životě i využívat. Nehodí-li se mu se s duchem zabývat, požádá jej ve vší úctě, aby se obrátil jinam, a duch tak učiní, není-li to v konfliktu s jeho případným posláním. Ale i o tom se lze s duchem pobavit.
Když jsem s týmem www.eprv777.cz, který se specializuje na odvádění konfliktních duší, jimž bylo za života velmi ublíženo, kdysi pomáhal odvést dvě duše strašící v jakési podšumavské hospodě, vypozorovali jsme určité zajímavosti.
První je, že přítomnost duše je doprovázena fyzikálně nevysvětlitelným lokálním výrazným snížením teploty jak prostředí, tak případně i vás, považuje-li vás duše za vetřelce. Při odchodu duše do Světla při speciálním týmovém obřadu je tento efekt zaznamenatelný sekundovým začernáním displeje termokamery chladem. Pozorováno bylo místo ve strašidelné lokalitě při měření bezkontaktním teploměrem v okolním nočním prostředí přes 15°C, které vykazovalo -2°C bez projevů srážení vody nebo mlhovna. Tým to vysvětluje tak, že zde zřejmě byla zakopána oběť, ale nikdo nenašel odvahu eventuální hrob rušit.
Druhá je, že duše umí mechanicky projevit nevůli, je-li příčina (a tu zavdala jedna hostující slečna posláním ducha do pr… – vzápětí obdržela náramný kopanec tamtéž a svým ukrutným vyděšeným řevojekotem rozzářila celou hospodu, dupajíc o překot z půdy po půlnoci do výčepu, kde byla ovšem patřičně posilněna).
Třetí pozorování spočívá ve spotřebě elektrické energie z akumulátorů použité techniky, kdy většina bezdůvodně selhává.
Čtvrté pozorování bylo v tom, že duše odebírá člověku bioenergii jen tehdy, když to tento dopustí obvykle svým stresem, předpokládáním zlého, strachem a nejistotou. Nahlédněte do tajemna na uvedený web týmu.
Duch nemá možnost přemýšlet, pokud mu nezapůjčíte svůj mozek. Stane-li se to třeba ve spánku, může dojít k úplnému výpadku mozku a ke spuštění vašich pudových a velmi primitivních programů. Bezmozkové řízení vašeho organizmu pak převezme vaše prodloužená mícha a začnete se chovat jako dezorientované, nezvladatelné a někdy i agresivní zvíře. Tento stav lze označit jako schizofrenii. Nepůjčujte duchům svůj mozek bez vaší permanentní kontroly a na noc si dělejte meditační ochranu.
Dříve se v podstatě za tímto účelem večer před spaním modlilo. Nyní nemusíte klečet se sepnutýma rukama, ale plně se soustřeďte na myšlenky, kterými popřejete konkrétním i všem ostatním bytostem štěstí, klid, pohodu, mír, radost a lásku, což vytvoří určitý přebytek bioenergie z vašeho zdroje, od kterého se nakonec myšlenkově oddělíte, například slovy: „A je to.“ „Budiž tak.“ „A mám klid.“ „Teď.“ „Užijte si.“ „Skončeno.“ „Odesláno.“ „Mám to za sebou a jdu spát…“, a podobně. Musíte prostě tok energie uzavřít a nenechat jej probíhat neuzavřeně do budoucnosti, aby vás to nevybíjelo do nekonečna. A případní černí mágové, lidé na vás negativně myslící, nemocní, nešťastní, lidé s problémy, zlobři, duchové dobří i zlí, si mohou z balíku energie cucnout, aniž by se vás to dotklo.
Jediným problémem je tedy vaše harmonie, která souvisí s dostatkem kyslíku v mozku. A to je jen na vás. K tomu doporučuji naučit se dýchat na plné plíce s pomocí Sifonu 6, kterým jsem si kdysi opravil plíce poničené vdechnutou vodou s chlórem z bazénu u příležitosti svého utopení.
Vymyslel jsem i „ještěrčí dech“ spočívající hlavně v hlubokém výdechu před dalším hlubokým nádechem, povolením svalů se samovolným výdechem a posečkáním, než si tělo řekne, že chce další dech… dovýdech, nádech, povolit a samovolný výdech přebytku, počkat, opět dovýdech… Výborný je i jógový dech, kaskádový dech a mnohé další.
Rozhodně doporučuji na spaní nosit černý kulich stažený až pod bradu, protože část vráceného vzduchu zadrženého v textilu vám přešteluje dechové centrum a vy budete v noci dýchat o několik procent více. A zlepšíte si tak produkci melatoninu, hormonu regenerace, nebudete chrápat, dusit se ucpanými dutinami, kašlat, zlepšíte si imunitu, jaterní detoxikaci, sluch, zrak, pleť, vlasorůst a odstraníte hlavobol.
Pro regeneraci nervů, která probíhá výhradně v noci, je potřeba kromě kulicha a dýchání ještě na noc 1-3 ml dobromyslové směsi do decky vody a k tomu 1 tabletu B komplex a případně zesílit pomocí dimetylaminethanolu.
Ještěrčí dech třetího typu (JD3)
Pro zlepšení vlastního bioenergetického potenciálu, zvláště ve stresově a psychovypětím náročných dnech, doporučuji udělat vleže v posteli dechové cvičení „Ještěrčí dech třetího typu“, JD3.
Nejdříve si udělejte cvičení ZLZ pro uvolnění páteře. Klekněte si a sedněte mezi paty. Pomalu se předkloňte s oporou rukama jako v kliku až hlavou na zem, aniž byste zvedali zadek (pozice zajíce) a posečkejte asi minutu i víc, než vám povolí záda do uvolněného pocitu, že by šlo třeba usnout. Potom pomalu vyručkujte dopředu jakoby do kliku s nataženýma rukama k zemi na dvě pěsti od sebe opřenýma pažemi o hrudník, což vám umožní úplné povolení svalů břicha a zad do prověšení trupu do autotrakce (palce směřujte od těla = pozice lachtana). Posečkejte asi minutu, než povolí veškeré pnutí v břiše i v bederce. Mně při tom dost lupe v bederní a hrudní páteři, jak se rozblokovává. Když si toto večer neudělám, tak mě druhý den bederka pobolívá. Potom se vraťte do pozice zajíce asi na půl minuty. A máte připravenou páteř a míchu.
Lehněte si do postele na záda bez polštáře, aby byla páteř až po krk rovně a zcela povolené břicho, aby bránice nestlačovala proti plicím srdce. Ideální je mít černý kulich až pod bradu na hlavě, abyste dýchali (kvůli zádrži dechregulujícího CO2) skrz textil, ale lze si dát na obličej třeba tmavý šátek (kvůli omezení zbytkového světla blokujícího regenerační hormon melatonin v šišince). Pravou ruku si malíkovou hranou opřete pod pravými žebry v oblasti žlučníku a položte na žebra na játra. Levou ruku si položte na oblast srdce nebo tam, kde se potřebujete opravit – oči a dutiny, nos, zuby, krk a štítná žláza, plíce, prsa, solar, žaludek, střeva, podbřišek a močák s prostatou, kyčel, bederka… Zavřete oči a udělejte hluboký dovýdech, až kam to jde. Potom se nadýchněte do břicha a klidně ho vystrkujte nahoru, přidejte žebra do strany a nakonec zvedejte ramena pro maximální nádech a zadržte dech. Povolte všechny svaly těla mimo těch, kterými blokujete zádrž a čekejte v meditaci, až se vám obvykle od bránice naznačí, že je potřeba zase dýchat. Potom začněte tím, že povolíte svaly zádrže, aby to samo vydýchlo a udělejte znovu hluboký dovýdech a další dechový cyklus.
Při tom dochází k maximálnímu prokysličení a uvolnění nervového systému a spalování stresových hormonů. Dokonce to asi z 80 % nahrazuje spánek při nespavosti. Mohou se vám časem také objevit i mimosmyslové vjemy.
Při meditaci s JD3 od okamžiku zádrže nádechu do výdechu je důležité uvolnit mysl, ať si myslí, na co chce. Jen se na myšlenky dívejte, jestli není některá tak důležitá, že si ji musíte napsat. To byste měli ihned přerušit a zapsat na papír nebo nadiktovat do diktafonu, protože jinak nezapsané zapomenete. Myšlenky, které takto pozorujete, se totiž právě přesouvají do koše úplně stejně, jako v počítači a čistí se vám tak mozek od zbytečných dat, které omezovaly jeho kapacitu a zvyšovaly zbytečně napětím spotřebu kyslíku a cukru až do mozek blokujícího překyselení vyžadujícího pro přežití a eliminaci falešných signálů z kyselých zplodin vlastního odpadu turborežim s pomocí stresových hormonů. Bohužel stresové hormony jsou zároveň zdrojem primitivních a negativních programů mysli na boj, útěk, strach, deprese, sebelítost, sebenevíra, nešťastnost, vztek, hysterie a podobně, až nakonec vytuhnutí mysli a někdy i těla.
Od této chvíle meditačního mazání dat se vám začínají obnovovat centra produkující bioenergii a vytváří se kolem těla bioenergetický obal, aura a posléze i autonomní bioenergetický oblak nad vaším tělem a část dle potřeby přiloženýma rukama proudí i do pro vás v podobě tepla jako oživující slunce. Můžete ruce vztáhnout a bioenergii i oblak někomu cílit nebo ji nechat jen tak vytvořit nad sebou pro kohokoliv, kdo si na vás vzpomene, když se nechcete nechat někým nekontrolovaně vybíjet, ať si vysává jen z přebytku v oblaku, ale ne z vás! Takto vyzařuje svými nervy mícha bioenergii oživující přítomnost. Znamením správné funkce jsou teplé ruce.
Přední horní část krku je takovým citlivým místem pro výdej bioenergie pro řízení hmotných programů, do níž bývá směřováno úsilí dominantní hemisféry, vůle, ale také, kde se napojují vysavači a bioenergetičtí parazité s pocitem škrcení, když jim vaše biopole, aura nestačí. Toto je také hlavní ventil, kudy se vybíjíte sami svým vztekem, zlobou, lžemi, mámením, nevůlí, hádkou, úlekem, vyděšením apod. Proto je vhodné si tam při zlé příležitosti dát teplou dlaň a nabíjet se tam, kdykoliv je třeba.
Z vaší hlavy vychází bioenergie z dolní části čela, jejíž adresa je v duchovní oblasti činností, laskavých a intelektuálních programů. Nejvíc bioenergie ale vychází z temena. Tato je určena pro vše budoucí v souvislosti s vámi a je časově a adresně převážně nedefinovaná.
Pro vaše předky přitom nezávisle bioenergie pro oživování minulosti stále proudí z chodidel. Když je vše v pořádku, tak máte nohy teplé, když nedýcháte, studené, a předky to zlobí. Máte-li ale studené nohy, nemají ani vaše játra dostatek kyslíku k detoxikaci. Potom se rychle zanášíte svými metabolity a stárnete, nemocníte, únavujete a chřadnete, až se úplně uchřadnete a stanete se také předkem.
Od oblaku bioenergie nad sebou se oddělte tak, že se dotknete najednou dlaní solaru a druhou temena. Lze to i mentálně, ale pohodlnější to je mechanicky. A máte pro duchy a černomágy ochranu.
Na závěr poznamenávám, že na zemi jsme jako živí toliko hosty, ne vlastníci a ne navždy, ale jen na pouhou chvíli. A jestli zem a naše statky skutečně někomu patří, tak to jsou duše těch, kteří do ní vložili svoji vůli, víru, lásku, um a nakonec i sebe. A budeme si moci vzít za poctu, jestli nás přijmou mezi sebe, protože je ještě jedna varianta, o které jsem se raději ani nezmínil… že se nedostanete do Světla a staré duše rodu vás pro vaši amorálnost mezi sebe nepřijmou. Potom se stanete zbloudilou, zoufale osamělou a opuštěnou duší žebrající strašením o trochu bioenergie a čekající na setkání s Andělem Odpuštění v dosud živé podobě. A těch tu moc po zemi nechodí, protože takový člověk musí absolvovat vysokou školu života a nejdříve nalézt sám sebe v pokoře před sebou.
Proto nesledujte mámení reklam a módy, vyprste se (narovnejte záda, krk, důstojnost) a dýchejte a poslouchejte svoji nedominantní hemisféru v „My“ a v dominantní používejte přednostně vlastní selský rozum.