Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Co je dna a jak vzniká
Dna, lidově pakostnice, označovaná také jako „nemoc králů“ vzniká v důsledku zvýšené hladiny kyseliny močové v krvi (hyperurikemie) a postihuje 1-2 % dospělých.
Když se v kloubu nahromadí ostré krystalky kyseliny močové, vnikne zánět a s ním spojená bolest, zarudnutí i otok. A vzplanutí dny je na světě. Kyselinu močovou, která se běžně rozpouští v krvi nebo ledvinami prochází do moči, tělo produkuje při štěpení látek známých jako puriny. Ty se v něm nacházejí přirozeně, zároveň je ale přijímáte i v určitých potravinách, které jejich množství v organismu zvyšují a mohou zapříčinit rozvoj dny.
Puriny jsou obsažené hlavně ve stravě bohaté na bílkoviny (červené maso, mořské plody, vnitřnosti). Ke vzniku dny přispívá i nadměrná konzumace alkoholu, který snižuje vylučování kyseliny močové ledvinami. Dna se často objevuje i v kombinaci s dalšími zdravotními kmplikacemi, například anémií, lupénkou, selháním ledvin či transplantací orgánů a v téměř 75 % doprovází metabolický syndrom (obezita, vysoký krevní tlak, cukrovka, vysoký cholesterol). Je častější u mužů a výskyt stoupá s rostoucím věkem.
Příznaky
Mnoho pacientů při zvýšené hladině kyseliny močové v krvi nepociťuje žádné obtíže. Obvykle trvá rok i déle, než se projeví první příznaky nemoci – od pocitu napjaté kůže kolem kloubů po otoky, horkost či bolestivost v jejich okolí.
Ty mohou přejít v tzv. tzv. akutní dnavý záchvat. Nejčastěji postihuje palec u nohy. Nastupuje obvykle v noci a postižený kloub bývá horký, oteklý, červený, velmi bolestivý a může se objevit i horečka. Mezi jednotlivými záchvaty bývají pacienti často bez obtíží. Spouštěčem může být alkohol, stres, infekce či
nezřízená konzumace jídla při velkých rodinných událostech, jakými jsou svatba či narozeninová oslava. Záchvatu předchází nadýmání, nevolnost, bolest svalů, neklid, pocení. Dnavý záchvat trvá individuálně, od několika hodin až do několika týdnů. Mezi jednotlivými záchvaty bývají pacienti často bez obtíží.
Krystaly kyseliny močové se mohou ukládat i do ledvin, kde vedou ke vzniku ledvinových kamenů. Ty mohou způsobit zánět ledvin, ledvinnou koliku, až selhání ledvin.
Dieta při dně
U dlouhodobých potíží klademe velký důraz na dodržování diety s omezením přívodu nukleoproteinů. Nejvíce se vyhýbáme potravinám s vysokým obsahem nukleoproteinů – vnitřnosti, sardinky, ančovičky, masové extrakty, masové polévky a omáčky. Omezujeme potraviny se zvýšeným obsahem nukleoproteinů – červená masa, luštěniny, mořské ryby, úhoř, humr, sladkovodní ryby, maso. Vždy zakazujeme alkohol, včetně piva, červeného vína a také sůl. Uvedená jídla mohou zvýšit hladinu kyseliny močové a tak přispět k akutnímu záchvatu dny. A také musíme připomenout některé léky jako diuretika, která jsou často užívána ke kontrole vysokého tlaku krve nebo ke snižování otoků – také mohou způsobit akutní záchvat dny. A dále stres, infekce trauma a jiné.
Naopak doporučujeme pití velkého množství vody. Alkalické minerálky mají přednost, protože napomáhají alkalizaci moči, a tím k udržení jinak špatně rozpustné kyseliny močové v roztoku, takže se předejde tvorbě močových konkrementů. Nezapomínáme na pravidelnou pohybovou aktivitu.
Hnědá rýže, kukuřice, vařené zelí nebo kapusta, celer, mrkev, pečené sladké brambory, cibule, datle, čerstvá dužina z kokosu, avokáda, med, hrozinky, zakysané mléčné výrobky, (jogurt, tvarohový farmářský sýr, kysaná smetana), čerstvé kaštany/mandle (ne vařené), banány, hrušky, jahody, třešně, pomeranče, kiwi, grepy, sojová omáčka (přidaná k ochucení rýže), čerstvé neslazené ovocné džusy (chlazené nebo mražené – ne z brusinek) a pečené brambory (ne bílé brambory).
Na pečené brambory je vhodné používat zakysanou smetanu. Zařazujte některé z těchto jídel do svého každodenního jídelníčku. Když máte záchvat dny, pak byste měli plně využívat výše uvedená jídla. Například – hnědá rýže, čerstvé mandle a kukuřice poskytuje všechny bílkoviny a aminokyseliny, které jsou také v mase, ale bez purinů. Alkoholické nápoje jsou nevhodné, zejména destiláty.
Pokrmy a potraviny nevhodné, s vysokým obsahem purinů (případně oxalátů) – vnitřnosti: brzlík, játra, ledvinky, mozeček, plíce, slezina, kostní morek, krev, játrové paštiky, jaternice, jaternicové polévky, masové koncentráty, zvěřina a výrobky z ní, kořenící směsi a koncentráty: Maggi, sojová omáčka, masové kostky, maso a masné výrobky: nakládaná masa, uzeniny, masa mladých zvířat (telecí, jehněčí, kuřecí), ryby a rybí výrobky: sardelová pasta, očka, olejovky, šproty, rybí konzervy, nakládané ryby ostatní: obilniny a celozrnné výrobky, luštěniny droždí, čokoláda, kakaový prášek, špenát, reveň, červená řepa, fíky. V běžné stravě je třeba vybírat ty potraviny, jejichž obsah purinů je nízký.
Hodnoty obsahu purinů jsou uvedeny v tabulce. Ve výsledku jde tedy o lehce redukční stravování rozdělené do více denních dávek (cca 4x).
Obsah purinů v potravinách (mg/100g) – Hodnoty purinů převzaty z Oddělení klinické výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Obsah purinů v potravinách (mg/100g) – Hodnoty purinů převzaty z Oddělení klinické výživy Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
| Maso, uzeniny | |
| Hovězí | 40 |
| Telecí | 48 |
| Vepřové | 48 |
| Skopové | 46 |
| Kuřecí | 40 |
| Králičí | 38 |
| Zvěřina | 35-39 |
| Šunka | 24 |
| Anglická slanina | 25 |
| Vnitřnosti | |
| Játra | 95 |
| Ledvinky | 80 |
| Jazyk | 55 |
| Telecí brzlík | 400 |
| Ryby | |
| Kapr | 54 |
| Losos | 22 |
| Pstruh | 56 |
| Sardinky | 120 |
| Sleď | 69 |
| Štika | 48 |
| Sardinky | 120 |
| Mléko, vejce | |
| Mléko | 1 |
| Vejce | 2 |
| Bílek | 1 |
| Žloutek | 5 |
| Tuky, ořechy, kakao | |
| Kakaový prášek | 1900 |
| Mandle | 9 |
| Lískové ořechy | 10 |
| Vlašské ořechy | 8 |
| Mouka, pekárenské výrobky | |
| Žitná nebo pšeničná mouka | 0 |
| Celozrnný chléb | 14 |
| Bílé pečivo | 8 |
| Ovesné vločky | 30 |