Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Jedna z nových analýz rázně vyvrátila předchozí tvrzení, že určitá genová mutace může u lidí vytvářet dispozice ke klinické depresi. Tato meta-analýza, prováděná vědci z the U. S. National Institute of Mental Health a publikovaná v magazínu the Journal of the American Association, je přehledem výsledků 14 oddělených studií, prováděných u celkem 14250 lidí, z nichž 1769 trpělo klinickou depresí, označovanou za závažnou.
Jedna z dřívějších často citovaných studií z roku 2003, publikovaná v časopise Science, došla ke zjištění, že lidé s určitou variantou genu, který má spojitost s transportem serotoninu, mají predispozici k rozvinutí deprese. Týká se to však případů, kdy za sebou mají stresující životní události. Serotonin je neurotransmiter, o kterém se vědci domnívají, že hraje důležitou roli při depresi – odtud pak pochází popularita léků proti depresi, které působí jako selektivní inhibitory absorpce serotoninu.
V nové studii se však nepodařilo nalézt jakoukoliv spojitost se zmiňovaným genem. Naopak odhalila, že bez ohledu na genetiku, u lidí s historií stresujících životních událostí byla pravděpodobnost rozvinutí klinické deprese o 41 % vyšší. „V případě původní studie, která nebyla replikována, bylo zveřejněno přehnaně mnoho chvály,“ sdělila výzkumnice Kathleen Ries Merikangas. „Kdyby se provedla replikace, šlo by pak o důležitý objev, ale takto byli už od počátku genetici jednotně skeptičtí.“
„Souhra mezi geny a okolním prostředím je v případě psychiatrických onemocnění značně komplexnější než u dalších forem onemocnění,“ připomněl Keith A. Young z Texaského A&M Health Science Center.
K. R. Merikangas poznamenala, že až 40 různých genů může jen samo o sobě hrát roli při aktivitě serotoninu.
„Psychické poruchy jsou jedny z nejkomplikovanějších mezi všemi nemocemi,“ sdělila dále. „Už jsme se naučili více o tom, jak geny ovládají různé biologické dráhy v mozku, ale ještě důležitější je, jak je ten mozek připraven reagovat na faktory vnějšího prostředí. Jsme dosud na velmi primitivním stupni vědění.“
(Poznámka: Pokračující genetický výzkum stále zřetelněji potvrzuje, že genetický zápis se mění v souvislosti se zásadními změnami životního stylu. Genetická výbava je s největší pravděpodobností nejen zápisem naší biologické minulosti, ale současně i aktivně reaguje na naši biologickou přítomnost.)