Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
O roztomilém děvčátku s oblibou říkáme, že je „jako z cukru“. Vzhledem k množství sladkostí, které do svých malých tělíček ládují, to bohužel o mnoha děvčátkách (ale i chlapcích) platí doslova a do písmene. Víte, že průměrný dospívající hoch sní dvojnásobné množství cukru než lidé v kterékoli jiné věkové skupině? To znamená, že v průměru zkonzumuje více než jeden šálek cukru denně.
Od chvíle, kdy přicházíme na svět, až po okamžik, kdy se s ním loučíme, se ve většině našich jídel setkáváme s nějakou formou sladidel. První nemléčnou potravinou, kterou může v naší zemi novorozenec dostat již v porodnici, je 5% roztok glukózy ve vodě. Cukr je obsažen i v některých dětských mléčných výživách. Sladké pamlsky jsou pro děti častou formou odměny: „Až sníš oběd, dostaneš zákusek.“ V některých třídách jsou děti odměňovány za splnění úkolu či za dobré chování bonbony. Kolik dětských lékařů obdarovává své malé pacienty lízátkem? Příspěvky pro místní sportovní družstva a jiné organizace se běžně zajišťují prodejem sladkostí a čokoládových tyčinek. A cožpak k zábavným akcím všeho druhu nepatří tradiční prodej cukrovinek? A zde náš seznam ještě zdaleka nekončí.
Souvislost mezi cukrem a zdravím dětí
Cukr působí dětem řadu zdravotních problémů, mimo jiné hyperaktivitu, obezitu a samozřejmě i alergie.
Dr. William Crook, pediatr a autor knihy Kvasinkové souvislosti, je přesvědčen, že pochopil roli, jakou sehrává cukr při vzniku hyperaktivity u dětí. Při svém výzkumu zjistil, že u myší, které v potravě dostávaly dextrózu, docházelo ve srovnání s kontrolní skupinou, v jejíž potravě dextróza obsažena nebyla, přibližně k 200násobně většímu rozmnožení Candidy albicans a její invazi v trávicím traktu. Jakmile se člověku tato kvasinka ve střevech přemnoží, zvyšuje se propustnost střev. To znamená, že je-li kandida ve střevě přítomna, může se nestrávená nebo částečně strávená potrava dostat do krve. Vedle řady dalších problémů pak může vyvolávat i hyperaktivitu.
Údaje o souvislosti mezi cukrem a hyperaktivitou u dětí jsou kontroverzní. Některé výzkumy naznačují, že cukr u dětí vyvolává hyperaktivitu a agresivitu, zatímco jiné zde žádný vztah nezjistily.
Do nedávné studie provedené lékařskými vědci na Vanderbilt University v Nashville ve státě Tennessee bylo zapojeno 48 dětí a jejich rodin. V průběhu 9 týdnů děti dostávaly jídlo s obsahem cukru či aspartamu. Vědci ani při pečlivém pozorování nezaznamenali, že by se po požití slazených nebo neslazených pokrmů u dětí vyskytly rozdíly v jejich celkovém chování nebo mentálních schopnostech. Výsledky studie nepřinesly žádný důkaz, že by cukr měl na chování dětí nežádoucí účinek.
Je však důležité si všimnout, že v uvedeném případě byl cukr podáván v malém množství v průběhu celého dne. Jinými slovy, žádné z dětí se cukrem nepřejídalo. A dále, celkové množství cukru konzumované v jednotlivých dnech nepřesahovalo normální meze a nejednalo se tedy o nijak nadměrné dávky. Samotná strava byla po nutriční stránce vyvážená, neobsahovala potravinářská barviva, konzervační látky ani jiná aditiva. V žádném případě tedy nepředstavovala stravu typického Američana.
Jiné studie naopak naznačují, že cukr je skutečnou příčinou hyperaktivity u dětí. Při jedné dvojitě slepé zkřížené studii se ukázalo, že dávka cukru odpovídající obsahu průměrné třetinové láhve limonády (tedy asi 10 čajových lžiček) narušuje chování předškolních dětí. Změny v chování byly nejzřetelnější 45 až 60 minut po jeho požití. V strukturovaných testovacích situacích děti vykazovaly snížený výkon. Také při volné hře se u nich ve zvýšené míře projevovalo nevhodné chování.
Výzkum dr. Alexe Schausse ukazuje, že po vyloučení cukru ze stravy se dětem zlepšují školní výsledky. Výrazné zlepšení žákovského prospěchu nastalo nejen po odstranění cukru, ale i sacharózy a potravinářských aditiv, což dokládají výsledky národních kalifornských testů. V průběhu čtyřletého období, během něhož bylo toto zlepšení zaznamenáno, školy rovněž provedly výrazné revize stravovacích programů ve svých školních jídelnách. Přestaly se podávat pokrmy s obsahem sacharózy či aditiv. Před provedením stravovacích změn žáci oněch 803 sledovaných škol dosahovali 41 % celonárodního průměru; po 4 letech vzrostl jejich průměrný prospěch na 51 %. Na newyorských školách, které ve svých školních jídelnách provedly tytéž stravovací změny, se školní úspěšnost žáků, která se pohybovala na 11 % pod celonárodním průměrem, zvýšila o 5 % nad průměr.