Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Zima je obdobím, kdy jsme o něco slabšími, zranitelnějšími, neboť trávíme více času v místnostech, kde jsme vystaveni větší virové náloži, oproti létu míváme taktéž tendence o něco víc lenošit, dny jsou kratší a chybí horké slunce plnící nás cenným vitamínem D. Ten však můžeme, a v průběhu zimy bychom též měli, přijímat prostřednictvím suplementů. Stejně, jako bychom měli též konzumovat správné spektrum potravin, které nás vyživí od hlavy až k patě. V zimě pak dvojnásob, neboť, pokud vyčerpáme cennou minerální základnu, ubereme sílu ledvinám, aby nás na jaře dohnala typická a vleklá únava.
Protože jsem svou původní profesí historik, dovolím si nyní jemně zabrousit do minulosti, k tehdejšímu prostřenému stolu, který tak smysluplně utvářely teplé, zahřívající kaše, hutná luštěninová jídla, výživné, syté polévky, žitný kváskový chléb ve společnosti obilných pomazánek. Naši předkové mnohdy nemívali na výběr, ale z toho mála, co se jim naskytlo, dokázali nevídaně kouzlit. Dokonce tak, že mnohdy z ničeho ustáli do jara celou dlouhou zimu. Kvašené zelí, kroupy, oves, čočka a hrách, sušená jablka, hrst dobrých ořechů. Často úplný základ, často též jediný. Jak tedy nastavit svůj jídelníček, abychom ve zdraví došli až k samotnému jaru?
Zahřejme se
Teplé oblečení bude jistě základ, o tom asi netřeba psát, možná jen, malá krátká poznámka, kdy dbejme na teplo, které dokáže uniknout přes hlavu či ruce. Ale ani tady nebude teplotní ztráta výrazně dramatická, protože tělo přes hlavu ztratí „pouhých“ 10 % tělesné teploty. Přesto však, mysleme na to. Jak se o sebe postaráme, tak se také budeme mít.
A pak, pak tu máme stravu. Existují totiž takové potraviny, které nás buď ochladí, anebo zahřejí. A právě o těch druhých si dnes povíme. Které to budou? Jak s nimi pracovat?
Nejprve zmiňme takové poživatiny, které své teplo vstřebaly prostřednictvím přijaté teploty, ať už hovoříme o procesu vaření, dušení, sušení či pečení. Zde uvedu například polévky, dušené maso, přesnídávky či sušené ovoce. V zimě je samozřejmě lepší, konzumujeme-li tepelně zpracované potraviny, které doplníme například o kvašenou zeleninu, malé množství klíčků, případně zelenou nať. Ty tam jsou studené ochlazující saláty, meloun či například tropické ovoce. Přes zimu se nám mnohem více osvědčí, budeme-li zařazovat tuzemské ovoce namísto kvanta ochlazujících citrusů. Ze zeleniny pak upřednostněme zmíněné pickles (kvašená zelenina), zelí, mrkev, petržel, řepu, dýni, cibuli a česnek. To zcela stačí a není to málo.
Pokud milujeme vývary, zimní jídelníček na nich klidně postavme, pozor jen u dnového onemocněné, zvláště, jsme-li milovníky masových polévek. Tyto pokrmy jsou naplněny puriny, které sice zdravý organismus bez problémů zvládne zpracovat, nicméně u dny, kdy chybí enzym zvaný urikáza, by činilo problém. Správný vývar pak táhněme dobrých 10 hodin, nezapomeňme též na několik lžic jablečného octu, který naruší strukturu kosti, aby do polévky uvolnil ještě více živin. Jen si vzpomeňme na naše babičky, které s oblibou říkaly: Polévka je grunt a kdo jí nejí, ten je špunt.
Ráno si vyplňme teplými kašemi, ať už z ovsa, pohanky, čiroku či jáhel. To vše nám pomůže, vyživí, povzbudí, zaopatří silou. Přes zimu určitě nesnídejme ovoce a pokud již musíme, jemně jej podusme, s bylinkami a kořením na způsob přesnídávky.
Mezi zahřívající potraviny též budou patřit takové, které dostaly do vínku svůj teplý charakter, aniž by byly vystaveny vysokým teplotám během procesu svého zpracování. Zde bude patřit koření jako je zázvor, skořice, kardamom, badyán, hřebíček, muškátový oříšek, ale i pepř. Přes zimu k nim tíhneme a je to tak správně.
Mezi zahřívající poživatiny budou patřit i takové, které obsahují tuk. Zde tedy řadíme nejrůznější oleje, oříšky, též tučné maso. Možná jste si všimli, že přes zimu jsme schopni spořádat mnohem více ořechů, oproti létu, kdy spíše tíhneme k čerstvému ovoci, ale též zelenině. Je to velmi přirozené. V létě tělo nechce trávit větší množství tuku, potřebuje ulehčit, neboť je horko. Ale v zimě, kdy nohy zebou, kdy padá sníh, kdy mráz zalézá za nehty, červená nos, tehdy potřebujeme pořádně obejmout, a to nejen z vnějšku, ale hlavně z hloubi.
V zimě též upřednostněme teplé luštěninové pokrmy, které doplňme o dušenou zeleninu, bylinky a koření. Výborně se osvědčují různé druhy čočky, ať už červená indická, černá čočka beluga či naše klasická, stará dobrá čočka zelená. Tyto ingredience můžeme uchystat s dýní a řepou, rajčaty či pórkem. Z fazolí doporučuji výborné mungo, které lze doprovodit rýží basmati natural. A opět zeleninou, bylinkami a kořením. Pokud nás luštěniny nadýmají, zkusme k nim přidat kousek mořské řasy, rozmarýn, majoránku, tymián či saturejku. A hlavně, naučme se luštěniny namáčet. Ve svém přirozeném stavu totiž obsahují nadýmavé oligosacharidy. O ty však přijdeme, pokud se luštěniny naučíme namáčet do vody. U čočky a cizrny postačí zhruba 24 hodin, u hrachu a fazolí pak raději čas jednou tak dlouhý.
A pak tu máme ještě zahřívající dezerty. Nemám teď na mysli vdolky a dortíky, hutné kynuté koláče, dobroty, jejichž hlavním základem bude pšeničná mouka. Ne, to opravdu ne. Přes zimu nemusíme nabrat podobu medvědů. Mnoho dezertů lze postavit na špaldové mouce, na mouce z pohanky, jáhel či čiroku. Namísto nádivky lze těsto prolnout se strouhanou mrkví, jakožto i sladkým, šťavnatým jablkem. A pak, koření, které jsem zmínila již o pár řádku výše. Skořice, kardamom, hřebíček a badyán. Neuvěřitelně zajímavá vanilka, která teprve dodá dezertu tu správnou, dechberoucí chuť. Koláčem lze pak vyplnit ráno, ať už se jedná o snídani, ale též svačinu. Pohrát si můžeme také s řepou, ale i dýní, vždyť kolik moučníků ukrývá uvnitř sebe tyto výborné podzimní plody.
A z dýní, z těch se dá, panečku, kouzlit, ať už z odrůdy hokkaido, z dýně špagetové, máslové či jemné dýně muškátové. I ty zpracujete na desítky nejrůznějších způsobů, kdy je můžete zapékat, mixovat, dusit či vařit. Uchystat na sladko, slano, kyselo či pálivo. Neboť i dýni lze naložit do pickles, prolnout ji se zelím, mrkví a řepou.
Jistě máte i vy sami v rukávu nespočet oblíbených pokrmů a receptur, které během postupující zimy pomalu zařazujete do kuchyňského repertoáru. Mým dnešním cílem bylo, abych poukázala na zcela běžné, často však opomíjené ingredience, které platí za studnici zdraví. Méně je více a třeba právě v zimě bude platit dvojnásob. Tímto vám přeji krásný podzim a přicházející adventní čas.