Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Často dostávám do poradny otázku na CHOPN, tento pojem je v poslední době znám hlavně z televizních reklam na prostředky k odkašlávání. A když přijdete do výdejny léků, pak jsou umístěny v úrovni vašich očí nebo přímo na pultě, aby byly snadno viditelné.
Termín CHOPN
Jde o chronický zánět dolních cest dýchacích, kdy jsou ovlivněny také periferní průdušky a plicní cévy. Tento zánět nemusí mít souvislost s infekcí nebo alergií, ale vzniká v reakci na vdechování škodlivin – zejména tabákového kouře, ale i jiných škodlivých plynů či látek. Při dýchání dochází k omezení proudění vzduchu v průduškách, což je vyjádřeno názvem obstrukce.
Celý název CHOPN tedy znamená chronická obstrukční plicní nemoc.
Již roku 2014 jsem krátkým článkem popsal tuto nemoc.
Snadná pomoc
Dnes chci upřít pozornost na jednoduchou pomocnou metodu, a tou je chůze. V naší obci, kde žiji, se snažíme se seniory využívat metodu NORDIC WALKING, která kromě odlehčení kloubů a páteře přispívá k rehabilitaci plicní ventilace při CHOPN.
Uvědomme si, že v České republice umírá na chronický zánět plic ročně přibližně 3500 pacientů, to je 35 x více než na astma. Vývoj chronické obstrukční plicní nemoci je typicky plíživý. Často jí ani nevěnujete potřebnou pozornost. V okamžiku, kdy vás obstrukce zastaví v žití, „bijí zvony na poplach v hodině dvanácté“. A tehdy píšou čtenáři do poradny:
Co dělat?
Samozřejmě vám váš lékař naordinuje léky, které průdušky roztahují, aby se průchod vzduchu uvolnil, ale to nestačí. Nemoc, která je chronická, nezačala náhle, ale trvalo dlouhou dobu, než se projevila. A stejný postup, ale opačným směrem, musí nastat při léčení.
- Tedy nejprve musí dojít k totální změně života na všech úrovních a kromě trvalého odstranění oněch škodlivin je vhodné trvale a systematicky rehabilitovat třeba prostřednictvím právě mnou navrhované chůze.
Studie
Samozřejmě byla tato metoda již mnohokrát zkoumána vědecky, kdy klientům, kteří se účastnili studie, byla sledována srdeční frekvence a saturace krve kyslíkem. Před zahájením studie a po jejím skončení bylo provedeno spirometrické vyšetření, tj. jednosekundová vitální kapacita plic a usilovná kapacita plic. Výsledky ukázaly poměrně vysoké procento zlepšení sledovaných parametrů u skupiny lidí, kteří měli v programu chůzi, na rozdíl od té skupiny sledovaných lidí, kteří nechodili.
Je to vlastně trénink, při němž platí známá pravidla – systematičnost a pravidelnost s cílem prodlužovat dobu fyzické aktivity, chůze, která je nutně spojena s dýcháním.
Chůzi je možno provozovat individuálně, téměř v jakýchkoliv podmínkách a nic to nestojí.
MUDr. P. Šácha