Bór

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Bór, latinsky Borum, chemická značka B (pro křížovkáře) je nejlehčí prvek III. hlavní skupiny prvků v periodické tabulce prvků. Patří mezi polokovy, což znamená, že svými vlastnostmi se dá zařadit mezi kovy a nekovy.

V roce 1981 bylo objeveno, jak velmi významný může být bór, respektive jeho nedostatek pro člověka. Vědci zjistili, že bor zabraňuje pohlcování vápníku. To je velmi důležité zejména pro ženy, protože ke ztrátám vápníku dochází zejména v období menopauzy a u nemocných trpících osteoporózou. Je také doporučován v prevenci a léčbě artritidy. Vědci se zatím neshodli, proč tomu tak je.

Existují dvě teorie pro objasnění biochemické funkce boru. První předpokládá, že bor reguluje přeměnu látek v těle tím, že brzdí některé klíčové enzymové reakce, jedná se tedy o působení negativní. Podle druhé teorie hraje bór roli ve funkci buněčných membrán nebo její stabilitě tak, že ovlivňuje odezvu na působení hormonů, které se podílejí na regulaci, čili zde jde o pozitivní působení.

Většina boru přijatého stravou se mění na kyselinu boritou, která se rychle a z velké části (cca 90 %) vstřebává. Bor je rovněž důležitý pro metabolismus dalších minerálních látek. Z potravin můžeme bór najít ve většině ovoce, zelenině a ořeších. To vše ale ovlivňuje jeho přítomnost v půdě, vodě a používaných hnojivech. Malé množství lze objevit i v rybách, mase a masných výrobcích.

Nedostatek bóru způsobuje změny kostí připomínající osteoporózu, pokles hladiny ionizovaného vápníku a kalcitoninu, zvýšenou hladinu celkového vápníku a kalcitoninu, zvýšenou hladinu celkového vápníku a vylučování vápníku močí. Nedostatek boru ve stravě poškozuje metabolismus některých minerálních prvků (vápníku, hořčíku, draslíku a fosforu) a cholakalciferolu, vitamínu D3, což může vést ke vzniku osteoporózy. Deficit boru se může projevit rovněž zpomaleným tělesným růstem, nedostatkem estrogenu v menopauze, mineralizací a křehnutí kostí.

Naopak při nadměrném příjmu boru dochází k jeho ukládání v těle a dochází ke vzniku chronické otravy. Při velké dávce se toxicita může projevit i akutními příznaky – zvracení, průjem, vyrážky, artritida, letargie a vyčerpanost. Jako zajímavost lze uvést, že vědci při pozorování zvířat zjistili, že nadměrný příjem boru může potlačovat růst a imunitu. Jinak nadměrné množství boru způsobuje člověku trávicí obtíže a obecně u savců reprodukční vady (teratogenní účinek). Naproti tomu u rostlin může nadměrné množství boru zpomalit růst a rovněž inhibovat fotosyntézu.