Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Nahlížím-li do jídelníčku běžného strávníka, luštěnin se v něm vyskytuje pomálu. Tito lidé si vesměs ztěžují na neustálý pocit hladu, který si kompenzují zdánlivě zdravými potravinami, jako je například extrudované pečivo. Když někdo vyzdvihne křehké rýžové chleby, opětovně se zamyslím, kde se vůbec vzala ona dezinformace, že extrudované pečivo je něco více, než to běžně kupované? Ne vše, co je reklamou a mnohdy i prodejnami racionální výživy předkládáno jako zdravé, skutečně vy živí. Rýžové chlebíčky jsou potravinou, jejichž glykemický index se pomalu blíží hodnotě piva, která je tou nejvyšší hodnotou tabulky. Proto se učme navracet domů, ke svým kořenům, k potravinám, které naše tělo důvěrně zná. Na sešrotovanou extrudovanou rýži by se naši předci koukali s pěkným despektem…
Nyní však opět k luštěninám, kterých si dopřejme alespoň tři porce týdně. Pokud nám to přijde moc, zkusme si v pondělí k obědu uchystat cizrnový hummus, ve středu na večeři výživnou polévku z červené čočky, dýně a mrkve, no a v pátek si zarezervujme kuchyň, abychom experimentovali s méně známou luštěninou, kterou je koňský bob. Název je možná trošku úsměvný, dejte mi však ještě šanci, abych vám tuto luštěninu směla naservírovat v co nejlepším možném světle. Původ bobu koňského, neboli obecného, hledejme v jihozápadní Asii a severní Africe, kde měl své výsadní postavení již 6000 let před Kristem, čímž se řadí mezi jedny z nejstarších luštěnin vůbec. Odtud se pak rozšířil do celé Evropy a v současné době je vyséván také u nás. Řadí se k plodinám, jež zlepšují úrodnost půdy a zároveň jsou přínosem pro její strukturu a mikrobiální zralost.
Stejně jako jiné druhy luštěnin, tak i bob koňský disponuje zajímavým množstvím vlákniny, která pak vhodně doplní doporučenou denní dávku 30 g. Pro spoustu z nás jsou však luštěniny hůře stravitelné, obsahují totiž tzv. oligosacharidy, nadýmavé látky, pro které tělu scházejí enzymy. Na straně jedné jsou tedy luštěniny skutečně přínosné, glykemický index se drží někde kolem 20, což je, v porovnání s brambory vařenými ve slupce, o 45 jednotek méně. Srovnáme-li s běžně podávanou restaurační rýží, pak ušetříme rovných 70 jednotek této glykemické tabulky. Luštěniny navozují mnohem delší pocit sytosti, udržují stabilní glykemickou křivku, bez toho, aniž by vyčerpávaly slinivku břišní, játra či žlučník. Na straně druhé však nadýmají, proto se jich většina z nás straní. Pokud je toto jediný důvod, naučme se je uchystat tak, abychom onen obsah nadýmavých látek eliminovali co nejvíce:
-
- luštěniny před samotným varem namáčejme na 24 hodin do vody,
- před samotnou přípravou vodu slijeme, luštěniny naposledy propláchneme a dáme vařit,
- společně s nimi do hrnce vkládáme proti-nadýmavé bylinky, jako je tymián, fenykl, majoránka,
- pro lepší stravitelnost lze namáčet a vařit také s mořskou řasou, např. Nori,
- luštěniny vaříme do úplného změknutí.
Koňský bob vaříme podstatně déle, než jsme u klasických luštěnin, vyjma červené čočky, která je hotová za pár minut, zvyklí. Chrání jej totiž velmi pevná slupka, která proces varu prodlouží. A jakmile je hotovo, každý jednotlivý bob třeba ještě vyloupnout. Nenechejme se však odradit. S troškou praxe a cviku nám celý loupací úkon zabere časem jen několik minut. Výsledek totiž skutečně stojí za to.
Koňský bob, stejně jako další luštěniny, je známý svým zajímavým množstvím aminokyselin, jež však nedosahuje plnohodnotných bílkovin. Chceme-li si tedy poskládat adekvátní bílkovinný oběd či večeři, luštěninu kombinujme s obilninou, rýží, případně již zmíněnou mořskou řasou. Další nutričně zajímavou látkou bude levodopa, významný prekurzor dopaminu, hormonu příjemných pocitů a vjemů. Z minerálních látek bývá zastoupen draslík a fosfor, z vitamínů pak C a E, ty jsou však, vzhledem k dlouhému varu bobu, nepodstatné.
Zajímavé je pojetí bobu koňského z hlediska tradiční čínské medicíny. Společně s fazolkou adzuki a fazolkou hyacintovou bývá doporučován jako účinné diuretikum, kdy z tělesných tkání vysušuje přebytečnou tekutinu. Takto se léčí vodnatelnost, případně i obezita, která je podle TCM způsobena kombinací vlhka/chladu či vlhka/horka. V první fázi podpoří terapeut vysušení přebytečné tekutiny v tkáni a posléze, dle stanovení přesnější diagnózy dochází k odvádění vlhkosti pomocí zahřátí těla, skořice, chilli, případně pak ochlazením, povětšinou zelenou mungo fazolí.
Koňský bob doporučuji všem, kteří mají problém se zadržováním vody. Trápí-li nás tedy otoky či zavodněná tělesná tkáň, zkusme si společně uchystat několik výborných jídel, jejichž hlavním aktérem bude právě bob koňský.
Zeleninové ragú z bobu koňského
- 200 g bobu koňského
- 2 rajčata
- 1 červená paprika
- mrkev, petrželová nať
- pórek, Nori řasa
- cibule
- česnek
- řepa
- lahůdkové droždí, himalájská sůl
- lněný olej
Koňský bob namočíme, propláchneme, povařme. Bude jej třeba loupat, proto jej vaříme zvlášť s mořskou řasou a proti-nadýmavými bylinkami a do ragú jej vkládáme až chvíli před ukončením varu. Mezitím ve woku dusíme lehce osolenou zeleninu s lahůdkovým droždím. Vyhrajme si s jednotlivými tvary zeleniny, kdy rajče krájíme na kostičky, stejně tak papriku, cibulku na kolečka, mrkev na malé útlé hranolky, rovněž i řepu. Několik minut před odstavením z plotny přimísíme oloupaný koňský bob, petrželovou nať, ale také lněný olej, který pro zachování své nutriční svěžesti vkládáme až do hotového pokrmu.
Jemná pomazánka z koňského bobu
- 150 g koňského bobu, Nori řasa
- 20 g tahini
- 20 g cibule
- česnek
- himalájská sůl
- lahůdkové droždí
- olivový olej s pomerančovou příchutí
Koňský bob namočíme, posléze propláchneme, povaříme a oloupeme ze slupek. Rozmixujeme se všemi zbývajícími ingrediencemi, dle potřeby přiléváme vodu. Na talíři či v misce pak dozdobíme petrželovou natí, případně dýňovými semínky.
Koňský bob lze běžně koupit v prodejnách zdravé výživy. Všem tedy přeji pevné zdraví a radost z objevování zcela nového…