Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Když se řekne rýmovník, každý z nás si pravděpodobně vybaví aromatickou léčivku z čeledi hluchavkovitých, kterou můžeme použít nejenom v domácí lékárně, ale také v kuchyni. Ostatně, zmiňme například Jamajku, kde rýmovník platí za jednu z často používaných surovin, přidává se například do rýže povařené v kokosovém mléce, aby pokrm celkově chuťově povznesl. A protože bylinka vládne celou řádkou voňavých silic, pokrm tak získává nádech meduňky, kafru, ale též máty. Někde rýmovník, jinde například majoránka, která, podobně jako dnešní zmiňovaná bylinka, dokáže ulevit přetíženému trávení. A tuto řadu by moudře doplnil také estragon, tymián, rozmarýn anebo starý dobrý, aromatický kmín.
Pěstujete-li rýmovník
Pokud vám rýmovník roste doma v květináči, již jistě víte, že jeho nároky na péči budou spíše minimální. Vyhovuje mu mírnější zálivka, kterou stačí bylinku ovlažit zhruba jednou týdně. Případně, pěstujete-li léčivku například na chalupě, hravě si poradí i s dvěma týdny vodového půstu. Nesmí se však umístit na přímé slunce, v takovém případě by vyžadovala mnohem více vláhy. Léčivka roste poměrně rychle, s obrovskou touhou se rozmnožit. Platí tedy, že kamkoli upadne zdravý list, menší révek či šlahounek, bylina je i v trošce hlíny okamžitě schopna kořenit a růst. Chcete-li tedy bylinku použít pro léčebné účely, kdy si z ní hodláte uchystat například sirup, likér, hydrolát či mast, s jejím rozmnožením to bude hračka. Osobně doma v každém z pokojů pěstuji několik košatých rostlinek rýmovníku, a ty se různě pnou a stáčí a jednou za čas také vykvetou. Květy bývají nenápadné, v odstínech bílé až fialové, lehce připomínají květenství mnohých hluchavek, kdy nás svou přítomností oblažují týden, dva, podle stavu a kondice rostliny.
Rýmovník alias kubánské oregano
Stejně jako platí i u jiných bylinek, lidových názvů nemohl být ušetřen ani náš starý dobrý rýmovník. Často se mu přezdívá mexický eukalyptus, kubánské oregano, španělský tymián, indický brutnák anebo molice. V mnohých domácnostech jej totiž najdeme jako kvalitní odpuzovač nejrůznějších škůdců. Ať už v podobě éterických olejů anebo čerstvé byliny, která roste v blízkosti spíží. Někde dokonce melou opadané a nasušené listy na prach, který pak promísí s nasušenou levandulí a společně zašijí do režného plátna. A tento aromatický polštářek pak spolehlivě chrání naše šatstvo, zejména to z bavlny, lnu, ale hlavně vlny, před nenechavými a věčně hladovými šatními moly.
Odkud vlastně pochází, ten zmiňovaný antimolí pomocník?
Domovinou bylinky, kterou od shora dolů pokrývají jemné chloupky, bude oblast tropické východní Afriky. Jelikož však dovede profitovat i v klimatu jiných oblastí, kde se teploty drží mezi 10-36 °C, Česká republika je pro ni vhodným, vítaným domovem. Osobně rýmovník během teplejšího jara, léta, ale i podzimu, letním. Venku je mu dobře, roste s dračí silou, aby se pak přes zimu doma pro změnu uklidnil. V průběhu zimy pak s rýmovníkem pracuji, a to tak, že z něj připravuji sirupy k mírnění virózy, zejména takové, kterou doprovází rýma. Jeho listy pak velmi často přidávám do mastí, které staví na tymiánu, rozmarýnu, případně i majoránce. Výsledkem bude super silná mast, která bojuje proti nastuzení, zejména zmíněné rýmě. Anebo též léčí odřený nos, který nebývá při dlouhotrvající rýmě žádnou výjimkou.
Z rýmovníku lze připravit také velmi silný, aromatický hydrolát, který lze následně použít jako náplň do difuzéru. To, když nás už přepadlo nějaké to nastuzení, hůře se dýchá a rádi bychom se celkově zklidnili. Po difuzéru sáhněme, topíme-li dřevem, kdy příliš suchý, vydýchaný vzduch, který nepřeje imunitnímu systému, osvěžíme léčivou, bylinkovou párou. A to vše pomůže i astmatikům. Jen to zkuste, je to velmi příjemné.
Jaké jsou další možnosti využití této kouzelné, léčivé bylinky? A k čemu všemu je vlastně dobrý?
- Rýmovník a jeho léčivé vlastnosti
- Celkové posílení imunitního systému,
- Mírnění artritických bolestí,
- Desinfekční vlastnosti,
- Bylinka zklidňuje, celkově uvolňuje, umenšuje bolest hlavy,
- Mírní astmatické projevy,
- Rýmu, zánět dýchacích cest, nachlazení,
- Blahodárná na spáleniny,
- Kožní problémy,
- Trávicí potíže,
- Mírní projevy hypertenze,
- Pomáhá při ledvinových a žlučových kamenech,
- Urychluje hojení
- Odpuzuje hmyz.
- Dále mne na stránkách bylinkového lékaře, MUDr. Zbyňka Mlčocha, zaujala tato poznámka, vztahující se k rýmovníku a rakovině prsu: „Nedávné výzkumy potvrzují pozitivní účinky rýmovníku při léčbě rakoviny prsu. Ačkoliv studie stále probíhají, počáteční zprávy naznačují, že antioxidant této byliny, stejně jako kyselina gama-linolenová, mohou zpomalit její progresi.“
Rýmovník v kuchyni
Rýmovník lze velmi dobře, ať už po vzoru Jamajky či jiné exotické kuchyně, které se například nedostává podobně působící majoránky, použít i v kuchyni. Přidáním čerstvých či sušených lístků během vaření zlepšíme celkovou stravitelnost slaných, ale i sladkých pokrmů. Rýmovník také zklidňuje žaludek, napomáhá trávit tuk, působí proti nadýmání. Z čerstvých lístků můžeme docela jednoduše přichystat čaj, který mírní chřipku či nachlazení. Jinou možností je z lístků připravit sirup anebo směs k inhalování. Což oceníme zejména, máme-li doma děti.
Sirup z rýmovníku pro děti
- 4 hrsti čerstvých rýmovníkových lístků, 1 litr vody, 1 kg kokosového cukru, 2 polévkové lžíce citrónové šťávy (případně 1 čajová lžička kyseliny citrónové, která je v sirupu konzervantem)
Listy rýmovníku nakrájíme najemno, zalijeme je vroucí vodou a necháme louhovat zhruba jeden celý den. Následně přecedíme, budoucí sirup zahřejeme, přidáme cukr, citrónovou šťávu či kyselinu citrónovou a mícháme do úplného rozpuštění cukru. Poté již sirupem plníme nachystané, vyvařené sklenice, které dobře uzavřeme, a ještě pro jistotu vkládáme do vroucí vody, kdy je zahříváme po dobu 20 minut při 80 °C. Sirup užíváme při viróze, zejména pak rýmě, kašli, při bolestech v krku. Lze jím též navodit příjemnou pohodu, to, když jsme uzavřeni v koloběhu stresu či úzkosti.
Osobně pak z rýmovníku chystám i výše zmíněnou mast, jejíž příprava vypadá následovně:
- 200 ml olivového oleje, 40 g včelího vosku, 2 hrsti čerstvých lístků rýmovníku, 5 ml rýmovníkové silice
Rýmovník necháme jeden den zavadnout, aby z něj vyprchala část jeho „šťávy.“ Následně jej pokrájíme najemno, vložíme do oleje, který pak zahříváme po dobu jednoho týdne vždy hodinu denně. Jakmile uplyne tato časová lhůta, olej přecedíme, rozpustíme v něm včelí vosk, a to tak, že jej rozehřejeme. Na závěr pak do budoucí masti nakapeme silici. Mastí plníme připravené dózy. Lze ji využít nejen při revmatických bolestech, namožených kloubech, svalech, ale také při rýmě, kdy mastí masírujeme oblast zad, průdušek, nanášíme ji také pod nos. Některé organické sloučeniny nacházející se v rýmovníku poslouží jako mírné sedativum. Mast lze tedy pak vmasírovat i do oblasti spánku, zejména, trpíme-li úzkostmi, stresem, nejsme schopni se uvolnit či upokojit, případně, trápí nás revmatoidní artritida.
Čerstvý rýmovník můžeme přidat do jakéhokoli protichřipkového čaje, ať už na bázi lípy, černého beze, šípku, mateřídoušky, trnkového květu. Případně, připravit z něj uvolňující likér. Ten se chystá tak, že se do libovolného alkoholu, nejlépe do kvalitní pálenky, naloží čerstvý rýmovníkový list, přidá se badyán, hřebíček, skořice, a to vše se maceruje zhruba 6 týdnů. Následně se přecedí, dle chuti dosladí a v čase narůstajících viróz, popíjí po malé stopičce jako prevence. Též se dá užívat podobně, jako tinktury.