Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Rostlina nedostala andělské jméno jen tak, ale podle mne určitě po zásluze. Vždyť takový rozsah účinků na lidské tělo, kterým disponuje andělika, je opravdu neobyčejný a její krásné jméno je jen malou odměnou.
Impozantní krasavice, která není žádný drobeček
Rostlina sama není žádný drobeček, protože v dobré půdě vyrůstá až přes tři metry vysoko. To ale dělá až druhým rokem. Vyšší vzrůst se pokusí zopakovat i v dalších letech, ale už to nikdy není takové, protože vyčerpá půdu i sebe.
Kvetení je pro anděliku náročné a ona do něj dává všechny své síly, což se ale negativně projeví na sklizni kořene. Proto když si pěstujete anděliku na produkci léčivého kořene, musíte květuchtivé stonky odstříhávat nebo odřezávat.
Při tom je důležité, abyste se nepotřísnili vytékající šťávou, protože obsahuje dráždivé látky, kterými se kytka chrání, a ty nám mohou způsobit alergické pálení, ekzémy a podobné dermatitidy. Není to sice tak hrozné jako u většího a nebezpečnějšího bolševníku, ale fotosenzibilizaci vyvolává také.
Kde se jí líbí a co potřebuje
Andělika má ráda velmi vlhká místa v okolí potoků, ale pro léčivé využití se pěstuje. Na záhonu spotřebuje poměrně hodně místa a požaduje hlubší zem s dostatkem vláhy, protože kořeny tlustší než centimetr a vhodné ke sběru vedou až do půlmetrové hloubky.
Prvním rokem vytváří jen přízemní růžici listů a spíše se snaží prokořenit, podobně jako divizna. Ve druhém roce žene na květ a záleží na nás, co jí dovolíme. Chceme-li kořeny, žneme stonky. Chceme-li semeno, hlídáme mšice — ve smyslu zahánění. Chceme-li květy a plody, hlídáme počasí…
Mšice, slunéčka a názor včel
Mšice dokážou anděliku úplně zničit, a proto na ně používáme postřik odvarem z kopretiny starčkolisté nebo tabáku. Nebo na ně poštveme hladové larvy slunéčka sedmitečného, které ale v larválním čase vypadají bez brýlí spíše jako přerostlé vši. Teda ony brýle nepotřebují, ony mají složených očí dost; já jo, já ne…
Zajímavý je také názor včel, které si myslí, že anděliku pěstujete jako nektarovou pozornost pro ně, a ony se vám za to odměňují žlutým medem s příjemnou balzamicky kořenitou vůní. Ta vůně je natolik zajímavá, že se přidává i do voňavek a parfémů.
Mně se ale zdají mnohem zajímavější vůně linoucí se z kuchyně, kam obvykle vedou všechny moje kroky, když se zamyslím a nedávám na sebe pozor a proberu se až s rukou na klice ledničky.
Andělika v kuchyni i ve sklence
Ovšem s kuchyní má andělika hodně společného. Například když se z jejích stonků dělá zavařenina nebo se kandují jako ovoce. Myslím ale, že u nás to až tak tradiční činnost není.
Ani příprava likéru užívaného po lžičkách až lžících pro zlepšení trávení — tedy andělika vykoupaná v silné kořalce — nebo bílého vína s andělikou (50–100 g kořene nebo semene na 1 litr bílého vína na pár měsíců) není dnes běžná tak jako dřív.
Takové víno bývá obvykle oceňováno v půldeckách za den mezi staršími osobami s obvyklou zásobou obvyklých potíží, na něž je andělika obvykle dobře připravena s pomocnou rukou, chci říci kořenem — obvykle. Někdy i s pomocným semenem, protože ono obsahuje silic i ostatních účinných látek kromě hořčin dvojnásobek. A někdy v polévce i mladým listem jako příjemné koření.
Pozor na předávkování
Andělika se nesmí předávkovat. Člověk někdy zapomíná, a zvláště kolik toho už vypil…
Potom v případě předávkování angelikovým vínem, ale i ostatními aplikacemi — čaji, odvary, prášky a podobně — přicházejí bolesti hlavy, nespavost, svědění pokožky, světloplachost, podráždění ledvin, krvácení vředů a zesílení menzes (kdo mívá — mně tohle zatím nehrozí…)
Vzhledem ke zvýšení senzitivity není vhodné podávat anděliku ani těhotným, kojícím a malým dětem.
Jak andělika působí?
Andělika se používá obvykle ve směsích, sama jen výjimečně a krátkodobě. Její spektrum působení a využití je značné.
1) Posiluje tělo i psychiku
Obecně posiluje organismus jak po fyzické, tak zvláště po psychické stránce. Uklidňuje celkově při stresech i lokálně při vegetativním nervovém podráždění.
2) Pomáhá trávení
Pomáhá likvidovat patologické kvasné procesy v trávení a snižuje plynatost, zaražené prdy. Spolu s hořkými bylinami je výborným prostředkem pro zlepšení trávení. Ale i sama zvyšuje chuť k jídlu při nervovém či organickém nechutenství a současně zlepšuje vstřebání živin ve střevech.
Zvyšuje tvorbu žaludeční kyseliny a ostatních trávicích šťáv. Říká se, že posiluje žaludek. Já pro tento účel doporučuji jako zeměžlučovou směs kombinaci se zeměžlučí a dalšími hořkými bylinami.
3) Podporuje ledviny a ulevuje od vody
Dráždivých látek se organismus snaží zbavit i močí, takže lze říci, že andělika stimuluje ledviny mírným drážděním k vyššímu vylučování moči a tím se podílí i na snížení zátěže srdce zmírněním zádrže vody. To má vliv i na tlumení menstruačních bolestí.
4) Zklidňuje a pomáhá i zvenčí
Je výborným sedativem pro předrážděnou a unavenou mozkovou kůru, i zevně — třeba jako sedativní koupel v sedě, ale lze i vleže… Ta má navíc vliv i protirevmatický, a to dokonce i na nesmočené partie… a samozřejmě i na omočené. Třeba ruce, které často trpí venkovním chladem bez ochrany. Tím nechci naznačit, že byste měli při revmatismu na rukách nosit stále ochranu…
5) Ulehčuje dýchání
Andělika napomáhá také odkašlávání a zlepšuje ochranu sliznic dýchadel ředěním průduškového hlenu, protože šikovný organismus se snaží vhodně víceúčelově zbavit dráždivých látek i touto cestou. Jednorázově se používá i k vypocení.
6) Na pokožku i do domácnosti
Silice anděliky má na pokožce analgetický účinek — nejdříve sice podráždí, ale po chvíli znecitlivuje. Žluté barvivo anděliky využívají nejen včely na barvení medu, dříve se suchými listy barvilo na žluto i plátno.
Prášek z drcených semen používaly hospodyně nejen k provonění bytu, ale i proti molům a štěnicím, kterým tato vůně zřejmě nevyhovuje. Osobně jsem si to ale z pochopitelných příčin nemohl ověřit.
Proč si anděliku pěstovat na zahradě?
Určitě stojí za to anděliku na zahrádce pěstovat jako ozdobu pro její impozantní krásu i pro kořen, nať do polévky či semeno, tedy pro její ozdravné účinky.
K pěstování poznamenávám, že semeno pozoruhodně rychle ztrácí na klíčivosti a je náročné. Chce pro klíčení být v těsné blízkosti povrchu nebo přímo na něm, protože má rádo světlo. A do půdy se potřebuje dostat co nejdříve po dozrání, aby mohlo přemrznout. A potom už stačí jen zalévat a zalévat…
Anděliku lze naštěstí množit i rozdělením trsu kořenů.
Kdy sbírat kořen a jak sušit
Kořen má nejvíce silice na jaře druhého roku, než rostlina vyrazí na květ. Obvykle se ale sbírá na konci druhého roku na podzim, kdy je nejvíce zase kořene a obvykle ve velmi dobré kvalitě. Starší kořeny černají a rozpadají se.
Na semeno se odstříhávají a suší celé veliké chocholíky, potom se vydrolí a dosouší. Andělika se suší uměle do 40 °C, aby se usušila rychle, ale neztratila silice.
Tlusté kořeny se k lepšímu usušení podélně rozřezávají — pozor na agresivní mléčnou šťávu, abyste neobdrželi puchýř; po nasušení je to už dobré. Nasušená kořenová droga bez přístupu vlhkosti vydrží i několik let, semeno v dobře uzavřené nádobě asi tři roky.
Koupel pro pohodu a načerpání sil
Takže na koupel pro pohodu a načerpání fyzických a zvláště psychických sil proti stresům si spařte ve 3–15 litrech vody asi čtvrt kila jemně mletého kořene anděliky a po hrsti mladého jehličí borovice, jedle, smrku nebo jalovce a z bylin máty či tymiánu. Nechte půl hodiny vylouhovat, sceďte do vany a na další půlhodinu se do koupele naložte.
Když se poté vynoříte, měli byste být údajně o deset let svěžejší. 🙂