Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Myšleno je tím očekávání na příchod Spasitele, duchovní příprava na Vánoce, doba zklidnění a rozjímání. Lidé v tento čas postupně o čtyřech předvánočních nedělích slavnostně zapalovali svíce na adventním věnci. Usmívali se, těšili se na slavnostní chvíle v kruhu blízkých a konali dobročinné skutky. Dnes se pro mnohé z nás advent proměňuje v noční můru. Zeptala jsem se sousedky, co pro ni znamená adventní období. „Ježíšikriste, ani mi to nepřipomínej!“ vyhrkla. „My doktoři si zoufáme! Máme plné ordinace pacientů, kterým se všechny neduhy zhorší jen z té všeobecné předvánoční nervozity! Jsme rádi, když je to za námi!“
Uplývající čas do slavnostní vánoční chvíle nám odměřují čtyři neděle pojmenované podle kovu se stoupající hodnotou. Čím dražší kov, tím více a déle mají novodobé chrámy hojnosti otevřeno. Televize na nás pokřikuje: „Už máte toto? Bez toho nemůžete žít ani minutu!“ „A nezapomněli jste na tohle?“ „Vyměňte svoji starou za novou!“ Inzerent asi myslí novou televizi, pračku, auto, nebo…? Proč mám měnit něco, co mi ještě slouží a mám to rád, jen proto, že ta „nová“ má o tlačítko navíc? Seznam předvánočních úkolů se natahuje jako žvýkačka, kterou se snažíme odtrhnout z boty. A stejně tak je nám příjemný.
Co všechno musím ještě do Vánoc stihnout?
– upéct cukroví
– umýt okna
– vyčistit šuplíky v kuchyni
– vymyslet, sehnat a zabalit dárky
– koupit stromeček
– naplánovat návštěvy příbuzných
Už nechci! Kde jsou moje Vánoce?
Poslední dobou se potkávám s Vánocemi začátkem listopadu. Odněkud na mě vykoukne zapálená svíčka, roztomilá holčička s maminkou, které minu na ulici, lehounké stmívání, hřejivý svařák. I to voňavé pečení, skořice s vanilkou. A pak se kolotoč začne roztáčet, až z něj 24. prosince vypadáváme naprosto vyčerpaní.
Přátelé, zastavme se! Čas je to nejcennější, co máme. Věnujme ho sobě a svým milým. Darujme si společné chvíle, kdy sedíme a plánujeme, kam se spolu podíváme, co si užijeme. Místo věcných darů, které mívají pomíjivou hodnotu, potěšme se navzájem zážitky. Lístky do divadla, na koncert, do kina, cestu za dobrodružstvím, na výlet, kde jsme ještě nebyli… Anebo byli a moc se nám tam líbilo. Proč si to nezopakovat? Můžou přijít časy, kdy nebude všechno zalité sluncem, a naši bližní nám začnou připadat nesnesitelní. A právě krásné vzpomínky na společně strávené chvíle nám pomohou překonávat překážky a uvidět své milé znovu v lepším světle, než do jakého se momentálně dostali.
Před Vánocemi je večer brzo tma. Seďme spolu u stolu, vyprávějme si, choďme do slavnostně nazdobených ulic. Pomalinku… Jako šel Malý princ v získané minutě ke studánce. Napijme se z ní vody soucitu a laskavosti.
Malé radosti
Letošní Vánoce budou ještě k tomu jiné, než jak jsme byli zvyklí. Díky možnosti nákazy se vzdalujeme svým starším rodičům, přátelům, ať chceme, nebo ne. Dostali jsme se do nejisté doby, která přináší mnoho změn. O to víc je důležité, připravovat si sobě a svým blízkým drobné radosti. Děti dostávají adventní kalendář. Každý den si vybalí jeden maličký dárek v očekávání Velkého dne. Mají radost každý den. Udělejme si i my takový „adventní kalendář“. Hledejme pro sebe cíleně každý den nějaké potěšení. A večer si ho zapišme…
Nenechme si jiskřivý předvánoční čas (a ani všechny další) proklouznout ve shonu pod rukama. Každý den můžeme také vykonat jeden, byť sebemenší dobrý skutek. Zavolat někomu, koho jsme už dlouho neslyšeli, zajít, pokud už to bude možné, na návštěvu za tetičkou nebo sousedkou, která je sama, pomoct s drobnou opravou, darovat část napečeného cukroví, vyvenčit psa. Bude to jako kruhy na vodě. Vhodíme jeden kamínek, který udělá dobrou vlnku, a ta se pak šíří dál a dál… A kouzlo radostného adventního očekávání se navrátí.
Zdroj: https://www.energy.cz/files/vitae/cz/202012/Vitae_2020_12.pdf