Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Termín acidobazická rovnováha označuje kombinaci mechanismů zabezpečujících, aby tělesné tekutiny (zejména krev) nebyly příliš kyselé ani příliš zásadité. Náš organismus funguje optimálně pouze tehdy, jsou-li tělesné tekutiny chemicky neutrální či příliš neutrální.
V tělesném metabolismu neboli látkové přeměně dochází ke štěpení cukrů a tuků za současného uvolňování energie. K tomu štěpení a tvorbě energie je nezbytný kyslík a důsledkem je mimo jiné i produkce oxidu uhličitého (když se rozpustí ve vodě, tvoří kyselinu uhličitou) a organických kyselin, jako je kyselina pyruvátová. Jde tedy o metabolické procesy samotného organismu, které způsobují kolísání kyselosti i zásaditosti krve i ostatních tělesných tekutin.
Organismus má pro udržování acidobazické rovnováhy k dispozici tři mechanismy – je to nárazníkový, dechový a ledvinový mechanismus. První z nich, nárazníkový, označuje ty látky v krvi, které usilují o neutralizaci buď kyselých nebo zásaditých odpadních látek. Dechový mechanismus znamená, že rychlejší dýchání zvyšuje odstranění oxidu uhličitého z krve a následkem toho dochází ke snížení kyselosti. Tedy naopak, pokud je dýchání pomalejší, zvyšuje se kyselost krve. Třetí z nich, ledvinový mechanismus označuje schopnost ledvin udržovat stálou kyselost krve prostřednictvím regulace množství kyselých či zásaditých látek vylučovaných do moči.
Poruchy acidobazické rovnováhy se označují jako acidóza (zvýšená kyselost krve) nebo alkalóza (zvýšená alkalita neboli zásaditost krve). Acidóza je vyvolaná nedostatkem zásaditých nebo nadbytkem kyselých látek v krvi. Dělí se na metabolickou a respirační.
Metabolická vznikne jako následek zvýšené produkce kyselin metabolickými procesy. Jako příklad lze uvést ketoacidózu, která je následkem špatně léčené cukrovky. Může ji v menší míře vyvolat i hladovění. Tato forma může být způsobena ztrátou zásaditého hydrouhličitanu (hydrogenuhličitan sodný neboli bikarbonát) při silných průjmech nebo naopak nízkým vylučováním kyselých látek do moči při selhání ledvin.
K acidóze respirační dochází právě tehdy, když se během dýchání z plic nedostatečně odstraňuje oxid uhličitý. Nadbytečný oxid uhličitý zůstává v krvi, mění se rozpuštěním na kyselinu uhličitou a zvyšuje kyselost. Zhoršené dýchání může být vyvoláno různými plicními nemocemi, například bronchitidou, bronchiálním astmatem nebo obstrukcemi dýchacích cest.
Naproti tomu při alkalóze dochází ke zvyšování alkálií (bazí, zásad) nebo ke ztrátám kyselin. U alkalózy existují stejné dva typy jako u acidózy – respirační a metabolická. U metabolické alkalózy dochází ke zvýšení zásaditosti buď nadměrným užíváním antacid (léků na snižování hladiny žaludeční kyseliny) nebo důsledkem silného zvracení. Při respirační alkalóze způsobuje snížení hladiny kyseliny uhličité v krvi silná hyperventilace (volně by se to dalo přeložit jako pře-dýchání či super-dýchání). K této situaci může například dojít záchvatem panického strachu, či při velkých nadmořských výškách vlivem nedostatku kyslíku.
Doporučujeme knihu Pryč s kyselostí, kterou naleznete v naší nabídce.