Aby nám o svátcích chutnalo aneb co pomáhá při žaludečních potížích

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Vánoce jsou, stejně jako Silvestr či Nový rok, svátky prostřeného stolu plného lákavých laskomin, byť většinou nepříliš zdravých, ale o to více chutnajících. Jejich konzumace ovšem sebou přináší řadu úskalí pro náš gastrointestinální trakt, neboli má špatné následky pro náš žaludek či střeva. Samozřejmě jednoduchý recept (a zdarma) je nejíst to, co nám nedělá dobře na trávení a vůbec být střídmý v jídle. Ovšem ruku na srdce – kdo z nás to dodrží?

Jak si tedy ulevit při nejrůznějších žaludečních potížích?

Kromě volně prodejných léků máme k dispozici nejrůznější přírodní přípravky či léčivé rostliny ve formě čajů.

Nadýmání

Běžné, ale dosti nepříjemné potíže s trávením, je nadýmání, odborně flatulence. Zde se jedná o větší výskyt plynů ve střevě. Ty se mohou do střeva dostat s potravou nebo vznikají při různých chemických procesech ve střevě. Měly by se se postupně absorbovat a vyloučit z organismu, ale tento proces může být narušen (například nepravidelností při stravování) a dochází k nadýmání.

Tradičním a osvědčeným prostředkem proti němu jsou bylinné čaje, složené z fenyklu a máty, obohacené někdy o koření jako je kmín nebo anýz. Tyto přírodní látky navíc napomáhají trávení. K dispozici jsou přípravky s látkou simeticon. Tato látka pomáhá tak, že narušuje povrchové napětí plynových bublinek obsažených v potravě a hlenu zažívacího traktu. Tyto bublinky se tak rozpadají. Plyny uvolněné tímto způsobem se poté mohou absorbovat stěnou zažívacího traktu nebo vyloučit peristaltikou zažívacího traktu. V doplňcích stravy se tato látka objevuje i v kombinaci s mátou.

Nadýmání se dá předcházet rovněž užíváním přípravků obsahujících přírodní enzymy podporující trávení.

Když nás zlobí žlučník

Velmi častý problém také představují žlučníkové potíže, obvykle způsobené něčím, o čem pacient dobře ví, že mu “nedělá dobře na žlučník”, ale stejně neodolá. V případě akutního žlučníkového záchvatu se ovšem nic nepodává a je třeba co nejdříve zavolat lékaře. V případě mírnějších potíží. I zde mohou být pomocníkem bylinné čaje, složené z řepíku, zeměžluči, čekanky, hořce a dalších bylinek. Výtažky z léčivých rostlin můžeme najít i v přírodních přípravcích jako žlučníkový elixír.

U všech čajových směsí a doplňků stravy určených na podporu léčby potíží žlučníku a žlučových cest je třeba dbát na to, že se nesmějí pít při akutním zánětu žlučníku, neprůchodnosti žlučových cest a neprůchodnosti střev. Samozřejmostí je přísná dieta po výskytu žlučníkových potíží.

Podpora trávení

Dobré je také posílit trávení – v podstatě se dají použít ty léčivé rostliny a koření, které byly zmíněny při nadýmání – fenykl, máta, kmín, anýz, ale i další jako jsou bazalka nebo estragon. Bazalka zvyšuje chuť k jídlu a zlepšuje trávení, zabraňuje nadýmání a pomáhá při chorobách dolních cest močových. Estragon také zlepšuje trávení a navíc působí antisepticky, takže ho můžete i kloktat. K dochucení jídla se často používá estragonový ocet. Trávení, peristaltiku a vylučovací činnost žaludečního traktu zlepšuje rovněž zeměžluč.

Střevní potíže

Jako poslední problém je dobré zmínit průjem, buď následkem tzv. dietní chyby (nezvyklé či ostře kořeněné jídlo) nebo nekvalitního jídla. Z přírodních prostředků je třeba na prvním místě jmenovat tzv. živočišné (správně rostlinné) adsorpční uhlí. Ten na sebe naváže škodliviny a zabrání působení toxinů. Rostlinné uhlí pracuje na principu adsorpce, což znamená přichycení (na rozdíl od absorpce, což znamená pohlcení). Při přichycení se jedna látka (toxin, jed, původce průjmu apod.) pevně „přilepí“ k povrchu jiné látky (rostlinné neboli adsorpčního uhlí). Obě látky vytvoří jeden celek, který je bezpečně vyloučen z těla ven. Proto nedojde ke zpětnému uvolnění jedů, toxinů či škodlivých látek obecně zpět do těla, ke kterému by mohlo jinak dojít.

I při průjmu pomáhají léčivé rostliny, které zpomalují činnost střev, mají antiseptické (lidově dezinfekční) účinky a navíc by měly zabránit vstřebání škodlivých látek. Z nich je možno jmenovat sušený plod brusnice borůvky, anýz vonný nebo květ červeného jetele, listy ostružiníku maliníku (Rubus idaeus) a ostružiníku křovitého (Rubus fruticosus). Vždy platí, že léčbu je třeba doprovodit dietou. Při dietě se první den doporučuje nejíst vůbec, pitný režim musí být naopak výrazný (čistá voda a bylinné čaje). Druhý den je možno jíst suché pečivo, třetí den přidat rýži. Čtvrtý a pátý den se doporučuje kuřecí vývar. Z ovoce je možné jíst banány a jablko a ze zeleniny brambory a mrkev. Šestý a sedmý den pacient už může jíst běžnou stravu, bez sladkých, tučných a mléčných jídel a čokolády.

Takže nyní už jsme poučení a zbývá jen popřát dobrou chuť – ale s mírou!