Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Lněná semínka, jablečný ocet, řasa NORI, panenské oleje. A k tomu spousta pohybu. To bylo první pět tipů pro lepší imunitu z minulého týdne. Jaká doporučení si pro nás Renata Zezuláková připravila dnes?
Prvních pět tipů z minulého týdne si můžete připomenout zde.
A už předávám Renatě slovo – její dnešní tipy jsou:
6.) Kysané zelí – Pickles
Kvašením si zelenina uchovává cenné vitamíny, minerály a další zdraví prospěšné látky. Bohatě si vystačíte jen s úplně „obyčejným“ tradičním českým kysaným zelím. Kysané zelí patří také mezi fermentované potraviny, které obsahují enzymy, které účinně podporují trávení a obnovují střevní mikroflóru. Neplatí to však pro zelí, které uvaříte – to dokonce zatěžuje játra a nemá nijak blahodárný vliv na tělo (vepřo knedlo zelo si dopřejte opravdu jen výjimečně).
ALE POZOR! Kysané zelí je pro nás žádoucí (tedy obsahuje látky jako vitamín C a probiotika) pouze tehdy, pokud nedošlo k pasterizaci! Tento proces jednoduše zničí veškeré (i dobré) bakterie bez ohledu na to, zda jsou zdraví prospěšné či nikoliv. Co to tedy znamená? Nebrat kysané zelí z obchodu a radši si ho udělat doma!
Vyzkoušejte tento základní recept:
Budete potřebovat zeleninu (např. 1 bílé zelí, 2 středně velké mrkve, 1 cibuli – toto bohatě stačí samotné; nebo můžete ještě přidat/vyměnit červené zelí, brokolici nebo květák (na malé kousky), topinambury (na tenoučké plátky), celer bulvový i řapíkatý (též na tenoučké plátky).
Postup: Zelí nakrouhejte nebo nakrájejte na jemné nudličky, mrkev nastrouhejte nahrubo, cibuli pokrájejte na drobné kostičky. Zeleninu vložte do větší mísy a promíchejte s mořskou nebo himalájskou solí (20g soli na 1 kg zeleniny). Nechejte odležet půl hodiny až hodinu, občas důkladně promačkejte, aby zelenina pustila šťávu. Pak začněte zeleninu vkládat do perfektně čisté a vyschlé nádoby, kde ji budete kvasit. Můžete použít třeba jen větší zavařovačku (my používáme 3 l). Dejte do nádoby hrst zeleniny, upěchujte třeba skleničkou nebo pěstí, vložte další část, znovu upěchujte a tak pokračujte, až bude sklenice skoro plná. Nyní se zelenina musí zakrýt. Můžete třeba zvolit sklenici, která co nejvíc pasuje do hrdla zavařovací nádoby, případně použijte i sáček s kamenem – k zelenině by mělo pronikat co nejméně vzduchu. Můžete také použít třeba jen talířek, kterým zeleninu přiklopíte, ale to není tak efektivní. Skleničku nebo talířek musíte navíc zatížit, aby byla veškerá zelenina ponořená. Hladina šťávy by měla sahat nad dno skleničky nebo nad talířek!
Nachystané umístěte kamkoli mimo přímé sluneční záření. Při kvašení vzniká další šťáva, takže pod nádobu umístěte misku, kam může případná nadbytečná šťáva odtéct. Kvasný proces skončí tehdy, když se na povrchu přestanou objevovat bublinky. Trvá to 3–7 dní v závislosti na druhu zeleniny a ročním období. Čím tužší zelenina a nižší okolní teplota, tím déle kvašení trvá. Každý den však můžete směle ochutnávat, jak se zelenině daří. Až bude zelenina zkvašená, můžete ji začít s chutí konzumovat. Nebo ji přemístěte do uzavíratelných nádob a dejte do lednice. V chladu se zastaví kvasný proces a pickles tam vydrží i několik týdnů.
7.) Vitamín C
Teď ale nemluvíme o citrónech ani malých kyselých bonbónkách z lékárny. Základ je opět tuzemský zdroj: ŠÍPKY. Ty si navíc uchovávají vitamín C i po tepelné úpravě, což se zrovna o citronu říct nedá. Pokud jste si nestihli nasbírat a nasušit svoje, dají se pořídit i na internetu, což hravě zvládnete vygooglit.
My si z nich nejraději děláme šípkový čaj:
- 1 hrst celých šípků
- 1 litr vody
Nejčastěji používáme šípky celé. Ráno je namočíme do vody a odpoledne dáme vařit. Těsně před varem propícháme v sítku vidličkou změklé plody a vaříme 2 minuty. Jednou již uvařené šípky se mohou znovu přelít studenou vodou a znovu povařit, neboť živin v nich ještě zůstalo dost.
Pokud jste si vytvořili šípkovou drť, nejdřív ji nechejte odstát aspoň půl hodiny ve studené vodě, pak teprve vše uveďte do varu, který udržujte asi dvě minuty. Pak opět nechejte aspoň čtvrthodinku odstát a poté můžete hotový nápoj podávat, třeba s kapkou medu.
K cezení drcených šípků použijte co nejjemnější čajové sítko, případně nějakou látku (bavlněné plátýnko), aby se do čaje nedostaly jemné chloupky, které plody šípků obsahují. Nejsou nijak zdraví škodlivé, ale citlivé osoby „lechtají v krku“ a kdoví, jestli nejste zrovna vy jedna z nich.
Vitamínem C podporujeme svou imunitu na maximum, a tak se zakousněte klidně i do toho citronu, protože „Céčkem“ se jen tak nepředávkujete – přebytek vaše tělo samo vyloučí močí. Základ však zůstává, sahejte proto hlavně po lokálních zdrojích.
8.) Pestrá strava
Pestrá znamená střídat různé celistvé plodiny – tedy maximálně do svého jídelníčku zahrnout čerstvou/krátce vařenou/dušenou zeleninu, ovoce, ořechy, semena (a panenské oleje z nich). Pro každého však není snadné se dnes stravovat kvalitně a proto se nestresujte a dopřejte si klidně i 20% vysoce průmyslových potravin, které vám chutnají a „neumíte si bez nich představit život“. Stres v jídle je totiž nejhorší společník, i kdybyste jedli to nejlepší a nejkvalitnější… Naše doporučení je v tomto jediné: Snažte se maximálně omezit uzeniny a konzervované potraviny! U těch se totiž zjistilo, že našemu tělu ubližují nejvíce ze všech.
9.) Studená sprcha po ránu
Jestli jste se otřepali zimou, nevadí. Naučíme vás, jak tento úžasný způsob otužování těla dělat, i když studené vodě moc neholdujete:
Hned po probuzení si udělejte ranní hygienu a vlezte do sprchy. Pusťte si běžnou teplotu, jak jste zvyklí, řádně ze sebe smyjte noční pot a na závěr začněte ubírat teplotu, až se dostanete na studenou (z počátku klidně vlažnou, ale měla by být znát rozdílná teplota vody) a vydržte se s ní oplachovat aspoň 20 sekund. Časem se dokážete dostat i na ledovou vodu, ale mějte v úctě své tělo a nechoďte zbytečně za svou hranici. Když vydržíte, vítězství nad nemocemi je zaručeno!
10.) Smích a příroda
Poslední naše doporučení, které považujeme za jedno z nejdůležitějších k udržování silné imunity a zdraví, je smích (dobrá nálada). A také procházky v přírodě. V podstatě jsme všichni rostliny s poněkud komplikovanými emocemi, tak to pochopme, mějme pozitivní náhled na svět a lečme své mindráky chozením do lesa, k vodě nebo kamkoliv do klidné přírody.
Náš tip navíc: Na každou procházku lesem/přírodou si vezměte malý plastový pytlík na odpadky, a při své procházce pár odpadků vezměte. Sice nevyčistíte své prostranství, a ani nezabráníte dalšímu znečišťování, ale TEN POCIT, když vyhodíte (přetříděný) nasbíraný odpad do popelnice je skutečně pro vaši duši léčivý.
Závěrem chceme podotknout, že vypěstovat a udržovat IMUNITU není nic těžkého, náročného ani nemožného. Stačí k tomu kapka důvěry, disciplíny a pozitivního myšlení.
Webová stránka Renaty Zezulákové: https://mixie.cz/