Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Způsobů, jak stanovit zdravou tělesnou hmotnost existuje několik. Tyto způsoby se liší jednak náročností jejich provedení, jednak svojí vypovídající hodnotou a přesností. Velmi jednoduchou, avšak nejméně přesnou metodou, se kterou se u nás ještě můžeme setkat, patří takzvaný Broccův index.
Podle Broccova indexu se optimální hmotnost rovná rozdílu výšky v centimetrech -100. Uvedený výpočet však vyhovuje pouze nižším tělesným výškám v rozmezí asi od 155 do 165 cm. I přes určité korekce, kterými byl výsledný index upraven tak, aby vyhovoval i pro jiné tělesné výšky, například zavedením tolerance ± 10 %, není užívání tohoto indexu odborníky doporučováno. Uvedený index totiž nezohledňuje další faktory, které mají na tělesnou hmotnost vliv jako například věk, pohlaví a stavbu těla.
Nejrozšířenějším způsobem, jak stanovit zdravou tělesnou hmotnost, je výpočet Queteletova indexu, který v dnešní době známe pod zkratkou BMI – Body Mass Index, neboli indexu tělesné hmotnosti. BMI je nejčastěji užívaným ukazatelem zdravé tělesné hmotnosti či nadváhy a obezity u dospělých. Je nezávislý na věku a pohlaví.
BMI vyjadřuje plošnou hustotu, kterou zaujímá hmotnost lidského těla ve čtverci o straně rovné tělesné výšce. Vypočítá se podle následujícího vzorce: BMI = váha [kg]/výška2 [m].
PODROBNÉ ČLENĚNÍ BMI PODLE SVĚTOVÉ ZDRAVOTNICKÉ ORGANIZACE:
Hodnota BMI | |
Podváha | < 18,50 |
Těžká podváha | < 16,00 |
Středně těžká podváha | 16,00 – 16,99 |
Mírná podváha | 17,00 – 18,49 |
Normální hmotnost | 18,50 – 24,99 |
Nadměrná tělesná hmotnost | > 25,00 |
Nadváha | 25,00 – 29,99 |
Obezita | > 30,00 |
Obezita I. stupně | 30,00 – 34,99 |
Obezita II. stupně | 35,00 – 39,99 |
Obezita III. stupně | 40,00 – 44,99 |
Morbidní obezita | > 45,00 |
Přestože je BMI celosvětově užívaný, poskytuje nám pouze orientační informaci o tělesné hmotnosti, i když přesnější než index Broccův.
Nadváha a obezita jsou definovány jako nemoci charakterizované zmnožením tukové tkáně v těle. Vyskytují se však jedinci, kteří i při vyšších hodnotách BMI mají normální, nebo dokonce i nižší obsah tuku v těle. Příkladem mohou být sportovci, kteří se adaptovali na vysoký stupeň tělesné zátěže a mají více svalové hmoty. Naopak existuje však i takzvaná skrytá obezita, kdy při normálních, ale i nižších hodnotách BMI může být množství zásobního tuku v těle zvýšeno. Těmto jedincům se pak říká „štíhlí obézní“.
BMI, index tělesné hmotnosti, je proto vhodné doplnit dalšími ukazateli.
Stanovení zdravé tělesné hmotnosti u dětí a dospívajících do 18 let věku
Dětský a dospívající organizmus se v období růstu velmi dynamicky vyvíjí, proto se k hodnocení zdravé tělesné hmotnosti v těchto obdobích používají jiná kritéria než u dospělých. Pro posouzení správného tělesného vývoje, zdravé tělesné hmotnosti či nadváhy a obezity u dětí do pěti let věku se používá zařazení dítěte do takzvaného percentilového pásma grafu hmotnosti k tělesné výšce, pro děti starší pěti let pak zařazení do pásma grafu BMI.