Význam draslíku ve stravě

cm draslikbig

Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.

Draslík patří mezi velmi důležité minerální látky v našem organismu. Jde o tzv. makroelement, jehož hlavním posláním v našem těle je udržovat vodní rovnováhu a osmotický tlak. Víte, že podle kondičního orgánového skeneru až 20 % mých klientů trpí mírným i vyšším nedostatkem tohoto prvku? Jak v našem těle funguje? Kde ho můžeme získat? A jak se projevuje jeho nedostatek? To vše popíšu v následujícím článku.

Draslík (chemická značka K, latinsky Kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů. Nejvíce ho najdete v zemské kůře, ale je běžně zastoupen i v mořské vodě a i ve všech živých organismech. Nejvíce jej můžete znát jako přídavek do hnojiv. Společně se sodíkem je důležitým biogenním prvkem, co se podílí na správné funkci a vývoji organismů.

Jaký je účinek draslíku na náš organismus?

Ač se to nemůže na první pohled zdát, tak draslík nese odpovědnost za mnoho reakcí v našich organismech. Řídí činnost kardiovaskulární a cerebrovaskulární soustavy, pomáhá snižovat krevní tlak, upravuje srdeční činnost, zajišťuje homeostázu prostředí uvnitř i vně buněk, a velmi výrazný je jeho vliv na nervovou soustavu. Spolu s ostatními elektrolyty vede draslík nervové vzruchy, umožňuje také svalový stah. Krevní tlak upravuje tak, že reguluje množství tekutiny v buňkách. Naproti tomu sodík reguluje množství mimo-buněčné tekutiny, takže oba tyto minerály upravují rovnováhu tekutin v organismu a působí antagonisticky.

Draslík je v organismu tedy, lidově řečeno, protiváha sodíku a tvoří společně tzv. sodno-draselnou pumpu. Vyšší koncentrace draslíku je v lidském těle uvnitř buněk až z 86 %, celkem jej máme v těle zastoupen asi 5 g.  K uvolňování ven dochází pomocí draslíkových kanálů při přenosu vzruchu. Draslík rovněž umožňuje přeměnu krevního cukru – primárního paliva organismu – na glykogen, jako skladovatelnou formu energie, který se ukládá primárně v játrech, a podle trénovanosti také více či méně ve svalové tkáni. Ze zmíněných vlastností logicky vyplývá, že působí diureticky a tím napomáhá organismu zbavovat se odpadních látek z těla.  

Draslík má jednu větší nevýhodu, a to, že z těla efektivně vylučuje močí i potem. JV jídelníčku dneška, kdy převažují polotovary, fast foody, slané uzeniny i sýry, to vše v kombinaci s nasycenými a přepálenými tuky, zvyšuje zádrž sodíku v těle. Nedostatek pohybu zhoršuji kvalitu krevního oběhu i lymfatického systému a sodík v těle nemá jak opouštět tělo. V kombinaci právě s nedostatkem draslíku pak můžeme usuzovat, že dříve či později by se mohly vyskytnout obtíže s vysokým krevním tlakem a s dalšími onemocněními, komplexně nazývanými jako metabolický syndrom.

Proto je nutné draslík pravidelně dodávat společně se stravou. Platí to zejména při náročném sportovním vytížení, a také při náročném manuálním zaměstnání. Rovněž se jej více ztrácí z těla vlivem letních veder. Důležitá je také správná činnost ledvin, která reguluje množství vody v těle, a tím draslík také.

Draslík

Jak můžete poznat, že Vám draslík v těle chybí?

Můžete to poznat podle více či méně specifických příznaků, jako jsou únava, nechutenství, nervozita problémy se spánkem, někdy i hypoglykémií. Také bolestivostí a únavou svalů, zhoršeným dýcháním i tepem. Pokud zároveň máte zvýšenou retenci sodíku vlivem nezdravé stravy, tak můžete mít tlak zvýšený, mohou se projevit problémy se srdcem.

Jaká je podle doporučení lékařů správná denní dávka draslíku?

Denně by se měla pohybovat od 2 do 3,5 g.  Draslík je nejvíce zastoupen v celozrnných obilovinách, neloupaném ovoci a zelenině. Nejvíce draslíku je pod slupkou, tudíž je vhodné zeleninu i ovoce neloupat, případně brambory vařit ve slupce v páře. Loupáním se ztratí až 60 % draslíku a varem a následnými slitím tekutiny dalších 20 %.

Toto doporučení vlastně zahrnuje zásady racionálního stravování. Jíst celozrnné pečivo, celozrnné těstoviny, ke každému jídlu čerstvou zeleninu či ovoce, pokud možno, vařit v páře a s minimálním množstvím soli. Důležité je sledovat množství soli na etiketách potravin a vyhnou se kořenícím směsem, co jsou jen předražená sůl. A jak se obecně říká, všeho s mírou. I draslík může mít negativní dopady na náš organismus, pokud jej zkonzumujete před 20 g. K toxicitě může dojít u pacientů s ledvinovým onemocněním nebo u lidí, kteří užívají nadměrné množství potravinového doplňku s tímto minerálem. Mezi známky nadbytku draslíku patří svalová únava a nepravidelný tep srdce. Potravinové doplňky s draslíkem mohou i v malém množství působit podráždění žaludku a nevolnost.

Proto je dobře jej doplňovat pravidelnou stravou a denně mít alespoň 500 g zeleniny, ve které potřebné množství draslíku získáte bez zbytečných chemických náhražek.

Ovšem existuje onemocnění, zvané syndrom dráždivého tračníku. Syndrom dráždivého tračníku může být příčinou dlouhodobých potíží, jako jsou bolesti břicha, zácpa, průjem či nadýmání. Lékaři udávají, že až patnáct procent lidí trápí bolesti břicha a střevní potíže dlouhodobě, a to i několikrát týdně. V jídelníčku doporučuji omezit mléko, ale zařazujte zakysané mléčné výrobky. Pozor na perlivé nápoje, ovoce se slupkou a nadýmavou zeleninu. Naopak se nebojte mátového či moringového čaje, banánů, sušených borůvek či ovesných vloček. Ke zlepšení stavu střev mohou pomoci probiotické kvasinky. Můžete vyzkoušet špenát, hlávkový salát, rozinky i probiotika s vlákninou, která podpoří fungování střev. Nezapomínejte v průběhu celého dne dostatečně pít. I syndrom dráždivého tračníku spojený s nadýmáním může velmi komplikovat život. Omezit v jídelníčku nadýmavou zeleninu přitom nestačí. Důležitý je také příjem probiotik a trávicích enzymů snižujících jak nadýmání, tak křeče a bolesti.

Proto pro doplnění nejen hladiny draslíku, ale i dalších důležitých prvků, jako jsou vápník, zinek, železo, si můžete pořídit bylinné směsi s Morignou olejodárnou.  Například čaj pro dobré trávení, který naleznete na Bylinná směs pro trávení A tato bylinná směs je vhodná i pro pacienty se syndromem dráždivého tračníku. Moringa olejodárná je známá pod termíny zázračný strom, nebo strom života. Její složky a živiny jsou ve skvěle vyvážené harmonii a dobře pro organismus vstřebatelné.

Moringa

Navíc nyní si moringu můžete dopřát i v každém jídle, jako součást skvělé a chuťově vyvážené bylinkové soli (Bylinková sůl s Moringou). Kvůli zvýšení účinnosti moringy doporučuji tuto sůl používat do studené kuchyně, jako do salátů, dressingů, nebo na konečné tepelně ošetřených jídel. Skvěle se hodí do pomazánek s uzeným tofu, italských salátů s mozzarelou a olivami, a své místo může mít i v řecké a francouzké kuchyni. Pokud chcete touto bylinkovou solí ochutit i jídla dušená i vařená, doporučujeme ji použít až po odstavení z plotny. Skvěle se tato bylinková sůl bude vyjímat v rajčatových omáčkách i dušeném hovězí po burgunsku. Vyzkoušejte ji k dochucení krémových mixovaných polévek. Koření obsahuje jemnou mořskou sůl, list moringy olejodárné, nať tymiánu obecného, list rozmarýnu lékařského, nať majoránky lékařské, nať dobromysli lékařské, nať bazalky pravé.

Proč si nedopřát pořádnou porci živin v každém jídle, anebo proč si nedodat nejen draslík touto formou, pokud trpíte obtížemi s trávicím traktem, nebo z jakýchkoliv jiných zdravotních důvodů nemůžete do těla dostat doporučené množství zeleniny a ovoce?