Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Léky mají léčit, mírnit potíže, a pokud možno dokonce i chránit před případnými chorobami. A vskutku to také často činí: Farmaceutické preparáty dnes a denně zachraňují život bezpočtu těžce nemocných lidí, zbavují pacienty největších bolestí nebo chrání děti a dospělé před následky nebezpečných infekcí. Vítězné tažení farmacie však má svou odvrácenou stranu.
1. Choroba na předpis
Když se za „nemocí“ ve skutečnosti skrývá vedlejší účinek pilulky
„Pokud jde o rizika a vedlejší účinky, přečtěte si příbalový leták a informujte se u svého lékaře nebo lékárníka,“ uvádí se v každém televizním spotu nabízejícím pastilky proti kašli nebo pilulky proti bolesti. Člověk by věřil, že kdo se řídí touto radou, je chráněný před nečekanými poškozeními způsobenými léky. Avšak zdání klame. Dokonce ani lékaři samotní totiž nemají často možnost znát – rozpoznávat – všechny vedlejší a vzájemné účinky léků, které máme dnes k dispozici. Studie ukazují, že na klinikách objeví lékaři při příjmu pouze každý druhý případ poškození zdraví, které mají na svědomí léky.
Velký problém přitom je, že osudy postižených se na veřejnost většinou nedostanou. Postižení o tom spíše odmítají hovořit: Pacient je rád, že přežil – a chce se co nejdříve vrátit ke starému způsobu života. Většina lékařů má i tak v ordinaci nebo na klinice spoustu jiné práce a výrobcům mlčení vyhovuje.
Kdo si však dá tu práci, bádá v archivech a konzultuje se zkušenými experty, narazí na spoustu kuriózních, otřesných a osvětlujících případů. Následující příběhy jsou výsledkem takových rešerší a ukazují, jak široká je paleta „syndromů“ vyvolaných léky.
Ukázka z knihy Nemocní z léků; Cornelia Stolzeová.