Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Existuje důležitá skupina vitamínů pro dobrý stav našeho nervového systému, a to jsou vitamíny ze skupiny B. Důležité je ovšem je užívat současně, protože tak mají mnohem příznivější vliv na činnost nervové soustavy a mozkovou činnost. Jak ale přesně mohou jednotlivé vitamíny z této skupiny pomoci našemu nervovému systému?
Vitamín B1 (thiamin)
Thiamin je důležitý pro náš organismus, pro činnost některých enzymů, hraje roli při štěpení cukrů a škrobů (štěpením těchto látek vzniká energie, kterou potřebujeme), je významný pro normální činnost svalů, nervového systému a srdce.
Tento vitamín brání nadměrné produkci kyseliny pyrohroznové. Tato kyselina vzniká jako vedlejší produkt při metabolismu cukrů a způsobuje nervozitu. Thiamin přispívá k odstranění netrpělivosti, zmatenosti, rovněž přispívá k posílení paměti. Podle některých zdrojů se podává jako doplněk léčby u obrny periferních nervů.
Nejvíce ho lze nalézt v neloupaných obilovinách, medu, ořeších, mase či pivovarských kvasnicích.
Nedostatek thiaminu je v literatuře popsán jako nemoc beri-beri. Toto onemocnění je způsobeno špatným složením potravin bohatých na sacharidy, ale chudých na přirozené zdroje vitamínu B1. K takovým potravinám patří loupaná rýže, bílá mouka či rafinovaný cukr. Nemoc se projevuje onemocněním svalů doprovázeným svalovou slabostí, křečemi, ztrátou chuti k jídlu, psychickými problémy jako je deprese či podrážděnost, otoky a dalšími příznaky.
Neurologické příznaky souvisí zejména s degenerací nervových vláken a se vznikem encefalopatie.
Vitamin B2 (riboflavin)
Je to vitamín, který hraje důležitou roli v aktivitách řady enzymů, které se podílejí na štěpení a využití sacharidů, tuků a proteinů (bílkovin) nebo také na produkci energie uvnitř buněk. Významným zdrojem tohoto vitamínu jsou játra a mléko, ale rovněž vejce, nemleté bílkoviny a pivní kvasnice.
Přispívá k normální činnosti nervové soustavy a ke snížení míry únavy a vyčerpání. Hraje důležitou roli při změně aminokyselinu tryptofanu na niacin. Při fyzické námaze spočívá jeho význam v přenosu kyslíku svalovým buňkám a působí i při nervosvalovém přenosu. Působí synergicky (vzájemně zvyšují účinek) s vitamínem B3 a B6 i s ostatními vitamíny skupiny B, s vitamínem C a A.
K nedostatku riboflavinu (vitamin B2) může rovněž dojít v důsledku některých závažnějších nemocí, velkých chirurgických zákroků nebo těžkých úrazů. Nedostatek riboflavinu, který trvá delší dobu, může způsobit praskání rtů, zánětlivé změny na jazyku a také určitá postižení oka, jako je tupozrakost nebo zvýšená citlivost na světlo.
Vitamin B6 (pyridoxin)
Pyridoxin má důležitou úlohu v aktivitách mnoha enzymů. Hraje významnou roli při rozkladu a zužitkování bílkovin, cukrů a tuků z potravy, ale také při uvolnění zásob cukrů v játrech a svalech a jejich přeměnu na energii. Je také důležitý při tvorbě vitamínu B3 neboli niacinu. Má i významnou úlohu při produkci červených krvinek a protilátek, je důležitý pro zdravou kůži a dobré trávení.
Významně se podílí na normální funkci centrálního nervového systému a různých hormonů. Podílí se na vzniku neurotransmiterů, jako je serotonin a dopamin. Tyto neurotransmitery jsou potřebné pro zajištění přenosu signálu v nervovém systému, protože prostřednictvím nich dochází k přenosu impulsů (informací) mezi jednotlivými neurony, nervovými buňkami. Serotonin je jedním z těchto neurotransmiterů, vzniká z aminokyseliny s názvem Tryptofan, a je odpovědný a ovlivňuje především naši náladu a emoce, spánek, ale taky třeba apetit a chuť k jídlu. Pomáhá k vytváření a udržení pozitivních emocí a nálady, udržuje naši náladu v rovnováze, pomáhá nám se spánkem, zmírňuje stavy úzkosti a ulevuje od deprese.
Někteří odborníci zmiňují, že pyridoxin může pomoci i u pacientů se syndromem karpálního tunelu (neurologické onemocnění, které je charakteristické bolestí, oslabenou citlivostí nebo mravenčením v prstech rukou). Pyridoxin můžeme získat z řady zdrojů, mezi hlavní patří játra, kuřata, ryby, hrubá obilná mouka, pšeničné klíčky, vejce, banány a brambory. Také bylo zaznamenáno, že doplňky stravy s pyridoxinem mohou pomáhat při léčbě deprese u žen způsobenou nedostatkem vitamínu při užívání hormonální antikoncepce obsahující estrogeny.
Podporuje uvolňování histaminu a tím působí pozitivně při alergických reakcích. Zvyšuje hladinu dopaminu v mozku. Nedostatek pyridoxinu se může projevit slabostí, dráždivostí, nervozitou, depresí, kožními chorobami, záněty ústní dutiny i jazyka a popraskáním rtů. U dospělých osob může deficit způsobit vznik anémie (výrazné snížení počtu červených krvinek). U kojenců se mohou dostavit křeče. Nedostatek může být i výsledkem genetické poruchy bránící využití vitamínu. Výrazně vyšší dávky při dlouhodobém využívání mohou poškodit nervový systém, což má za následek labilnost, brněním a neobratností rukou. Při jeho nedostatku také dochází ke vzniku periferní neuropatie.
Niacin (vitamín B3)
Niacin se skládá z kyseliny nikotinové a jejího amidu, nikotinamidu. Hraje důležitou roli v aktivitách řady enzymů, které jsou součástí celkového metabolismu sacharidů, tuků či aminokyselin. Některé tyto enzymy ale působí i při nervovém a trávicím systému, produkci pohlavních hormonů, ale i při zachování zdravé kůže.
Užívání niacinu je doporučováno při léčbě mentálních poruch jako jsou úzkosti, nervozita nebo deprese. Nejvíce je niacin obsažen v játrech, libovém mase, drůbeži, rybách (např. tuňák) nebo ořeších. Dále se vyskytuje v pivovarských kvasnicích, slunečnici, fazoli, hrachu, mléku, vejcích či brokolici nebo mrkvi.
Tělo je schopno si vyrobit asi polovinu potřebného množství niacinu chemickou přeměnou tryptofanu. Zbytek musí organismus získat přímo z potravy nebo z potravinových doplňků. K nedostatku niacinu dochází buď v případě, že nedochází k jeho vstřebávání nebo při závislosti na alkoholu. Zvýšená potřeba je také při onemocnění ledvin či při konzumaci velkého množství sladkostí. Lehký nedostatek se projevuje konkrétně nespavostí, nechutenstvím, bolestmi břicha a dalšími příznaky.
Pokud nedostatek přetrvává, dochází k tzv. pelagře, která se projevuje kožními, gastroenterologickými a neurologickými symptomy. K příznakům tohoto onemocnění patří vyrážka na místech kůže vystavených slunečnímu záření, zvracení, jasně červený jazyk, únava a ztráta paměti.
Vitamín B12 (cyanocobalamin)
Tento vitamín je zásadně nutný k tvorbě nových buněk. V této funkci mu pomáhá kyselina listová. Pro erytrocyty, které se neustále tvoří v kostní dřeni, jsou proto obě tyto sloučeniny velmi důležité.
Vitamín B12 je potřebný pro tvorbu fosfolipidů buněčných membrán (důležité pro správný přenos nervových vzruchů) a myelinových pouzder (které kryjí a chrání nervové buňky a zrychlují vedení nervových vzruchů). Nepříznivé neurologické důsledky deficitu vitaminu B12 jsou rozsáhlé, od ojedinělých symptomů (např. snížená citlivost a brnění) až po degenerativní onemocnění jako je roztroušená skleróza, která je spojena s nervovou demyelinizací. Vysoké dávky vitamínu B12 (zejména ve formě koenzymu) mají využití při léčbě jistých degenerativních procesů při roztroušené skleróze a diabetické neuropatii. Mezi nejběžnější zdroje patří játra a ledviny, ryby, vejce nebo sýry.
Příznivý vliv příjmu vitamínu B12 na mentální funkce a emoční zdraví je dán jeho rolí při syntéze mastných kyselin, vlivu na zdraví nervových buněk a předáním své methylové skupiny. Tímto dárcovstvím methylové skupiny urychluje produkci a recyklaci mozkových přenašečů (neurotransmiterů), které jsou zodpovědné za paměť, mentální jasnost a bdělost, náladu a další procesy). Nedostatek vitamínu B12 způsobit depresi a mnoho symptomů mentálního poklesu (podobně manifestovaných jako Alzheimerova choroba). Zvýšený homocystein, který může být snížen dodáním vitamínu B12 se ukázal jako hlavní faktor při vzniku Alzheimerovi choroby. Vědecký výzkum provedený na starších pacientech se sníženými mentálními funkcemi způsobenými nedostatečným příjmem vitamínu B12 upozornil na nutnost včasné detekce nedostatku. Při jeho nedostatku dochází k narušení procesu myelinizace, vznikají léze zadních a postranních míšních provazců.
Postižení míšních provazců a periferního nervového systému se projeví poruchou hlubokého a vibračního čití, ataxií, slabost dolních končetin. Méně známý pojem porucha čití (hyperestézie) znamená snížené vnímání dotyků, tlaku, tahu, bolesti, pohybu, tepla i chladu, přičemž narušeno může být jen jedno z toho, nebo také více, nebo také více druhů čití, vždy na místě, jež ovlivňuje příslušný nerv. Charakteristická je parestezie (nepříjemný pocit brnění, píchání, svědění či pálení kůže bez trvalých následků, lidově mravenčení), kterou doprovází bolest. Nedostatek vitamínu B12 může hrát negativní roli při vzniku Alzheimerovy choroby, poruchách paměti nebo demence. V neposlední řadě může přispět ke vzniku chudokrevnosti (ne tak časté jako z nedostatku železa).