Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Vitamín A, odborně nazývaný axeroftol, se v přírodě vyskytuje ve dvou formách. Známější z nich je retinol (vitamin A1), méně známá forma je 3-dehydroretinol (vitamin A2). V širším slova smyslu se k nim přiřazují tzv. karotenoidy, ze kterých se vitamin A v našem organismu vytváří, především v tenkém střevě a v játrech. Současná přítomnost tuků (vzhledem k jeho rozpustnosti v tucích) zvyšuje vstřebávání či přeměnů karotenoidů na vitamin A. Uvádí se, že jich je několik stovek, ale nejvýznamnější jsou beta karoten, lutein a lykopen. Lutein je velmi důležitou složkou očí.
Bylo zjištěno, že se lutein koncentruje ve žluté skvrně, která se nachází na oční sítnici. Ta je zodpovědná za centrální vidění. Lykopen je nejsilnější známý antioxidant rostlinného původu. Má příznivý vliv na srdce, krevní tlak, prostatu a pokožku.
Karotenoidy se jako celek řadí mezi antioxidanty, které chrání organismus před negativním vlivem volných radikálů a tím pomáhají snižovat riziko vzniku rakoviny, nejvýznamnější z nich je lykopen.
Důležitý význam má vitamin A pro naše oči. Pomáhá nám při vidění za šera a správně rozeznává barvy. Dále pozitivně působí na sliznice, rovněž podporuje růst, vývoj, kvalitu a funkčnost kostí a hraje roli i při krvetvorbě. Kladně ovlivňuje spermie a vajíčka, je potřebný pro správný vývoj plodu.
Vitamín A můžeme najít v rybím tuku, játrech, mrkvi, špenátu, kapustě, petrželové a kedlubnové naťi, melounu, meruňce, zelí, brokolici, kukuřici, dýni, máslu a vaječném žloutku. Karotenoidy jsou obsažené v zelenině a ovoci, zejména v mrkvi, petrželi, rajčatech, špenátu či meruňkách a dalším ovoci.
Nedostatek vitamínu A může způsobit šeroslepost a bolest očí (např. při přechodu ze tmy na světlo), zesílit sklon k zánětu očních spojivek a poškození oční sítnice a dále rohovatění a šupinatě-ní kůže, snížení pohlavní aktivity, zpomalení pohlavního vývoje, snížení potence, snížení imunity, sklon k zánětům a dalším příznakům, jako je ztráta chuti nebo u dětí zpomalení či zastavení růstu.
Vzhledem k pozitivnímu vlivu vitamínu A na stav sliznic může při jeho nedostatku dojít k poruše sliznic, kdy až vysychají. V důsledku toho může dojít k poškození rohovky, což může vést až k oslepnutí. V Evropě či USA se můžeme setkat s klasickou avitaminózou doprovázenou vážnými následky jen zřídka, ale často se vyskytuje v rozvojových zemích. Důležité je, vzhledem k jeho rozpustnosti v tucích, že se jím můžete i předávkovat (za jistých okolností).
Nebezpečný je však i přebytek tohoto vitamínu. Sice se to v lékařské praxi příliš nevyskytuje, ale v případě předávkování se vitamín A ukládá v játrech a může dojít k projevům jako je nevolnost a zvracení, apatie, suchá kůže, padání vlasů, poruchy vidění, krvácení a bolesti kloubů.
Pokud konzumujeme běžnou potravu (či při běžném dávkování u doplňků stravy), není se třeba předávkování obávat. Nebezpečí hrozí pouze v těhotenství, proto ho nemohou těhotné ženy užívat, hrozí poškození správného vývoje končetin dítěte.
Ve volně prodejných výrobcích s kapslemi vitamínu A je ho obvykle přiměřené množství, že předávkování při dodržení dávkování nehrozí. Byly popsány případy u polárních badatelů, kteří delší dobu konzumovali vnitřnosti tuleňů či ledních medvědů. U karotenoidů předávkování nehrozí, se zvyšujícím se příjmem se jejich vstřebávání snižuje. Případné vyšší dávky se z těla většinou vyloučí močí. Maximálně se to projeví pouze oranžovým zabarvením kůže (této vlastnosti karotenoidů využívá kosmetický průmysl při výrobě samoopalovacích krémů).
Vitamín A by pacienti neměli užívat, pokud užívají některé léky (antibiotika aminoglykosidy – například kanamycin, dnes velmi vzácně předepisované léky proti žaludeční kyselosti, hormonální antikoncepce či salicyláty jako kyselina acetylsalicylová či ibuprofen). Pozitivně naopak působí jeho kombinace s vitamíny skupiny B, C, E, zinkem, vápníkem, selenem a fosforem. Vitamin A je doporučován preventivně užívat proti rakovině, ale je třeba vzít do úvahy, že podle vědeckých výzkumů při dlouhodobém užívání dávek nad 1 mg/den naopak může zvyšovat riziko vzniku rakoviny plic. Nicméně je třeba si uvědomit, že toto bylo sledováno pouze u silných kuřáků, kde je prokázána silná interakce mezi volnými radikály, proto kuřáci neužívají větší dávky než 1 mg/denně. Vitamin A je obvykle užíván v dávce 6000 mezinárodních jednotek denně. Rovněž je možné užívat jeho provitamin beta-karoten, kde nehrozí riziko předávkování či jiných nežádoucích účinků.