Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Udělejte si rychlý test: Souhlasíte s tvrzením, že současný svět je zkažený a doba zlá? Co to o vás vypovídá, si přečtěte v tomto článku.
Nebo ještě jinak: Prožíváme jako lidské bytosti nejlepší nebo nejhorší dobu v dějinách? Esther a Jerry Hicks tvrdí, že odpověď na tuto otázku je pro vás indikátorem, kolik máte v sobě odporu a na kolik jste naopak v souladu s nejvyšší verzí sebe sama. Čím více odporu v sobě máte, tím více lnete označit současný svět za špinavý, plný lumpů a zvráceností. Čím více jste naopak v souladu s přirozeným Proudem (samotným tlukotem Vesmíru/Bohem), tím více budete naopak se současným stavem spokojeni.
Vtip je v tom, že kolem nás se objektivně nachází obojí: světlo i tma, rozkvět i úpadek, šlechetnost i hanebnost. Každý z nás si vybírá, na co svou pozornost zaměří.
Politici jsou naším zrcadlem
Víte, čeho jsem si ve své psychologické praxi, mimo jiné, všiml? Člověk, který má v sobě jakékoliv téma zpracované a je s ním „ v pohodě“, nemá potřebu jej řešit. Například, kdo v sobě rozvinul hlubokou lásku, nemá jakoukoliv potřebu o ní mluvit a ani ho tím pádem neirituje nedostatek lásky – protože má soucit a miluje i lidi, kteří sami nenávidí. Ať už se setkáme na ulici nebo třeba přes televizní obrazovku s jakýmkoliv pro nás nepříjemným člověkem (politikem), položme si otázku: „Jaké MOJE slabé místo mi tento člověk ukazuje? Proč mi tolik vadí? Co sám v sobě ještě nemám vyřešené?“
Politika vyvolává, hlavně v současnosti, velké emoce. Přesněji řečeno: ne politika, ale média. Čím silnější negativní emoce, tím vyšší sledovanost. Nedávejme médiím takovou moc a nehrajme jejich hru – nenechme do našeho vědomí šířit strach, zlobu, naštvanost. To nemá nic společného s naivitou nebo neinformovaností. (Dnes má objektivně paradoxně nejméně informací ten, kdo se dívá na hlavní televizní zprávy.)
Kdysi chtěl na jednom americkém semináři Bashara položit účastník otázku a začal slovy, že existují síly, které převzaly kontrolu nad ekonomickým systémem. Bashar ho důrazně přerušuje uprostřed věty: „STOP! STOP! STOP!“ A vysvětluje, že sice zcela reálně existují lidé, kteří chtějí škodit a kteří škodí, ale že jedinou cestou, jak je „odstranit“ a mít se lépe, je posilovat sebe sama a nevěnovat „škůdcům“ tolik pozornosti.
Politika sama o sobě je činnost velmi ušlechtilá
Politika znamená doslova správu (např. obce nebo státu). Tak jako je nám přirozené pečovat o vlastní dítě, obhospodařovat svou zahrádku a starat se o svůj dům nebo byt; znám osobně celou řadu starostů, kteří (většinou i ve svém volném čase) dělají to nejlepší pro svou obec. Politika je o tom, že někdo v obci je lékařem, jiný pekařem a někdo musí danou obec řídit. I to vyžaduje nasazení jako každá jiná práce. Jsem těmto lidem velmi vděčný. Jsem rád, že máme politiky, které jejich práce baví a dělají ji rádi. Já bych na to neměl čas – a od toho je, mimochodem, termín zastupitelská demokracie – že si vyberu někoho, kdo mě a mé názory nejlépe zastupuje, zatímco já se ve svém životě mohu věnovat něčemu jinému. To pokládám za smysluplné.
Vnímám kolem sebe velkou frustraci lidí z politiky. Možná si alespoň konečně uvědomíme, jak naivní je očekávat, že volbou konkrétního politika nebo politické strany se budeme mít lépe. Z hlediska duševní hygieny se jeví jako nezdravé, až hloupé, se nad daným stavem rozčilovat. Možná nám konečně dojde, že svět si lepší udělat můžeme jen sami. Politika nemusí mít na naši životní spokojenost vliv. Zároveň není jediný důvod se jí vyhýbat. Možná, že ještě destruktivnějším sklonem, než samotné „nadávání“, je apatie, lhostejnost a přenechání rozhodování o směřování světa kolem nás jiným.