Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Byl jsem vyzván, abych napsal krátkou úvahu o psychických poruchách, jako jsou deprese, úzkostné stavy a jiné. Není snadné zaujmout k tématu uspokojivý postoj, přestože dle statistik takovými potížemi občas nebo trvale trpí každý 4. člověk. Existuje mnoho pohledů. Nejčastěji se příčina svádí na nadměrný stres. Ale základem pro diagnózu má být hloubkový rozbor životní situace pacienta.
Objektivizace
Pokud dotyčný navštíví svého lékaře (nejlépe pokud jej ten lékař zná, protože on má možnost vidět problematiku v kontextu s jeho prostředím, rodinnými poměry, charakterem zaměstnání a s civilizačními faktory), pak jeho snahou má být nejprve objektivizovat dostupnými vyšetřovacími metodami, zda je příčinou nějaká patologická podstata probíhající v těle.
Hledají se souvislosti s hormonálními poruchami, např. s poruchou štítné žlázy, s metabolickými poruchami, neboť víme o tzv. metabolické depresi, kdy se v těle snižuje hladina neurotransmiterů, jako jsou serotonin, dopamin a jiné látky. Porucha psychického stavu může být také podmíněna nesprávnou reakcí imunitního systému, v poslední době se ukazují souvislosti s covidovým onemocněním a také s očkováním na covid v průběhu tzv. ´postcovidového syndromu´. Je vhodné také pomýšlet na genetickou dispozici.
Příčiny nehmotné povahy
Pokud je objektivizace normální, a přitom byla provedena důkladně, pak je nutno pomýšlet na příčiny, které nemají hmotnou podobu, nejsou změřitelné. Jako třeba reaktivní deprese, když dotyčnému zemře jeho blízký člověk, ztratí zaměstnání, krachuje v podnikání. A lze jmenovat tucty dalších příčin z oblasti psychosomatické. Můj názor je, že tyto příčiny drtivě převažují a jsou samozřejmě možné i kombinace obou.
Léčebné zákroky
Nejčastějším léčebným zákrokem je upravování depresí pomocí antidepresiv, které se snaží doplňovat předpokládaný nedostatek neurotransmiterů („hormonů štěstí“, tj. serotoninu ad.). Jejich efekt je dokladován mnohými studiemi, jež potvrzují, že např. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SSRI a SNRI) dosahují lepších účinků než placebo (přibližně ve 40-60 % případů). Medicína má tedy významného pomocníka, který může mnoho lidí vrátit do normálního života. Ale ještě stále zbývají chybějící procenta do těch sta procent. Některé studie zpochybňují zmíněnou teorii nízkých hladin neurotransmiterů jakožto příčinu deprese.
Považuji za důležité zmínit, že prvním krokem v léčbě duševních poruch je uvědomit si, že tyto poruchy často nejsou projevem slabé vůle člověka. Z toho vyplývá, že téměř vždy je třeba v těchto případech vyhledat odbornou pomoc.
K dotazům
Často se lidé ptají, zda by mohli nahradit antidepresiva některou bylinou, o které je známo, že má vliv na psychiku.
- Pokud je rozjeta psychická porucha, nesetkal jsem se s tím, že by takový stav bylinka vyléčila, ba ani zlepšila. Je zde jasné pravidlo: Řešení musí být komplexní.
- Na rozvoj deprese působí mnoho faktorů, a pokud budou tyto faktory působit, jakékoliv léčivo situaci nevyřeší…, a přitom je nepodstatné, zda je to bylina či chemické antidepresivum.
- Výše uvedené SSRI léky sice udržují hladinu serotoninu v mozku na vyšší úrovni, ale zároveň odčerpávají vitaminy a minerály potřebné pro jeho výrobu.
Střevo ve spojitosti s nervovým systémem
Mnozí jistě slyšeli o tzv. „druhém mozku“. Jde o centrum neurovegetativních nervových vláken a buněk, které intenzivně komunikují s mozkem. A přitom tato komunikace není závislá na vědomí člověka, tento systém pracuje stále, za všech okolností, také ve spánku.
- Je tedy logické, že jakýkoliv diskomfort ve střevech, existence dysbiózy, různé záněty a jiné mechanismy, jež způsobují podráždění, se zajisté u dotyčného projeví v celkovém stavu, jeho náladě, nervozitě, úzkosti či depresi.
- Malé dítě je velmi vnímavé k takovým stavům, neumí se ještě dobře vyjádřit, a proto tyto stavy lokalizuje do bříška.
a/ Pokud dokážete střevní situaci a jeho mikrobiom uklidnit podávanými probiotiky a prebiotiky, pak lze očekávat, že tím pomůžete i produkci zmíněných neurotransmiterů. V symbióze se zajišťuje správné vstřebávání důležitých živin a v tomto případě nás zajímají aminokyseliny, které jsou nezbytné pro syntézu neurotransmiterů.
b/ Je zajímavé zkoumání, jak jsou omega 3 mastné kyseliny a jejich správný vzájemný poměr nezbytné pro správnou funkci mozku. Několik studií zaznamenalo, že u depresních stavů byly sníženy hladiny těchto látek v těle a mezi nimi nebyl správný poměr; omega 6 mastné kyseliny silně převyšovaly kyseliny omega 3, což je stav podporující záněty v mozku.
- Poměr mezi kyselinami, kdy omega 3 má lepší zastoupení vůči omega 6, vytváří situaci, která zánět nepodporuje.
c/ Při užívání antidepresiv je užitečné pravidelně doplňovat pomocné množství zinku, hořčíku a vitaminů B6, B9 (kyselina listová) a B12. Lze tak předcházet špatné náladě, bolestem svalů, nespavosti a únavě.
d/ Byliny bych podával např. k podpoře adaptivního procesu na stres. Jde třeba o takové, jež podporují funkce nadledvinek: ashwagandha, sibiřský ženšen, rozchodnice růžová…
- Již profesor Selye učil o schopnosti těla adaptovat se na stres, a to vytvořením zdravých stravovacích návyků, spánkového režimu, pohybové aktivity ve smyslu rekreace. Patří sem také posílení duchovní stability, sebedůvěry, správného rozhodování, přeorganizování životních priorit.
Kognitivní terapie
V medicíně je znám termín kognitivní terapie. Ta se snaží odstraňovat negativní, zkreslené myšlenky, které často rozvoji deprese předcházejí…
V rámci kognitivní terapie jde o trénování všímavosti s cílem lépe rozpoznat a znovu posoudit vtíravé, chybné a negativní myšlenky a nahradit je pozitivními myšlenkami, jež odpovídají realitě. Děje se tak formou meditace či modlitby. Uskutečněné studie ukázaly, že modlitba má stejné účinky jako medikamentózní léčba u lehkých až středně těžkých depresí.
MUDr. P. Šácha