Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Pro stanovení zdravotních závěrů je vždy třeba obrátit se na lékaře.
Abychom pochopili, co se okolo nás ve zdravotnictví děje, musíme se na vše podívat s určitým nadhledem (jako z letadla), abychom viděli souvislosti, a podívat se i trochu do historie. Nebojte se, budu stručný a věcný. Nejde o podrobnosti – jde o celkový pohled, celkový obraz.
Všichni lidé se dělí na dvě skupiny.
Jsou lidé, kteří nepochopí život, dokud si jej nevyzkouší. Potřebují nejprve věci vidět a prožít, potřebují si je osahat, aby jim porozuměli a pochopili je.
A pak jsou lidé, kteří nemohou žít, dokud život nepochopí. Oni potřebují věci pochopit, prozkoumat rozumem, promyslet, a teprve potom se odváží je používat, praktikovat a dělat.
A proto se i lékaři odjakživa dělí na dvě skupiny. Zkušenostní a intelektuální.
První skupina vychází ze zkušeností. Dělají objevy často náhodně, když se jim něco v praxi přihodí. Pozorováním jevů, výsledků a vlastních zkušeností se snaží odhalit zákonitosti, které potom vědecky zkoumají.
Druhá skupina dělá objevy tak, že vše nejprve promyslí, stanoví hypotézy neboli teorie na základě dosavadních vědomostí, potom ty teorie podrobí vědeckému zkoumání (experimentům) a snaží se získat výsledky, které potvrdí (nebo vyvrátí) jejich teorie.
Ani jedna skupina není lepší, než ta druhá, a obě skupiny jsou důležité a potřebné. Problém je v tom, že jim to nikdo neřekl. A tyto dvě skupiny, místo aby spolupracovaly, mezi sebou celé dějiny lidstva soupeří.
Co z toho vzniklo?
Přibližně do roku 1800 byly síly vyrovnané. Obě skupiny se vzájemně napadaly, zesměšňovaly, avšak svět je přijímal a uznával oba přístupy.
Zkušenostní (empiričtí) lékaři se orientovali na přírodní medicínu, vycházející ze staletých zkušeností lidstva. Základem pro jejich léčení byla příroda a bylinky, které podrobovali vědeckému zkoumání. Pro ně jsou rozhodujícím důkazem hmatatelné výsledky.
Intelektuální lékaři se orientovali na chemické, syntetické náhražky účinných látek v rostlinách. Rozvíjeli teorie o nemocech a jejich původu a zkoumali pomocí laboratoří a mnoha experimentů jejich pravdivost. Součástí jejich praxe byly pitvy a operace – chirurgie.
V té době se začal rýsovat na panenském území rakovinového výzkumu zlatý důl. Na rakovinu umíral již každý 20. člověk. Rakovina se stala strašákem lidstva a bylo jasné, že kdo objeví lék na rakovinu, nejenom, že se slavně zapíše do dějin, ale také obrovsky zbohatne.
Oba lékařské tábory usilují o prvenství. Kdo zvítězí? Empirická – přírodní medicína, nebo intelektuální – chemická medicína?
Ukázka z knihy Umíráme na objednávku? (Tomáš Kašpar).